31.07. 2019

Astrosloupek na srpen 2019

JupiterAbyss_JunoEichstadt_1080 

Rok 1027, dvě sousední země, dva zcela odlišné pohledy na jeho průběh: „V České zemi veliká hojnost byla obilí, takže se tomu mnozí divili, a v uherské zemi byla taková drahota, že za jeden zlatý uherský, chleba jedna osoba pojednou najézti se nemohla. Mnoho lidu okolo Nitry a Šemnice hladem pomřelo.“

Noci se již začínají znatelně protahovat a naši večerní vycházku oblohou můžeme začít již dříve. Nad severozápadním obzorem zahlédneme Velký vůz (součást souhvězdí Ursa major), Draka, jehož tělo obtáčí Malý vůz (Ursa Minor) s hlavou téměř v nadhlavníku. Nad západním obzorem si určitě povšimneme jasného Arctura (alfa Bootese – Pastýře) či půlobloučku hvězd tvořící Severní korunu (Corona Borealis). Arcturus je takzvaným rudým obrem převyšující naše Slunce v průměru 26 krát, ve svítivosti 114 krát. Povrchovou teplotu má nižší, "jen" 4000 K. Je od nás vzdálen 37 světelných let a na naší obloze je třetí nejjasnější hvězdou. Hmotnost se odhaduje na 3,5 hmotnosti Slunce. Podle pozorování družice Hipparchos by měl mít hvězdného průvodce, je tedy dvojhvězdou. Ale bližší údaje nejsou známy.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

00

Pohled nad západní obzor ve 22.00 SELČ 15. 8.

Přibližně ve stejné výšce nad jižním obzorem uvidíme jasný Jupiter a méně jasný Saturn. Obě planety jsou sice viditelné, ale díky malé výšce nad obzorem jsou špatně pozorovatelné dalekohledy, protože jejich zvětšený obraz je značně rozmazáván tetelením vzduchu, které je o to větší, čím jsou pozorované objekty blíže obzoru. Kolem Jupitera krouží sonda Juno (NASA) přinášející úchvatné záběry na planetu a celou řadu překvapujících informací nejen o samotné planetě, ale i o jejím magnetickém poli a okolí.

Mléčná dráha bude již krásně vyklenutá a za tmavých nocí dobře viditelná. Stane se nádhernou ozdobou letních nocí.

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

01

Pohled nad jižní obzor ve 22.00 SELČ 15. 8.

Nad východním obzorem nás přivítá hvězdný podzim. Souhvězdí Pegase a Andromedy mu dominují. Za pozornost také stojí souhvězdí Kassiopea, které je sice cirkumpolární, ale nedílně patří k této části oblohy. Především na tento díl oblohy bychom měli upírat svou pozornost a zahrnout i širší její okolí, neboť bude vrcholit činnost meteorického roje Perseid. Střed maxima je určen na 13. 8., ale první perseidu jsme mohli uvidět již koncem července, poslední 24. 8. Maximum je rozloženo na dobu dvou, tří dnů, kdy je četnost meteorů vyšší jak poloviční v samotném vyvrcholení (110 meteorů za hodinu).

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka níže:

02

Pohled nad východní obzor ve 22.00 SELČ 15. 8.

Nad ránem u východního obzoru začnou vycházet souhvězdí zimní. K těm nejvýraznějším patří Orion a Býk (Taurus) nesoucí na svých zádech otevřenou hvězdokupu Kuřátka (Plajády). Pokud vydržíme ponocovat až do této chvíle, poté zcela určitě se dívejme na perseidy i do tohoto dílu oblohy. To proto, že meteory budou vyletovat ze severní části souhvězdí Persea, a to všemi směry.

03

Pohled nad východní obzor 15. 8. ve 4.00 SELČ.

Měsíc bude v novu 1. 8., v první čtvrti 7. 8., úplňku dosáhne 15. 8., poslední čtvrti 23. 8., a opět bude v novu 30. 8.

Teplická hvězdárna bude přes prázdniny mimořádně otevřená nejen kvůli perseidám, ale i v jiné dny. Připraveno je však více. Podívejte se na náš program.

Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli a rovněž s rozšířenou otevírací dobou.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.

Co by vás mohlo zajímat:

Pomohou gravitační vlny zpřesnit rozpínání vesmíru?

Je na mrazivém Titanu život? Uvažuje se o něm.

Marsovská mise ExoMars 2020 má další zkoušku za sebou. Sice na Zemi, ale …

 

 

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel.

 

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

 

Popisek k úvodní fotce:

Uznání: NASA, Juno, SwRI, MSSS; Processing & License: Gerald Eichstädt &Sean Doran

Záhadná tmavá skvrna na Jupiteru zachycená sondou JUNO. Byla nazvána Propast, ale její původ je nejasný. Na Jupiteru bývá zvykem, že vyšší oblačnost je světlá, nižší tmavší. Propast se nachází uprostřed oblačného víru a je tedy docela dobře možné, že se jedná o opravdu hlubokou oblačnou propast. Sonda v té době prolétala jen 15 000 km nad vrcholky oblačnosti.


© 2013 - 2019 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.