 |
 |
 |
 |
Přístroje druhé generace, které jsou nyní instalovány na dalekohledech VLT Evropské jižní observatoře (ESO), umožňují dříve nemyslitelná pozorování. Přístrojem SPHERE s extrémní adaptivní optikou je možné zobrazení protoplanetárních disků, obřích exoplanet, ale i planetek naší sluneční soustavy. Právě o novinkách ve výzkumu planetek bude ve čtvrtek 20. února na hvězdárně v Teplicích povídat planetární astronom doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D. z Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze.
Podle záznamů z kronik vyšlo hodnocení roku 1159 takto: „Od konce května 1159 až do počátku 1160 panovalo neobyčejně velké sucho, zvláště v Itálii byl značný nedostatek dešťů.“ Podle nepříliš optimistických předpovědí klimatologů a meteorologů nás letos čeká podobný scénář. Ale pojďme už se podívat na únorovou oblohu.
Bílí trpaslíci jsou závěrečným stadiem hvězdného vývoje, které je ale vedle dalších dvou (neutronové hvězdy a černé díry) často přehlíženým. A to neprávem, neboť bílým trpaslíkem skončí většina hvězd naše Slunce nevyjímaje a svým svitem osvětlují planetární mlhoviny, které můžeme pozorovat dalekohledy. Pojďme na druhém lednovém Setkání v první čtvrti nahlédnout do jejich nitra a podívat se pod pokličku jejich vzniku a vývoje. Začínáme 31. ledna 2020 v 17:00 na teplické hvězdárně.
O vývoji krajiny střední Evropy po konci doby ledové toho v obecných rysech víme poměrně hodně. Nastal čas podívat se na výjimky z obecností, na místa ve zmizelé krajině, kde bylo něco „jinak“. Jak prozradí malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty pražské Univerzity Karlovy ve čtvrtek 16. ledna na teplické hvězdárně, šnečí ulity zachované v různých typech sedimentů nám takové detailní pohledy umožňují.
Nové simulace ze starých dat prozradily, že Venuše, druhá planeta Sluneční soustavy, mohla být po miliardy let obyvatelnou. Proč se podmínky podobné těm na Zemi změnily a jak to kolegové z NASA zjistili? Dozvíte se na Setkání v první čtvrti - už 3. ledna 2020 od 17:00 na teplické hvězdárně.
Roku 1139 muselo být slunce bouřlivé. Kanovník vyšehradský počátkem března zaznamenává na noční obloze světelné jevy, které považujeme za polární záře: Dne 1. března bylo viděti červená znamení na neobyčejném místě od soumraku do svítání. Rok před tím je zaznamenal několikráte. Rok 1139 však pokračoval dalšími událostmi: „Dne 19. července se zatměla obloha, neboť dým neobyčejně smrdutý se vznášel a kouřilo se bez přestání dnem i nocí. Ta tma tak trvala celý týden a 24. července neobvyklé temno o polednách zastínilo povětří hnilobným puchem, který jakoby vycházel z pekla a dráždil čich a lidi. Někteří také říkali, že viděli jakousi trhlinu na slunci.“Tým Serveročeské hvězdárny a planetária v Teplicích, p.o. vám přeje ty nejkrásnější Vánoce a šťastný nový rok.
A nezapomeňte se občas podívat vzhůru. :)
V první polovině letošního roku se stal fenoménem seriál HBO Černobyl, který zobrazuje největší havárii v jaderné energetice. V čem je filmové zpracování přesné, kde se realita od uměleckého ztvárnění lišila a jak to vypadá v Černobylu dnes? O tom bude ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně povídat jaderný fyzik RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z Ústavu jaderné fyziky AV ČR Řež a z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
„Zima byla nestálá, brzy mrzlo, brzy jako na jaře nastávala obleva, takže Labe dvakrát zamrzlo a dvakrát roztálo. Ale řeka Vltava, jež svým řečištěm dělí hlavní naše hrady, Prahu a Vyšehrad, čtyřikrát zamrzla a čtyřikrát ledy na ní povolily, ale sněhu bylo málo. Toto nepříznivé počasí se počalo v listopadu a neminulo celý běh příštího roku ani jednoho měsíce, aby buď na jeho počátku nebo na konci neřádilo s velikou prudkostí.“ Takto vzpomínají na rok 1134 první pokračovatelé Kosmovi.
Navzdory jejich titěrným rozměrům dnes slýcháme o nanovláknech čím dál tím častěji a hlasitěji. Lze to snad přičíst Napoleonovu komplexu, či je na vině něco úplně jiného? Přijďte se společně s nanotechnologem Mgr. Davidem Poustkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vydat po stopách této nevelké záhady – ve čtvrtek 21. listopadu na teplické hvězdárně.
V pondělí 11. listopadu 2019 po 13. hodině nastane poměrně vzácný astronomický úkaz: přes sluneční disk přejde malý černý kotouček planety Merkur. Jelikož planeta Merkur obíhá kolem Slunce uvnitř dráhy Země, dá se takovýto úkaz předpokládat. Vzhledem k tomu, že rovina oběžné dráhy Merkuru je skloněná k rovině oběžné dráhy Země kolem Slunce (ekliptice) o 7°, nenastává tento úkaz pokaždé, když Merkur prochází mezi Sluncem a Zemí (tj. při každé dolní konjunkci). Nastává pouze tehdy, když se Merkur zároveň nachází v blízkosti průsečíků obou oběžných rovin (Merkuru a Země), tedy poblíž uzlu Merkurovy dráhy. Během jednoho století tak nastává pouze 13 až 14 přechodů Merkuru přes Slunce.
Jaké typy jaderného pohonu je možné použít při cestování vesmírem? Jak vypadaly prototypy a jaká je budoucnost? Jaké jsou výhody a nevýhody? Na tyto otázky odpoví Setkání v první čtvrti na téma „Jaderný pohon vesmírných lodí“ která se koná 8. 12. od 17:00 na hvězdárně v Teplicích.
„Téhož roku povstala v Čechách a na Moravě a v sousedství jejich z nedostatku deště veliká suchota zemská, následkem níž zašlo veškeré símě jak zimní, tak letní, i stromy, jak ovocné, tak lesní hynuly a postrádaly ovoce; tak krutý se roznemohl hlad, že největší potřeba a smrtelná nouze hnala chudinu k tomu, aby si pokrm připravovala z rozličných bylin zemských, přirozenosti lidské neobvyklých.“ To bylo napsáno v listopadu 1307 o tom, jak se toho roku urodilo. Listopad je totiž měsícem, kdy je sklizená úroda pod střechou a začíná se hodnotit, jakýže to byl rok. A kromě toho je listopad také měsícem nejzamračenějším.
Celý svět sledoval od července do září pouť indické sondy Čandraján k Měsíci, která skončila tvrdým dopadem. Co se vlastně stalo? A je vše ztraceno? Podívejme se společně na indický vesmírný program a na jeho plány na Měsíci. Setkání v první čtvrti se koná v pátek 4. října od 19.00 na teplické hvězdárně na Písečném vrchu.
V říjnu je podzim již v plném proudu. Roku 1297 byl „teplý podzim, který trval až do 17. listopadu, na kterýž to den rozkvetly někde růže. Na tento den rovněž přišla silná chumelenice“. Chumelenice se můžeme dočkat již v říjnu. V poznámkách klementinských pozorování se dočteme, že roku 1828 byl první sníh již 18. října a v roce 1835 padal sníh s deštěm 19. října.
Pozorování a přednášky nebo jen přednáškový maraton? Program Evropské noci vědců, do níž se Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích pravidelně zapojuje, záleží na počasí. Ať tak či onak, bude to jako vždy zajímavé. Akce se koná 27. září 2019 od 16:00, vstup je volný.
Když se celá Země stane jedním velkým radioteleskopem, je možné pořídit nevídané snímky. Na jednom z nich se podařilo zobrazit obří černou díru v centru galaxie M87 s neuvěřitelným rozlišením 40 miliontin obloukové vteřiny. Takový snímek umožnil spatřit vnitřní část akrečního disku a stín vrhaný černou dírou. Ve čtvrtek 19. září o tom bude na teplické hvězdárně povídat astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
Letos uplynulo padesát let od přistání lidí na Měsíci a do kin se při té příležitosti dostal nový dokument Todda Douglase Millera Apollo 11. Na teplická hvězdárně jej budete moci zhlédnout i v září, a to v sobotu 14. a 28. 9. Projekce začíná v 19:00, vstupné 150,- Kč
Září je podle meteorologů nejvlivnějším měsícem roku. Jan Munzar uvádí, že z hlediska meziměsíčních korelací teplot má silný kladný vliv na říjen téhož roku, červenec a srpen následujícího roku a na duben, srpen a září po dvou letech. To znamená, že při nadprůměrně teplém září budou s velkou pravděpodobností nadnormálně teplé i uvedené měsíce. Daniel Adam z Veleslavína uvádí pro rok 1005, že „Hrozná kometa vidína; potom byl tak velký mor a hlad, že více lidí pomřelo, nežli živých zůstalo“. Zatím se nepodařilo tuto kometu ztotožnit s nějakou nám více známou.
Kdo obývá přízemní patro deštného pralesa? Kdo tam s kým kamarádí a kdo se naopak s kým nemusí? A proč jsou Malajsie a Sumatra země plné kuliček? Přijďte a dozvíte se. Ve čtvrtek 15. srpna nás na teplické hvězdárně v Café Nobel navštíví profesionální entomolog Pavel Krásenský!
Koho by v létě bavily přednášky?! Na srpnové Setkání v první čtvrti s sebou vezměte své mladší i starší děti - tentokrát totiž budeme dělat ryze praktické experimenty. Dozvíte se, jak funguje periskop, mikroskop, spektroskop a další -skopy a světelná či elektrická udělátka. A dokonce si o jeden z vyrobených přístrojů budete moci zasoutěžit! Pište si do diáře 9.8.2019 od 18.00 na teplické hvězdárně!
Rok 1027, dvě sousední země a dva zcela odlišné pohledy na jeho průběh: „V České zemi veliká hojnost byla obilí, takže se tomu mnozí divili, a v uherské zemi byla taková drahota, že za jeden zlatý uherský, chleba jedna osoba pojednou najézti se nemohla. Mnoho lidu okolo Nitry a Šemnice hladem pomřelo.“ Tak snad to letos dopadne lépe. 
Dovolujeme si vás pozvat na mimořádné pozorování částečného zatmění Měsíce. Hvězdárna bude otevřena v úterý 16. 7. 2019 od 21 hodin do 1. hodiny ranní.
Posuňme se v čase o půl století zpět. Píše se rok 1969, eskaluje období mnoha napínavých pokusů, jež mají dostat prvního člověka na Měsíc. Závod mezi USA a SSSR o prvenství v přistání na tomto zemském satelitu vrcholí. Kdo bude první? Která z velmocí si připíše historický úspěch?
Johannes Kepler si v roce 1592 poznamenal: 20. až 22. července: bylo množství dešťů a krupobití. - 23. července: bylo velmi oblačno. – 24. července: byla mlha po celý den. – 25. až 28. července: bylo zamračeno a potom teplo. Jaké bude počasí letos nevíme, ale co se bude dít na noční obloze, to vám prozradit můžeme. 
V červenci uplyne přesně půl století od přistání prvních astronautů na povrchu Měsíce. Historií amerického projektu Apollo od tragické smrti posádky Apolla 1 přes celé měsíční dobrodružství až po mimořádný projekt spolupráce kosmických velmocí na společném letu Sojuz-Apollo, vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ve čtvrtek 20. června na teplické hvězdárně.
Gravitačně zcela zhroucené těleso, černá hvězda nebo černá díra - to všechno jsou názvy pro vesmírný objekt natolik hmotný, že jeho gravitační pole nedovolí žádnému objektu včetně světla opustit jeho oblast. Co všechno o těchto záhadných objektech víme? A co jsme se dozvěděli z první, nedávno pořízené fotografie černé díry? Dozvíte se na Setkání v první čtvrti - v pátek 7.6.2019 ve 20.30 na teplické hvězdárně.
Červnem začíná astronomické léto. Letos nastane 21. 6., kdy v 17h 54m LSEČ projde střed slunečního kotouče nejsevernějším bodem ekliptiky. Rok 1471 byl rokem příznivým a v červnu se zemědělci radovali: „Bylo veliké teplo a sucho, že 6. dne měsíce března viola vykvetla. Na sv. Jana Křtitele (24. VI.) prodávali v Hlohově ve Slezku jablka a hrušky nové, před sv. Petrem a Pavlem (29. VI.) bylo po žněch, v polovině měsíce prosince ještě na lukách kvítí spatříno.“
Jak se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Jak se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem – a jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Tyto, i mnohé další otázky zodpoví ve čtvrtek 16. května během své přednášky v rámci cyklu Café Nobel na teplické hvězdárně Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Květnové dny mám spojeny nejen s teplými dny, ale i se sněžením. Ale s velmi tuhými mrazy ještě ne. V roce 1252 byl květen hodný za zaznamenání: „Na svátky Ducha svatého (19. 5.) a den před tím, přišel silný mráz s množstvím sněhu, z čehož tažný i rohatý dobytek pošel… v tomto roce pro veliké větry v červnu bylo množství stavení zničeno. Jaro bylo téměř celé mokré, ale až ke konci suché… Také bylo v tomto roce velmi málo slámy.“
Fenomén nekonečna nedává lidstvu, ať už máme na mysli filosofy, přírodovědce, matematiky či teology, spát již po tisíce let. Pro matematiky je příznačné, že se pokoušeli tento fenomén definovat, nebo alespoň pevně vymezit – a mohlo by se zdát, že snad i zajmout či uvěznit. Ale naopak: teprve nové pohledy na nekonečno posouvaly poznání o něm. Na teplické hvězdárně o tom bude v úterý 16. dubna povídat didaktička matematiky PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Zima je již za námi a počátek jara taktéž. Co nás čeká v následujících měsících? Nevíme. Něco podobného jako v roce 1249? Raději ne: „Zima 1248/1249 byla krajně teplá, bez mrazu a bez sněhu. Trvala až do konce března. Po teplé zimě přišel velmi studený květen. V květnu byla v Míšni velmi veliká bouře, při které byl stržen most přes Labe a zahynulo mnoho lidí.“
Blíží se historicky první český Den hvězdáren a planetárií, který vyhlásila Asociace hvězdáren a planetárií a k němuž se společně s dalšími dvanácti subjekty hrdě hlásíme. Položíte společně s námi 15. března důstojný základ nové tradici? 
Mnohé se za celá staletí nezměnilo, uvážíme – li současnou situaci zdravotní i meteorologickou: „Proměnlivý ráz počasí v zimě roku 1181, kdy střídavě zamrzalo a jihlo a bylo více vlhko a mokro nežli tvrdé, a sychravé jaro způsobily, že v celé střední a západní Evropě se mocně rozšířila epidemie chřipky, takže v Německu touto chorobou onemocněla více než polovina všech obyvatel.“
Nobelova cena za umělou urychlenou evolucí nových bílkovin? Co si pod tím představit a k čemu je to dobré? To vám prozradí biolog a biotechnolog doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. února na teplické hvězdárně.
Tuhé, na sníh bohaté zimy, byly pro naše předky spíše překážkou, než krásnou podívanou. S úlevou vítali i takové zimy, jaká byla roku 1186: „Neslýchaně mírná zima; po celé střední Evropě panovalo příjemné blaho. V únoru bylo možno nalézti jablka veliká jako lískové oříšky. V květnu již dozrávalo ovoce a obilí.“ Daniel Adam z Veleslavína k tomu dodává: „A že na to žádný mráz ani zima nepřipadla, ale ustavičně byli pohodlní časové, byl tento rok na úrody zemské i na ovoce velmi hojný“.
Srdečně vás zveme na mimořádné pozorování zákrytu Saturnu Měsícem. To se uskuteční v sobotu 2. února 2019 od 6:00 do 8:00 na teplické hvězdárně. Dovolujeme si vás pozvat na mimořádné pozorování úplného zatmění Měsíce. Nařiďte si budík o pár hodin dříve a přijďte se v pondělí 21.1.2019 kochat vesmírným divadlem. Otevíráme pro vás již ve 4:00!
Rostliny porůstají souš už skoro půl miliardy let. Jak vypadaly první odvážné průkopnice, které vystoupily z vody? Informace o nich nám dnes zprostředkovává nejen paleontologie, ale také pokroky moderní genetiky, která odhaluje genetickou informaci žijících druhů. Od buněčného biologa Mgr. Stanislava Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dozvíte, jakým způsobem můžeme z této genetické informace zjistit, jak se vyvíjely dávno vymřelé organismy. Ve čtvrtek 17. ledna od 18:00 na teplické hvězdárně.
Příjemné prožití svátků a vše nejlepší v roce 2019 přejí pracovníci Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích.