19.10. 2017

Alchymie cizích světů aneb Malý kurz astrochemie

Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Přednáška se koná ve čtvrtek 19. října v planetáriu v Teplicích.

Nejprve se vydáme na cestu vedoucí od prvních atomů a molekul formujících se na samém počátku existence našeho vesmíru. Zjistíme, co stálo za vznikem všech prvků periodické soustavy při hrozivém výbuchu supernovy a jaké děje vedou k formování mezihvězdného oblaku obsahujícího základní stavební kameny vzniku hvězd, planet a snad i života.

Zjistíme, že chemie mezihvězdných oblaků je sice velmi pestrá, zato však nesmírně pomalá. Na výsledek chemické reakce bychom v pozemské laboratoři tak dlouho čekat nevydrželi – oblak se mění po miliardy roků. Náhle se však i tento na první pohled věčný chemický reaktor za kosmický „okamžik“ trvající jen tisíce let zhroutí a chemikálie a hvězdný prach zasejí zárodky nových hvězd a planet. Do jejich chemismu nahlédneme také, přičemž svou cestu zakončíme jednou z teorií vzniku života, se kterou přišli nedávno čeští vědci.

Pokud je život vrcholem vesmírné chemie, vznikly jeho základní komponenty při dopadu asteroidu? A jak vlastně dopad asteroidu napodobit v laboratoři? O tom všem bude fyzikální chemik Martin Ferus povídat na dalším Café Nobel v prostorách teplického planetária. Přednáška začne v obvyklém čase, tedy v 18 hodin. Planetárium najdete v Koperníkově ulici (nedaleko trolejbusové zastávky Fráni Šrámka). Teplická hvězdárna prochází velkou rekonstrukcí, která by měla skončit v létě roku 2018.

 

Foto v hlavičce: Tzv. Sloupy stvoření v Orlí mlhovině v souhvězdí Hada. Oblak plynu a prachu, místy temný, místy dávající vzniknout novým hvězdám. Pro astrochemika jeden velký mezihvězdný chemický reaktor. Kredit: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA), licence Public domain.

Foto v článku: Laserová jiskra sloužící k napodobení dopadu asteroidu do planetární atmosféry. Kredit: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.


© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.