 |
 |
Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Přednáška se koná ve čtvrtek 19. října v planetáriu v Teplicích.
Celý svět je neustále v pohybu. Z místa na místo se přemisťují lidé, věci i informace. Nic nezůstává v klidu. Jaké místo má v tom všem věda? Jak k celosvětové mobilitě přispívá? Kam nás posouvá a kam míří? To je otázka pro Noc vědců 2017, jejímž tématem je právě mobilita.
Říjen doznívá babím létem, ale na přelomu druhé a třetí dekády se dostavuje výrazné ochlazení lidově nazývané šimonská chladna. Ta přinášejí nejen první sníh, ale i čerstvý až bouřlivý vítr, popřípadě ničivé vichřice: „Roku 1135 dne 28. října se strhla v hodinu nešporní (hodinu před západem slunce) téměř po celém světě velmi krutá smršť, která až do noci mnohé kostely dřevěné i kamenné i jiná stavení pobořila, ploty, stodoly, stohy, že ani snop na snopu nezůstal, rozmetala a stromoví v lesích z kořene vyvracela.“
Jak je možné, že se zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka? Co je čichová a magnetická orientace i sluneční kompas? Jak fungují vnitřní mapy a jak s nimi souvisí navigační strategie? Tyto "záhady" se na zářijovém Café Nobel pokusí objasnit náš další host, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR.
Září se v našich myslích projevuje především stálým počasím, hlavně v jeho závěru, kdy začíná období babího léta. Leč září není vždy počasím stabilní. Může překvapit v různých směrech. Nahlédněme do historických pramenů a roku 1785: „Ten rok byl mokrý, studený, a proto neúrodný. 11. dubna zmrzl u Poličky kočí i s koněm, žně začínaly na Poličsku až v polovině září. Na den sv. Václava (28. IX.) zima byla tuhá, odpoledne pak studený déšť se sněhem padal a na sv. Michala (29. IX.) napadl nový sníh. Potom začalo krásné babí léto, bez mrazu a větru, lidé orali bez kabátů, bylo teplo téměř jako ve žních…“ A pak že to tu ještě nebylo…
Naši speleologové zahájili v loňském roce průzkum dosud neznámých krasových oblastí v provincii Ša-an-si (Sha'anxi) ve střední Číně. Jejich objevy, ale také úskalí spjatá s jeskyňařením v tomto speleology nepříliš probádaném regionu, vám představí jeden z účastníků českých speleologických expedic do Číny, Mgr. Michal Filippi, Ph.D. z Geologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze, a to ve čtvrtek 17. srpna v teplickém planetáriu.
Zveme vás na další mimořádné pozorování kosmických jevů pod širou oblohou. Tentokrát vám o víkendu 12. a 13. srpna 2017 vždy od 22.00 do 24.00 LSEČ u letiště na Nové Vsi ukážeme meteorický roj Perseidy - výrazný proud kamínků a jiných úlomků uvolněných převážně z kometárních jader, s kterým se potká naše planeta.
Koncem srpna dochází k rychlému poklesu denních teplot, i když jeho počátek patří stále k letním psím dnům. Tento stav dobře postihuje pranostika: „Po svatém Smilu (14. 8.), slunce ztrácí již svou sílu“. V kronikách jsou pro srpen zaznamenány nejen letní parna (psí dny), mrazy koncem měsíce, přemnožení myší způsobujících hladomor, záplavy z velkých dešťů, ale i nálety kobylek: „Léta Páně 1338 přiletěl do Čech nesčíslný počet kobylek, podivně uspořádaných jako v sněhovém mraku, jenž všecku zemi českou pokryly a plodiny oblezly, pohryzly a v pustotu obrátily…“
Počátek července je ještě poznamenán medardovskými dešti, konec však už patří k vrcholnému létu. Je těžké říci, jaké bude počasí, zda vhodné ke sledování nebeských objektů či zda bude zataženo. Snad neproběhne taková zkáza, která se odehrála roku 1822. Tehdy 26. července „hrozný větrný orkán zkazil celou Jemčinskou oboru a poškodil pět dvorů a 30 vesnic na Jindřichohradecku. Nejvíce Roseč, Políkno, Žďáry, Malíkov a Pěnou. Vítr rozebral střechy, odvanul krovy, celé dřevěné stodoly přenesl, jednu od Políkna až k Pěné. Dříví zabilo sedláka ve Vydří, selku ve Žďáře a políkenského Macha vítr odnesl z Políkna až ke Žďáru vzduchem. Kdo byl venku, chytal se kamenů, oddenků zlámaných stromů. Kroupy všechno potloukly, rovnalo se, jako by měl soudný den býti.“ Kde se toto odehrálo, přiblíží mapka.
V současnosti dominuje pilotovaným kosmickým letům a výzkumu v podmínkách mikrogravitace trvale osídlená Mezinárodní vesmírná stanice na nízké oběžné dráze. V dohledné budoucnosti se však lidé chystají k Měsíci a později snad i dál. Současné i budoucí plány kosmických agentur vám přiblíží Michal Václavík z České kosmické kanceláře ve čtvrtek 15. června od 18 hodin v prostorách teplického planetária.
Léto začíná se svými klady i zápory. Letos astronomické léto bude mít svůj počátek 21. června v 6 hodin 24 minut LSEČ, kdy střed Slunce vstoupí do znamení Raka. Počasí bývá ve znamení medardovských dešťů, ale i letních bouřek. „Na den Božího těla (11. 6.) roku 1623, když se obyčejná procesí v městě Kutný Hoře konala, tak velký déšť spadl, že v půl hodině kupecké k jarmarku postavené krámy, vozy a jiné těžké věci po ulicích plavaly. Také takové krupobití bylo, že v kostelích a domích okna vytlučena byla, v polích ovce a v lesích zvěř poraněna, mnohá i pobita byla.“
V letech 1994-2002 objevili astronomové z Ondřejova jako vedlejší produkt programu fotometrického výzkumu blízkozemních asteroidů se svým 65cm dalekohledem přes 700 nových asteroidů. Astronom Mgr. Petr Pravec, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR ve své přednášce nastíní okolnosti a principy těchto objevů a uvede je do kontextu s tehdejšími i současnými prohlídkami oblohy. Nepromeškejte poslední Café Nobel na teplické hvězdárně před její rekonstrukci!
Je již veřejným tajemstvím, že z hvězdárny na Písečném vrchu nezbude kámen na kameni, a to téměř doslova. Původní stavba započatá roku 1957, do které se v rámci akce Z pustili nadšenci z astronomického kroužku teplického muzea, se po více než padesáti letech dočká generální rekonstrukce.
V květnu očekáváme již teplé počasí, ale také ledové muže. Teplo bývá především koncem měsíce, zatímco prostředek května může přinášet výrazná ochlazení. O jak velká může jít, hovoří záznamy v kronikách, jako například obecní kronika ze Studené: „Léta Páně 1662 od 16. may po dvě noci byly veliké mrazy. Pán Bůh všemohoucí dopustil na nás metlu velikou, takže živé květy pomrzly. Pak sněhy padly, že se pod nimi stromoví lámalo a na Poličsku spadlo sněhu po kolena.“ Květen roku 1885 byl taktéž sněhem obdařeným: „(15. 5.) K půlnoci proměnil se liják v hroznou vánici sněhovou… Na silnici svitavské vyrostly do rána závěje sněhové do výše 1,5 až 2,0 m…“
Hvězdná obloha nabízí i při letmém pohledu řadu skvostů. Není to jen Mléčná dráha, kterou si dnes v plné kráse mnozí ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Co je fenomén „tmavé oblohy za městem“? Proč cestovat za hvězdami na Kanárské ostrovy, do Chile nebo Tichomoří? I to se dozvíte na přednášce astrofotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka, prokládané jeho autentickými fotografiemi – ve čtvrtek 20. dubna, v rámci cyklu Café Nobel, na teplické hvězdárně.
Dubnové počasí je nestálé, prý za jeden den se i devět druhů počasí sejde. Co všechno můžeme očekávat nejlépe vystihuje zápis v kronice města Bystřice pod Pernštejnem: V měsíci martii a též aprilis roku 1713 teplo následovalo, lidé bosi jako o svatém Jáně tepla užívali. Však 19. a 20. aprilis sníh velký spad, metelice hrozná byla, že v půl zimě jest co mysliti, by taková chumelenice následovala.
Ve sci-fi se vakuum často chová podle rozmaru autora. Jaké je ale „nic“ ve skutečnosti a co provádí s věcmi? Odpovědi dodá malý výlet do světa poněkud osamělých molekul, který povede fyzik Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK a ČVUT v Praze – ve čtvrtek 30. března 2017 v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně.
Podle lidové pranostiky zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej docela zalehne. Proti tomuto tvrzení nemůžeme nic namítat, přestože je březen považován za první jarní měsíc. Vždyť v březnu nastává jarní rovnodennost, a tím i počátek astronomického jara. Letos se odehraje 20. 3. v 11h 28m SEČ, kdy se střed Slunce ocitne na nebeském rovníku a vstoupí do znamení Berana. A pak jedno velké „Ach jo!“.
O tom, že fyzikální jevy fungují stejně v našich domácnostech, jako v hlubinách vesmíru, bude ve čtvrtek 23. února v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Čeká vás série krátkých zamyšlení nad jevy, které dennodenně potkáváme a ani netušíme, jak hluboce souvisí s astronomií.
Den se znatelně prodlužuje. Slunce by nám mohlo déle svítit a hřát, pakliže mu to oblačnost dovolí. Noci jsou sice kratší, ale pořád ještě dostatečně dlouhé, abychom během jedné noci obsáhli značnou část hvězdné oblohy. Zatímco večer ještě spatříme podzimní souhvězdí, nad ránem si můžeme prohlédnout letní díl oblohy. A mezi nimi, pochopitelně, zimní a jarní.
Přestože je klimaticky leden pro nás vyvrcholením zimy, je Země Slunci nejblíže: 147,1 milionů kilometrů. Na onen nehmatatelný bod na své dráze se Země dostane 4. 1. v 15h 17m SEČ. V tomto okamžiku se bude pohybovat nejrychleji (30,3 km/sec). Pro skalní příznivce a pozorovatele zbytečných extrémů připomínám, že podobně jako superúplněk u Měsíce, nastane v tento okamžik superslunce. Minutu před tím a minutu poté bude sluníčko už trochu, a hlavně nepozorovatelně, menší.
Petr Jan Juračka nedávno filmoval se svým dronem v Himálaji, ve výšce 6 334 metrů m n. m., a vytvořil tak nový světový rekord. Ve čtvrtek 15. prosince od 18 hodin bude o fotografování a natáčení přírodovědných dokumentů povídat v rámci Café Nobel na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích. 
Lidová moudrost praví, že prosinec rok končí, ale zimu začíná. Astronomicky začíná zima vstupem Slunce do znamení Kozoroha. Severní pól planety je nejvíce odtočen od Slunce. Tento den známe pod pojmem zimní slunovrat. Letos tento den a okamžik nastane 21. 12. v 11 hodin 43 minut SEČ.
Listopad je nejzamračenějším měsícem, po prosinci nejmlhavějším a je také měsícem s nejvyšší četností vichřic. A co dalšího nabídne listopadová obloha? 
Světelné znečištění je celosvětový ekologický problém. Škodí nám přemíra nočního světla – a pokud ano, tak jak? Uvidí generace po nás ještě vůbec na obloze nějaké hvězdy? A dá se s tím něco dělat? O světelném znečištění bude přednášet Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích, ve čtvrtek 20. října.
V říjnu si pravidelně měníme čas. Přecházíme z letního středoevropského času na čas středoevropský. Děje se tak poslední říjnovou neděli, která letos vychází na 30. 10. Abychom vyhověli úmluvě, posuneme si v noci ze soboty na neděli hodinky ze třetí hodiny na druhou.
Teplická hvězdárna se letos již podvanácté připojí k Evropské noc vědců, noci, která veřejnosti přibližuje práci všech evropských badatelů a výzkumníků! Přijďte se proto i vy 30. září mezi 16:00 a 24.00 podívat na Písečný vrch a seznamte se s lidmi, kteří pro vás objevují vesmír. Na tuto akci je vstup zdarma!
V pátek 16. 9. 2016 budeme v případě příznivého počasí svědky polostínového zatmění Měsíce. Nejedná se o tak výrazný úkaz jako zatmění úplné, Měsíc bude při polostínovém zatmění na jednom okraji pouze mírně ztmavený. Teplická hvězdárna na Písečném vrchu bude mimořádně otevřena pro veřejnost v pátek 16. 9. 2016 v době od 20:00 do 21:00 a dále pak dle normální pozorovací doby, kdy budeme moci pozorovat ono letošní polostínové zatmění Měsíce.
Září je pro nás symbolem počátku astronomického podzimu a podzimní rovnodennosti. Letos proběhne 22. 9. v 16h 20m LSEČ vstupem Slunce do znamení Vah.
V noci ze soboty 27. na neděli 28. srpna 2016 proletěl těsně kolem Země asteroid 2016 QA2. Největší přiblížení nastalo 28. 8. 2016 v 1h 25m světového času (3h 25m SELČ), kdy se přiblížil k Zemi na 84 000 km, což je asi 0,22 vzdálenost Měsíce. Asteroid 2016 QA2 byl objeven na observatoři SONEAR, Oliveira, Brazílie. Objekt o velikosti odhadované na 16 až 54 metrů (asi dvakrát větší než Čeljabinský meteorit) jsme nasnímali také naším 43cm dalekohledem a CCD kamerou. Planetka je díky velmi rychlému pohybu po obloze zobrazena již po pár sekundách jako dlouhá úsečka, neboť se pohybovala úhlovou rychlostí téměř půl stupně za minutu a během noci přeletěla přes celou oblohu. Podrobnější popis u jednotlivých snímků. Foto: Z. Moravec.
Česká republika má ve vědeckých kruzích zabývajících se výzkumem Antarktidy velice dobrý zvuk. Hovořit o tom bude geograf, publicista a fotograf RNDr. Hynek Adámek na Café Nobel nazvaném Češi v Antarktidě, které se uskuteční na teplické hvězdárně na Písečném vrchu v úterý 16.8.2016 od 18.00.Léto si zpravidla představujeme jako období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá tak dlouho, že vlastně nikdy nemáme úplnou tmu a rovnou zase začne svítat. V astronomii je to ale trochu jiné. V době, kdy začínají letní prázdniny už máme nejdelší dny za sebou. Po začátku léta dne 21. června, tedy v období kolem letního slunovratu následuje po sobě 10 stejně dlouhých dnů. Poté však, během července, začne Slunce na obloze v poledne pomalu klesat a dny se začnou zkracovat o jednu až dvě minuty denně.
Výzkum a ochrana vzácných lidoopů – orangutanů v horském pralese na severu Sumatry bude hlavním tématem vyprávění primatologa Mgr. Stanislava Lhoty, Ph.D., výzkumného pracovníka České zemědělské univerzity v Praze a také ZOO Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. července zavítá na teplickou hvězdárnu.
Co jsou gravitační vlny? Jak se šíří? Máme pro ně důkazy a co dělají se Zemí? Vše o objevu gravitačních vln a možná i víc vám poví Mgr. Tomáš Ledvinka, Ph.D. z Ústavu teoretické fyziky MFF UK v červnovém Café Nobel.
Přichází jedno z nejpříjemnějších období roku; léto. Dlouhé dny a krátké noci sice astronomům úplně nepřejí, ale i tak je celá řada zajímavých úkazů, které je třeba v červnu připomenout.
Radioaktivní prvky jsou všude, kam se podíváme. Ionizující záření, které z nich vychází, bychom neměli podceňovat. Naštěstí máme odborníky, kteří se starají, aby dopad tohoto záření na naše zdraví byl co nejmenší. Ve čtvrtek 19. května o tom bude v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat dozimetrička RNDr. Lenka Thinová, Ph.D. z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Přiveze s sebou i přístroje, kterými se radioaktivita měří.
Přechody vnitřních planet přes Slunce patří co do četnosti spíše k úkazům vzácnějším, zejména to platí o přechodech Venuše přes Slunce. Během 21. století proběhlo, nebo proběhne 14 přechodů Merkuru a pouze 2 přechody Venuše přes Slunce. To, že takový přechod může nastat pouze u vnitřních planet, tedy planet, které se pohybují uvnitř dráhy Země kolem Slunce, asi není třeba příliš zdůrazňovat.
Hvězdárna v Teplicích i hvězdárna v Mostě budou mimořádně otevřeny v pondělí 9. 5. 2016 od 12:30 do 20:30!
Měsíc květen astronomickému pozorování moc nepřeje, protože tmy velmi rychle ubývá, noci se rychle krátí. Je to tím, že květen předchází červnu, kdy bude 21. 6. 2016 v 0:34 hodin letní slunovrat a tím i nejdelší den v roce. Proto jsme rádi, že se během května odehraje mimořádný úkaz na denní obloze, kdy naopak Slunce nebude na obtíž, ale bude hrát hlavní roli.
Evoluční biologie je na první pohled téměř uzavřenou kapitolou lidského bádání. Geniální Darwinovy objevy dotáhli k dokonalosti biologové 20. století a na nás zbývá už jen dopilovat pár posledních detailů. Nebo je všechno tak trochu jinak? O tom bude ve čtvrtek 21. dubna v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat evoluční biolog Mgr. Jan Toman, doktorand Laboratoře evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pracuje pod vedením prof. Jaroslava Flegra, autora teoretického konceptu tzv. zamrzlé evoluce.
V neděli 27. března se vrátil letní čas. Pro nás astronomy to znamená, že tma bude přicházet později a podmínky pro pozorování se nám tím poněkud zhorší.
Máme pocit, že jsme v kosmu sami a zjevně se cítíme opuštěni, proto se snažíme vyhledávat jiné, snad i vyspělejší civilizace ve vzdáleném vesmíru. Posíláme jim roztodivné vzkazy o Zemi, dokonce jsme odvysílali i hudební koncerty. Není to ale pošetilé a možná i trochu nebezpečné počínání? Zamyslet se nad tím můžete spolu s fyzikem RNDr. Vladimírem Kopeckým Jr., Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na teplické hvězdárně, ve čtvrtek 17. března od 18.00.
Měsíc březen je na astronomické úkazy poměrně bohatý. Hlavní událostí měsíce je začátek jara, tedy Jarní rovnodennost, kdy jsou den i noc stejně dlouhé. Slunce v tuto dobu vstupuje do souhvězdí Berana a začíná nejkrásnější roční období – jaro. Letos k tomu dojde přesně v neděli 20. března v 5:30 hodin SEČ.
Island + zanícení přírodovědci + šestnáct dní = nespočet krásných fotografií tohoto unikátního ostrova, jeho fauny a flóry. Kdy? V Café Nobel 25. února na teplické hvězdárně!
Výměna koupule hvězdárny není záležitostí, která je k vidění každý den. Teplická hvězdárna na Písečném vrchu se se starou kopulí loučila po padesáti letech. Podívejte se, jak výměna probíhala. Proces zdokumentoval Petr Kuranda.
Málokterá vědecká otázka budí tolik emocí, jako právě úvaha o možnosti existence života ve vesmíru. Existuje život mimo planetu Zemi? A pokud ano, tak v jaké formě? A mimochodem, co je to vlastně život? Místo jasných odpovědí nás možná čekají jen další otázky. Blíží se nejzajímavější přednáška a nejváženější host sezóny - astrofyzik a astronom RNDr. Jiří Grygar, CSc..
Mrazivé a zároveň bezměsíčné večery v prvním a posledním týdnu února 2016 nabízí pohled na velmi bohatá zimní souhvězdí. Kombinace mrazu a jasné oblohy je pro astronomická pozorování přímo ideální, neboť vzduch je při takovémto počasí klidný a obraz v dalekohledu mimořádně ostrý. Večerní obloze dominuje souhvězdí Orion, které nabízí řadu zajímavých objektů pro pozorování a záleží už jen na počasí zda bude něco vidět.
Americké Sondy Dawn a New Horizons představují historický milník v historii průzkumu malých těles naší sluneční soustavy. Co zajímavého zjistily a nakolik se jejich zjištění shodují s našimi dosavadními představami? V čem jsou si trpasličí planety Pluto a Ceres podobné a v čem se naopak liší? A hlavně – víme proč? Aktuální informace přiveze 21. ledna na teplickou hvězdárnu kolega astronom Mgr. Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.
Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období, od 22. prosince 2015. Pro nás astronomy je to dobrá zpráva, neboť zimní souhvězdí jsou velmi bohatá, nabízí řadu zajímavých objektů pro pozorování a záleží už jen na počasí, zda bude něco vidět. A jaké zajímavosti si pro nás následující měsíce roku 2016 připraví?
"V poslední době se v bulvárních i jiných médiích objevovaly palcové titulky: Velký třesk neexistoval! Vědci se mýlili a Vesmír nevznikl z Velkého třesku! Variant se vyrojilo velké množství. Mediální masáž byla natolik silná, že i racionálně uvažující jedinci občas zapochybovali. Není nakonec tedy vše jinak?" Nastiňuje problém, o němž přijede přednášet na teplickou hvězdárnu 17.12., profesor Petr Kulhánek.
Přestože v tomto období budeme Slunci nejblíže, a to dokonce o 5 miliónů kilometrů, na Zemi bude nejchladněji a přivítáme zimu. Nastane v úterý 22. prosince v 5:47, kdy Slunce vstoupí do znamení souhvězdí Kozoroha. A co dalšího se bude dít na prosincové obloze?
Tornáda jsou spojena se silnými bouřemi a vyskytují se i u nás. Jak víme z Kosmovy kroniky, první naše zaznamenané tornádo zpustošilo 30. července 1119 knížecí palác na Vyšehradě. Od té doby prošly přes naše území docela jistě tisíce tornád. Jak je to s tornády na území České republiky dnes?
Tak tu máme zase zpět náš středoevropský čas. Pro astronomická pozorování je to velmi dobrá zpráva. Soumrak a tma vhodná pro pozorování bude totiž přicházet mnohem dříve než nyní. Slunce bude zapadat okolo 16. hodiny, kdy nastane tzv. soumrak, tedy zešeří se tak, že budeme moci pozorovat astronomické objekty večerní oblohy. Navíc během první poloviny listopadu nebude naše večerní pozorování rušit Měsíc.
V současnosti u nás žije 89 druhů savců – o 27 více, než před sto lety. Stalo se naše území cílem invaze? Přehlédli vědci některé druhy nebo je jen nedokázali rozeznat? Každá z těchto okolností měla svůj podíl, vysvětlí zoolog RNDr. Miloš Anděra, CSc. z pražského Národního muzea 15. října na dalším Café Nobel na teplické hvězdárně.
Náš pravidelný sloupek si dovolíme začít dobrou zprávou, neboť těch není nikdy dost. Dobrou zprávou je, že letní čas bude končit dne 25. 10. 2015, tedy v noci ze soboty 24. 10. na neděli 25. 10. 2015. Neděle 25. 10. 2015 bude o hodinu delší, protože ve tři hodiny ráno se čas posune zpět na dvě hodiny, čímž se dostaneme na náš starý dobrý známý středoevropský čas (nesprávně označovaný jako „zimní“).
Sopky jsou jedním z nejvíce fascinujících projevů Země. S rozvojem vesmírných letů jsme zjistili, že sopečná činnost hrála významnou roli také při formování dalších planet, měsíců a některých velkých asteroidů. V rámci Café Nobel o tom bude 17. září na teplické hvězdárně hovořit planetolog Mgr. Petr Brož, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Konec léta a začátek podzimu by mohl být slunečný a jasný, tedy nám dovolte pár slov o tom, co bude zajímavého k vidění na obloze.
Na světě žije posledních pět severních bílých nosorožců – po jednom v zoologických zahradách v Česku a USA a tři ve střežené rezervaci v Keni. Současnou krizi těchto zvířat lze bez přehánění nazvat genocidou. Jak se svět snaží tyto tlustokožce chránit? Co dělá pro jejich ochranu zoo ve Dvoře Králové a co může udělat každý z nás? O tom přijede ve čtvrtek 16. července na hvězdárnu v Teplicích vyprávět MVDr. Přemysl Rabas, ředitel ZOO Dvůr Králové nad Labem.
Snímek tří galaxií v souhvězdí Lva (Leo triplet) naším novým dalekohledem. Tyto galaxie jsou od nás vzdálené asi 35 miliónů světelných let, dvě spodní galaxie jsou v Messierově katalogu pod čísly M65 a M66, horní galaxie má označení NGC 3628. Snímek je mozaikou ze dvou snímků nad sebou, protože do zorného pole CCD kamery se nám všechny galaxie najednou nevešly. Každý snímek byl exponován 10x 4 minuty bez filtru plus 7x 4 minuty ve třech barevných filtrech RGB, následně bylo v počítači vše složeno do barevného snímku a upraveno programy CCDStack a Adobe Photoshop.
Foto: Z. Moravec, finální úpravy P. Kuranda.
Při pozorování zatmění Slunce se 20. března 2015 sešlo na teplické hvězdárně několik set zájemců o pozorování tohoto úkazu. K dispozici byly nejen projekce a přímé sledování teleskopy v kopulích, ale návštěvníci se mohli podívat na částečné zatmění též pomocí čtyř dalekohledů umístěných před budovou.
Dne 10. února 2015 byl slavnostně uveden do provozu pro veřejnost nový dalekohledza účasti hejtmana Ústeckého kraje pana Oldřicha Bubeníčka a dalších zástupců Ústeckého kraje, který je zřizovatelem Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích, příspěvkové organizace.
Historie optiky začíná ve starověku, první dalekohled však sestrojili v Holandsku patrně až v roce 1608. Začala tak nová éra astronomie, která prozatím končí obřími aparaturami vysokohorských observatoří a dalekohledy na oběžné dráze. 15. ledna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět Ing. Antonín Švejda z oddělení exaktních věd a geodézie Národního technického muzea v Praze.
