Aktuality

Jak přišli obratlovci ke svým zubům? Evoluce tohoto užitečného nástroje, ale také zbraně, patří mezi dosud nevyjasněné otázky vývoje života na Zemi. Nejstarší známí čelistnatci vybavení zuby byli nedávno objeveni v českých paleontologických sbírkách. Historii tohoto objevu vám přiblíží paleontolog Národního muzea v Praze RNDr. Boris Ekrt – ve čtvrtek 14. října 2021 od 18:00 na teplické hvězdárně.

Jaké formy života známe na Zemi? Kde všude ve sluneční soustavě by se mohl pozemský život uchytit? Kolik může být civilizací našeho typu v Galaxii a na kolika tělesech by mohla být nějaká forma života? Posloucháme, ale také dáváme o sobě vědět.

Cyklus přednášek Setkání v první čtvrti pokračuje i přes léto!
V srpnu uvedeme tradiční experimenty, tentokrát je téma elektrostatika a pokusy, z nichž vám budou vstávat vlasy elektřinou: Faradayova klec, van der Graafův generátor a možná přijde i liščí ohon a ebonitová tyč. To vše v pátek 20. 8. 2021 od 18:00 hodin.

Rok 1210 ze záznamů různých kronik vyhodnotil R. Henning následovně: „Krajně drsná zima v lednu a únoru. Zamrzlo i Černé moře. Na počátku srpna se dostavily sedmidenní prudké deště a povodně.“

Cyklus přednášek Setkání v první čtvrti pokračuje i přes léto!
V  loňském roce ukončil za katastrofických okolností svou činnost radioteleskop v Arecibu. Přednáška připomene jeho úspěchy a shrne celý jeho život až po tragickou smrt. To vše v pátek 16. 7. 2021 od 20:30 hodin.

Od objevu první exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu uběhlo přes čtvrt století. Dnes známe přes čtyři tisíce vzdálených světů. Otázka je, jak tyto světy vypadají – mají modré nebe jako naše Země, může na nich existovat život? A jak lze tyto světy zkoumat? Všechny tyto otázky otevře ve čtvrtek 15. července během své přednášky na teplické hvězdárně astronom a astrofyzik RNDr. Petr Kabáth, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Také prozradí, jak se do honby za exoplanetami zapojují čeští astronomové.

Cyklus přednášek Setkání v první čtvrti opět pokračuje!
Letos slavíme 60 let pilotovaných letů. Zvířecí kosmonauti a první vesmírné lodě. závody v dobývání vesmíru jako nová podoba soupeření velmocí.  To vše v přednášce, která se uskuteční v pátek 18. 6. 2021 od 20:30 hodin.

O rostlině ozdobnici jste možná ještě neslyšeli, určitě jste ji už ale někdy viděli a dost možná ji máte i na své zahradě. Umí toho ale mnohem víc než jen zdobit. O tom, proč ji začali pěstovat zemědělci na poli, proč se jejímu výzkumu věnují vědci na celém světě i jak takový výzkum vlastně probíhá, bude ve čtvrtek 17. června na teplické hvězdárně vyprávět výzkumnice Ing. Diana Nebeská z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Teplická hvězdárna na Písečném vrchu i hvězdárna v Mostě na Hněvíně budou mimořádně otevřeny pro veřejnost ve čtvrtek 10. 6. 2021 v době od 11:15 do 13:45 SELČ. Proběhne pozorování částečného zatmění Slunce.

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích se opět otevírá veřejnosti! Od pátku 28. května můžete přijít na pozorování oblohy na teplické hvězdárně. Od neděle 30. května se otevírá planetárium. Od 10. června bude otevřena i hvězdárna v Mostě na Hněvíně. Podrobnosti naleznete v našem programu.

Do prestižního výběru Astronomického snímku dne NASA se za jeho existenci od roku 1995 dostalo jen několik Čechů a Slováků. Uspět více než dvacetkrát, to už je úspěch jen hrstky fotografů z celého světa. V tuzemsku takového milníku dosáhl zatím jen český astrofotograf Petr Horálek. Jeho snímky zachycují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy pořízené po celém světě, některé vznikly i v Česku a na Slovensku. Co je na oceněných fotografiích k vidění? A čím zaujaly editory výběru Astronomického snímku dne NASA, profesory Roberta Nemiroffa a Jerryho Bonnella?

Po delší pauze zveme na „přátelské setkání s vědou“ Café Nobel! Uskuteční se v úterý 25. května od 18 hodin v prostorách hvězdárny na Písečném vrchu v Teplicích.

S přednáškou bude spojena vernisáž výstavy fotografií Petra Horálka.

Na problém světelného znečištění dlouhodbě upozorňujeme a proto zvěřejňujeme text výzvy české astronomické společnosti Pomozte neplýtvat aneb nesvítí se někde zbytečně.

Pro koho svítíme v noci během zákazu vycházení? Kolik nás to stojí? Asi každého tyhle otázky napadly. Přidejte se k těm, kteří už se změnou nočního svícení na dobu zákazu vycházení přišli a zhasněte nepotřebná světla. 

Přestože současná tvář naší krajiny vypadá poklidně, vznikala v průběhu milionů let díky mnohdy bouřlivým geologickým procesům. Mezi fenomény, které se na naší krajině významnou měrou podepsaly, byla i vulkanická aktivita, o kterou se zajímá i geolog a vulkanolog Mgr. Vladislav Rapprich, Ph.D. z České geologické služby.

Ve čtvrtek 18. února od 18 hodin o ní bude přednášet v přímém přenosu online z přednáškového sálu hvězdárny v Teplicích.

Roku 1317 „Pro neobyčejnou zimu a množství napadaného sněhu nastala veliká drahota. Mření bylo jak mezi lidem, tak i mezi zvířaty“. Rok 1318 nebyl lepší: „Také v tomto roce byl v Čechách hladomor. Sedláci spolu se svými ženami opustili domovy a dvorce a táhli do lesů, tam zabíjeli lidi a žrali je.“ Praví Velká kniha o klimatu zemí Koruny České. Doufejme, že letos to bude, alespoň co se drahoty týče, lepší.

Kroniky o roku 1074 uvádějí: „Na mnoha místech trvala neobyčejně ostrá zima, kdy v lednu udeřily takové mrazy, že z nich množství řek a toků až do dna zamrzlo, pročež se očekávalo opětné silné jití ledů a vodní zátopy. Avšak k veliké radosti se tak nestalo.“ „Panovalo neobyčejné sucho a byl tak veliký nedostatek vody, že vznikaly požáry a nebylo je čím hasit.“ Zima sice ještě nenastala, ale říjnový konec letního času nás k ní opět trochu přiblíží.

Jak vnímali lidé ve středověku děje na obloze? Můžeme se bezvýhradně spolehnout na zápisy v kronikách? Na srpnovém Setkání v první čtvrti probereme vše, co je o dějích nebeských i pozemských zachyceno v kronikách. Budeme si povídat o  čertech, dracích i zatměních či kometách, krvavých křížích či mečích na obloze nebeské.

Cyklus zajímavých přednášek na aktuální témata bude na teplické hvězdárně na Písečném vrchu pokračovat v pátek 28. 8. 2020 od 20:30.

Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, vesmírnou stanicí Gateway, která by měla vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu. Ve čtvrtek 20. srpna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor úspěšného webu Kosmonautix.cz.

Přednáška Dušana Majera začne na hvězdárně v Teplicích jako obvykle v 18 hodin.

Příroda Afriky nenávratně mizí. Už dávno nejde jen o ikonické druhy, jako jsou třeba horské gorily, sloni, lvi nebo nosorožci. Jak ke snaze o záchranu africké přírody přispívá Safari Park ve Dvoře Králové vám bude ve čtvrtek 20. srpna 2020 na teplické hvězdárně vyprávět ředitel Safari Parku MVDr. Přemysl Rabas.

PŘEDNÁŠKA BYLA Z DŮVODU PRACOVNÍHO ZANEPRÁZDNĚNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍHO PŘELOŽENA NA NEURČITO!

Netradiční letní Setkání v první čtvrti s fyzikálními pokusy je opět zde. Loni jsme si předvedli pokusy z optiky, letos zamíříme do oblasti akustiky. Zvuk je podobně jako světlo vlnění a má tak s ním mnoho vlastností společných, zároveň je v ledasčem odlišný. Setkání se uskuteční 25. 7. od 18:00 na teplické hvězdárně.

Od objevu prvních planet obíhajících cizí hvězdy, tzv. exoplanet, uběhlo téměř třicet let. Za tuto dobu jich přibylo na seznamu přes 4000. Některé z nich jsou zcela odlišné od planet ve Sluneční soustavě, jiné jsou naopak podobné. Nacházejí se mezi nimi i planety velikostí srovnatelné se Zemí. Může některá z nich hostit život podobný tomu našemu? Jak se vůbec exoplanety objevují a zkoumají? Přijďte si poslechnout příběh vynalézavosti lidského ducha a navnadit do budoucnosti slibující zajímavé objevy.

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.