Aktuality

Průběh letošní zimy se zdál být velmi podivný a jaro zatím nenarušuje trend. Záznamy kronik z roku 1122 se nám mohou z tohoto hlediska zdát důvěrně známé: „Po tomto roce přišla teplá zima, takže příštího léta jsme neměli led ve skládkách.“ „Trvající sucho od března až do května, kdy nespadl žádný déšť.“ „Také toho roku byla hojná úroda medu a vína, i osení pěkně vzrostlo, ale zrno v klasech nebylo bohaté.“ „Krupobití na mnoha místech v Čechách času letního velké škody na polích zdělal.“

PŘEDNÁŠKA BYLA ZRUŠENA, USKUTEČNÍ SE V NÁHRADNÍM TERMÍNU, KTERÝ VČAS OZNÁMÍME

Jak vnímali lidé ve středověku děje na obloze? Můžeme se bezvýhradně spolehnout na zápisy v kronikách? Na březnovém Setkání v první čtvrti probereme vše, co je o dějích nebeských i pozemských zachyceno v kronikách. Budeme si povídat o  čertech, dracích i zatměních či kometách, krvavých křížích či mečích na obloze nebeské.

Cyklus zajímavých přednášek na aktuální témata bude na teplické hvězdárně na Písečném vrchu pokračovat v pátek 27. 3. 2020 od 19:00.

PŘEDNÁŠKA BYLA ZRUŠENA, USKUTEČNÍ SE V NÁHRADNÍM TERMÍNU, KTERÝ VČAS OZNÁMÍME

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 19. března o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Jaderná fúze představuje možný spolehlivý zdroj čisté energie, avšak téměř po sedmdesátiletém snažení lidstva nebyla ovládnuta. Podívejme se jakými způsoby se lidé snažili přinést kousek Slunce do laboratoře a jakým problémům museli čelit a jak vypadá budoucnost této technologie.

Setkání v první čtvrti začíná v pátek 28.2.2020 v 18.00 na teplické hvězdárně.

Bílí trpaslíci jsou závěrečným stadiem hvězdného vývoje, které je ale vedle dalších dvou (neutronové hvězdy a černé díry) často přehlíženým. A to neprávem, neboť bílým trpaslíkem skončí většina hvězd naše Slunce nevyjímaje a svým svitem osvětlují planetární mlhoviny, které můžeme pozorovat dalekohledy. Pojďme na druhém lednovém Setkání v první čtvrti nahlédnout do jejich nitra a podívat se pod pokličku jejich vzniku a vývoje. Začínáme 31. ledna 2020 v 17:00 na teplické hvězdárně.

Tým Serveročeské hvězdárny a planetária v Teplicích, p.o. vám přeje ty nejkrásnější Vánoce a šťastný nový rok.
A nezapomeňte se občas podívat vzhůru. :)

V pondělí 11. listopadu 2019 po 13. hodině nastane poměrně vzácný astronomický úkaz: přes sluneční disk přejde malý černý kotouček planety Merkur. Jelikož planeta Merkur obíhá kolem Slunce uvnitř dráhy Země, dá se takovýto úkaz předpokládat. Vzhledem k tomu, že rovina oběžné dráhy Merkuru je skloněná k rovině oběžné dráhy Země kolem Slunce (ekliptice) o 7°, nenastává tento úkaz pokaždé, když Merkur prochází mezi Sluncem a Zemí (tj. při každé dolní konjunkci). Nastává pouze tehdy, když se Merkur zároveň nachází v blízkosti průsečíků obou oběžných rovin (Merkuru a Země), tedy poblíž uzlu Merkurovy dráhy. Během jednoho století tak nastává pouze 13 až 14 přechodů Merkuru přes Slunce.

Jaké typy jaderného pohonu je možné použít při cestování vesmírem? Jak vypadaly prototypy a jaká je budoucnost? Jaké jsou výhody a nevýhody? Na tyto otázky odpoví Setkání v první čtvrti na téma „Jaderný pohon vesmírných lodí“ která se koná 8. 12. od 17:00 na hvězdárně v Teplicích.

„Téhož roku povstala v Čechách a na Moravě a v sousedství jejich z nedostatku deště veliká suchota zemská, následkem níž zašlo veškeré símě jak zimní, tak letní, i stromy, jak ovocné, tak lesní hynuly a postrádaly ovoce; tak krutý se roznemohl hlad, že největší potřeba a smrtelná nouze hnala chudinu k tomu, aby si pokrm připravovala z rozličných bylin zemských, přirozenosti lidské neobvyklých.“ To bylo napsáno v listopadu 1307 o tom, jak se toho roku urodilo. Listopad je totiž měsícem, kdy je sklizená úroda pod střechou a začíná se hodnotit, jakýže to byl rok. A kromě toho je listopad také měsícem nejzamračenějším.

Celý svět sledoval od července do září pouť indické sondy Čandraján k Měsíci, která skončila tvrdým dopadem. Co se vlastně stalo? A je vše ztraceno? Podívejme se společně na indický vesmírný program a na jeho plány na Měsíci. Setkání v první čtvrti se koná v pátek 4. října od 19.00 na teplické hvězdárně na Písečném vrchu.

Září je podle meteorologů nejvlivnějším měsícem roku. Jan Munzar uvádí, že z hlediska meziměsíčních korelací teplot má silný kladný vliv na říjen téhož roku, červenec a srpen následujícího roku a na duben, srpen a září po dvou letech. To znamená, že při nadprůměrně teplém září budou s velkou pravděpodobností nadnormálně teplé i uvedené měsíce. Daniel Adam z Veleslavína uvádí pro rok 1005, že „Hrozná kometa vidína; potom byl tak velký mor a hlad, že více lidí pomřelo, nežli živých zůstalo“. Zatím se nepodařilo tuto kometu ztotožnit s nějakou nám více známou.

Mnohé se za celá staletí nezměnilo, uvážíme – li současnou situaci zdravotní i meteorologickou: „Proměnlivý ráz počasí v zimě roku 1181, kdy střídavě zamrzalo a jihlo a bylo více vlhko a mokro nežli tvrdé, a sychravé jaro způsobily, že v celé střední a západní Evropě se mocně rozšířila epidemie chřipky, takže v Německu touto chorobou onemocněla více než polovina všech obyvatel.“

Dovolujeme si vás pozvat na mimořádné pozorování úplného zatmění Měsíce. Nařiďte si budík o pár hodin dříve a přijďte se v pondělí 21.1.2019 kochat vesmírným divadlem. Otevíráme pro vás již ve 4:00!