Archiv aktualit za rok 2017

scheme-1-csPrvní česká technologická nanodružice byla vynesena na oběžnou dráhu 23. června letošního roku v rámci mezinárodní mise QB50. Nanodružice VZLUSAT-1, vyvinutá Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) ve spolupráci s českými komerčními firmami a českými univerzitami, tak krouží kolem Země již více než 130 dní. Dvoukilový drobek na sobě nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, přístroj Fipex pro výzkum atmosféry a kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace. K čemu to všechno je a jaká data nám družice posílá z vesmíru? Dozvíte se v prosincovém Café Nobel.
Celý text ...
02Prosinec, zamračený a mlhavý, začíná panovat. Končí rok, ale zimu začíná. Ale jakou zimu? „Toho léta o vánocích v outerý (26. XII. 1606) dne památky sv. Štěpána a na den sv. Jana (27. XII.) velmi teplé sluníčko po oba dva dni Pán Bůh ráčil jest dáti. Chroustů i také komárů velmi mnoho lítalo a země kde zmrzlá byla všecka až do celice roztála, takže hned ve čtvrtek zde při městě Louny i jinde namnoze vorali a tráva mnohá na vinici kvetla a žito vozimí u Lenešic sili a v pondělí na Nový léto (1. 1. 1607) viděl jsem očima svýma rozkvetlý švestky a višně.“
Celý text ...
500px-PanspermieMohou živé bytosti přežít v kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme již déle než sto let. Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Lze v meteoritech nalézt stopy mimozemského života? Máme snad ve vesmíru hledat i původ života na Zemi? Odpovědi na otázky nastíní v listopadovém Café Nobel Mgr. Tomáš Petrásek. Ve čtvrtek 16.11.2017 od 18.00 v teplickém planetáriu.
Celý text ...

02Listopad je nejmračnějším měsícem roku a po prosinci i nejmlhavějším. Vyniká i největším počtem vichřic. Bývá i měsícem, kdy poprvé napadne sníh přicházející zimy: „Léta 962 listopadu pak měsíce den třetí napadl veliký sníh na Českú zemi, takže lidé mnozí z příbytkuov svých vyjíti nemohli, zvěř lesní pro hlubokost sněhu žádná z svého místa se hnúti nemohla, dříví lesní i stromoví se lámalo, krovové mnozí i jiná stavení se bořila.“ Ovšem, naši silničáři by si s tím zanedbatelným množstvím sněhu určitě snadno poradili. Horší by bylo, kdyby ho napadlo celých ukrutných pět centimetrů!


Celý text ...
25_992Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Přednáška se koná ve čtvrtek 19. října v planetáriu v Teplicích.

Celý text ...
envCelý svět je neustále v pohybu. Z místa na místo se přemisťují lidé, věci i informace. Nic nezůstává v klidu. Jaké místo má v tom všem věda? Jak k celosvětové mobilitě přispívá? Kam nás posouvá a kam míří? To je otázka pro Noc vědců 2017, jejímž tématem je právě mobilita.
Celý text ...
halleysŘíjen doznívá babím létem, ale na přelomu druhé a třetí dekády se dostavuje výrazné ochlazení lidově nazývané šimonská chladna. Ta přinášejí nejen první sníh, ale i čerstvý až bouřlivý vítr, popřípadě ničivé vichřice: „Roku 1135 dne 28. října se strhla v hodinu nešporní (hodinu před západem slunce) téměř po celém světě velmi krutá smršť, která až do noci mnohé kostely dřevěné i kamenné i jiná stavení pobořila, ploty, stodoly, stohy, že ani snop na snopu nezůstal, rozmetala a stromoví v lesích z kořene vyvracela.“
Celý text ...
1280px-Wildebeest-during-Great-Migration.JPGJak je možné, že se zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka? Co je čichová a magnetická orientace i sluneční kompas? Jak fungují vnitřní mapy a jak s nimi souvisí navigační strategie? Tyto "záhady" se na zářijovém Café Nobel pokusí objasnit náš další host, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR.
Celý text ...
01_zari2017Září se v našich myslích projevuje především stálým počasím, hlavně v jeho závěru, kdy začíná období babího léta. Leč září není vždy počasím stabilní. Může překvapit v různých směrech. Nahlédněme do historických pramenů a roku 1785: „Ten rok byl mokrý, studený, a proto neúrodný. 11. dubna zmrzl u Poličky kočí i s koněm, žně začínaly na Poličsku až v polovině září. Na den sv. Václava (28. IX.) zima byla tuhá, odpoledne pak studený déšť se sněhem padal a na sv. Michala (29. IX.) napadl nový sníh. Potom začalo krásné babí léto, bez mrazu a větru, lidé orali bez kabátů, bylo teplo téměř jako ve žních…“ A pak že to tu ještě nebylo…
Celý text ...
25_966Naši speleologové zahájili v loňském roce průzkum dosud neznámých krasových oblastí v provincii Ša-an-si (Sha'anxi) ve střední Číně. Jejich objevy, ale také úskalí spjatá s jeskyňařením v tomto speleology nepříliš probádaném regionu, vám představí jeden z účastníků českých speleologických expedic do Číny, Mgr. Michal Filippi, Ph.D. z Geologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze, a to ve čtvrtek 17. srpna v teplickém planetáriu.
Celý text ...
00Zveme vás na další mimořádné pozorování kosmických jevů pod širou oblohou. Tentokrát vám o víkendu 12. a 13. srpna 2017 vždy od 22.00 do 24.00 LSEČ u letiště na Nové Vsi ukážeme meteorický roj Perseidy - výrazný proud kamínků a jiných úlomků uvolněných převážně z kometárních jader, s kterým se potká naše planeta.
Celý text ...
2017_08_07_Zat_Mesice_Popis_smallSrdečně vás zveme na netradiční pozorování částečného zatmění Měsíce, které se uskuteční v pondělí 7. srpna 2017 večer na jezeře Milada! 
Celý text ...

01Koncem srpna dochází k rychlému poklesu denních teplot, i když jeho počátek patří stále k letním psím dnům. Tento stav dobře postihuje pranostika: „Po svatém Smilu (14. 8.), slunce ztrácí již svou sílu“. V kronikách jsou pro srpen zaznamenány nejen letní parna (psí dny), mrazy koncem měsíce, přemnožení myší způsobujících hladomor, záplavy z velkých dešťů, ale i nálety kobylek: „Léta Páně 1338 přiletěl do Čech nesčíslný počet kobylek, podivně uspořádaných jako v sněhovém mraku, jenž všecku zemi českou pokryly a plodiny oblezly, pohryzly a v pustotu obrátily…“


Celý text ...
02Počátek července je ještě poznamenán medardovskými dešti, konec však už patří k vrcholnému létu. Je těžké říci, jaké bude počasí, zda vhodné ke sledování nebeských objektů či zda bude zataženo. Snad neproběhne taková zkáza, která se odehrála roku 1822. Tehdy 26. července „hrozný větrný orkán zkazil celou Jemčinskou oboru a poškodil pět dvorů a 30 vesnic na Jindřichohradecku. Nejvíce Roseč, Políkno, Žďáry, Malíkov a Pěnou. Vítr rozebral střechy, odvanul krovy, celé dřevěné stodoly přenesl, jednu od Políkna až k Pěné. Dříví zabilo sedláka ve Vydří, selku ve Žďáře a políkenského Macha vítr odnesl z Políkna až ke Žďáru vzduchem. Kdo byl venku, chytal se kamenů, oddenků zlámaných stromů. Kroupy všechno potloukly, rovnalo se, jako by měl soudný den býti.“ Kde se toto odehrálo, přiblíží mapka.
Celý text ...
25_958V současnosti dominuje pilotovaným kosmickým letům a výzkumu v podmínkách mikrogravitace trvale osídlená Mezinárodní vesmírná stanice na nízké oběžné dráze. V dohledné budoucnosti se však lidé chystají k Měsíci a později snad i dál. Současné i budoucí plány kosmických agentur vám přiblíží Michal Václavík z České kosmické kanceláře ve čtvrtek 15. června od 18 hodin v prostorách teplického planetária.
Celý text ...
01Léto začíná se svými klady i zápory. Letos astronomické léto bude mít svůj počátek 21. června v 6 hodin 24 minut LSEČ, kdy střed Slunce vstoupí do znamení Raka. Počasí bývá ve znamení medardovských dešťů, ale i letních bouřek. „Na den Božího těla (11. 6.) roku 1623, když se obyčejná procesí v městě Kutný Hoře konala, tak velký déšť spadl, že v půl hodině kupecké k jarmarku postavené krámy, vozy a jiné těžké věci po ulicích plavaly. Také takové krupobití bylo, že v kostelích a domích okna vytlučena byla, v polích ovce a v lesích zvěř poraněna, mnohá i pobita byla.“
Celý text ...
asteroidV letech 1994-2002 objevili astronomové z Ondřejova jako vedlejší produkt programu fotometrického výzkumu blízkozemních asteroidů se svým 65cm dalekohledem přes 700 nových asteroidů. Astronom Mgr. Petr Pravec, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR ve své přednášce nastíní okolnosti a principy těchto objevů a uvede je do kontextu s tehdejšími i současnými prohlídkami oblohy. Nepromeškejte poslední Café Nobel na teplické hvězdárně před její rekonstrukci!

Celý text ...
Camera_42Je již veřejným tajemstvím, že z  hvězdárny na Písečném vrchu nezbude kámen na kameni, a to téměř doslova. Původní stavba započatá roku 1957, do které se v rámci akce Z pustili nadšenci z astronomického kroužku teplického muzea, se po více než padesáti letech dočká generální rekonstrukce.
Celý text ...
01V květnu očekáváme již teplé počasí, ale také ledové muže. Teplo bývá především koncem měsíce, zatímco prostředek května může přinášet výrazná ochlazení. O jak velká může jít, hovoří záznamy v kronikách, jako například obecní kronika ze Studené: „Léta Páně 1662 od 16. may po dvě noci byly veliké mrazy. Pán Bůh všemohoucí dopustil na nás metlu velikou, takže živé květy pomrzly. Pak sněhy padly, že se pod nimi stromoví lámalo a na Poličsku spadlo sněhu po kolena.“ Květen roku 1885 byl taktéž sněhem obdařeným: „(15. 5.) K půlnoci proměnil se liják v hroznou vánici sněhovou… Na silnici svitavské vyrostly do rána závěje sněhové do výše 1,5 až 2,0 m…“
Celý text ...
Hvězdná obloha nabízí i při letmém pohledu řadu skvostů. Není to jen Mléčná dráha, kterou si dnes v plné kráse mnozí ani neumí představit, nebo objekty vzdáleného nebe. Jsou to i jevy, s nimiž se na příměstské obloze můžeme prakticky rozloučit. Co je fenomén „tmavé oblohy za městem“? Proč cestovat za hvězdami na Kanárské ostrovy, do Chile nebo Tichomoří? I to se dozvíte na přednášce astrofotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka, prokládané jeho autentickými fotografiemi – ve čtvrtek 20. dubna, v rámci cyklu Café Nobel, na teplické hvězdárně.
Celý text ...

vakuum smallVe sci-fi se vakuum často chová podle rozmaru autora. Jaké je ale „nic“ ve skutečnosti a co provádí s věcmi? Odpovědi dodá malý výlet do světa poněkud osamělých molekul, který povede fyzik Mgr. Jaroslav Kousal, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK a ČVUT v Praze – ve čtvrtek 30. března 2017 v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně.


Celý text ...
00Podle lidové pranostiky zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej docela zalehne. Proti tomuto tvrzení nemůžeme nic namítat, přestože je březen považován za první jarní měsíc. Vždyť v březnu nastává jarní rovnodennost, a tím i počátek astronomického jara. Letos se odehraje 20. 3. v 11h 28m SEČ, kdy se střed Slunce ocitne na nebeském rovníku a vstoupí do znamení Berana. A pak jedno velké „Ach jo!“.
Celý text ...
vodnikapkaSO tom, že fyzikální jevy fungují stejně v našich domácnostech, jako v hlubinách vesmíru, bude ve čtvrtek 23. února v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně povídat Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Čeká vás série krátkých zamyšlení nad jevy, které dennodenně potkáváme a ani netušíme, jak hluboce souvisí s astronomií.
Celý text ...

03Den se znatelně prodlužuje. Slunce by nám mohlo déle svítit a hřát, pakliže mu to oblačnost dovolí. Noci jsou sice kratší, ale pořád ještě dostatečně dlouhé, abychom během jedné noci obsáhli značnou část hvězdné oblohy. Zatímco večer ještě spatříme podzimní souhvězdí, nad ránem si můžeme prohlédnout letní díl oblohy. A mezi nimi, pochopitelně, zimní a jarní.


Celý text ...

2017 01 01

Přestože je klimaticky leden pro nás vyvrcholením zimy, je Země Slunci nejblíže: 147,1 milionů kilometrů. Na onen nehmatatelný bod na své dráze se Země dostane 4. 1. v 15h 17m SEČ. V tomto okamžiku se bude pohybovat nejrychleji (30,3 km/sec). Pro skalní příznivce a pozorovatele zbytečných extrémů připomínám, že podobně jako superúplněk u Měsíce, nastane v tento okamžik superslunce. Minutu před tím a minutu poté bude sluníčko už trochu, a hlavně nepozorovatelně, menší.



Celý text ...



© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.