31.01. 2019

Astrosloupek na únor 2019

uvodní.JPGTuhé, na sníh bohaté zimy, byly pro naše předky spíše překážkou, než krásnou podívanou. S úlevou vítali i takové zimy, jaká byla roku 1186: „Neslýchaně mírná zima; po celé střední Evropě panovalo příjemné blaho. V únoru bylo možno nalézti jablka veliká jako lískové oříšky. V květnu již dozrávalo ovoce a obilí.“  Daniel Adam z Veleslavína k tomu dodává: „A že na to žádný mráz ani zima nepřipadla, ale ustavičně byli pohodlní časové, byl tento rok na úrody zemské i na ovoce velmi hojný“.

Pohled nad západní obzor ve druhé polovině měsíce bychom měli upřít již v průběhu večerního soumraku. Bude se tam pohybovat planeta Merkur. Na počátku bude poměrně jasná, ale jen blízko obzoru, postupně se vyšplhá výše, ale zároveň bude slábnout. Mít po ruce turistický dalekohled bude výhodou.

Mapka nám pomůže vyhledat Merkura ani ne tak podle hvězd, jako spíše podle orientace vůči obzoru a světovým stranám. 

05n.PNG

Po setmění se nad tímto obzorem bude vznášet červenavý Mars. Je v nenápadné společnosti planety Uran, kterou spatříme lépe v malém dalekohledu než neozbrojeným okem, i když je těsně nad hranicí viditelnosti bez dalekohledu. Souhvězdí Pegase zanedlouho zapadne, na něj navazující Andromeda bude viditelná déle. V ní si můžeme vyhledat známou galaxii M 31, která je viditelná i bez dalekohledu a která za asi 5 miliard let splyne s naší Mléčnou dráhou. Existuje studie, která tvrdí, že již k tomu jednou došlo před asi 10 miliardami let. Galaxie v Andromedě se vzdálila až na 3 miliony světelných let a nyní se vrací zpět. Ovšem tato představa je poněkud zavádějící, protože naše Mléčná dráha není „přibitá“ na místě, ale také se pohybuje. Takže by bylo správnější napsat, že vzájemné gravitační působení vyvolalo u obou galaxií takové pohyby, že splynuly, oddělily se, vzdálily se navzájem a nyní se k sobě přibližují rychlostí asi 100 km/sec, splynou a možná se zase oddělí k dalšímu cyklu vzdalování a přibližování. A aby toho nebylo málo, je možné, že této hry se určitou měrou jednou zúčastní i Velké Magellanovo oblako.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

00

Pohled nad západní obzor ve 20.00 SEČ 15. 2.

Jižní obzor je v těchto chvílích plně obsazen zimními souhvězdími. Jasné souhvězdí Oriona je nezaměnitelným seskupením sedmi hvězd a trojice hvězd uprostřed souhvězdí nás dovede k Síriu a tím i Velkému psovi (Canis major), na druhou stranu k Býku (Taurus) a k Plejádám. V souhvězdí Vozky (Auriga) je trojice otevřených hvězdokup, z nichž dvě jsou za ideálních podmínek viditelné bez dalekohledu. Již turistický dalekohled je nám dobře ukáže. Jsou známé pod označením M 36, M 37 a M 38.

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

01

Pohled nad jižní obzor ve 20.00 SEČ 15. 2.

Nad jihovýchodním obzorem uvidíme Velký vůz (je součástí souhvězdí Velké medvědice – Ursa major). Zadní kola míří na Polárku (Severku), spojnice předních kol míří na nejjasnější hvězdu souhvězdí Lva (Leo), na Regula. Před Lvem je souhvězdí Raka (Cancer), v něm je vidět mlhavá skvrnka. Ta představuje pěknou otevřenou hvězdokupu zvanou Jesličky. Už malý dalekohled nám ukáže nejjasnější hvězdy hvězdokupy.

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

02

Pohled nad východní obzor ve 20.00 SEČ 15. 2.

Nad ránem vyjde nad jihovýchodem planeta Jupiter, při rozbřesku Venuše a Saturn. Souhvězdí Lva se během noci přesune nad západní obzor, jeho místo nad obzorem vystřídají postupně souhvězdí Panny (Virgo), Hada s Hadonošem (Ophiuchus) a Orla (Aquila).

Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka.

03

Pohled nad jižní obzor 15. 2. v 6.45 SEČ.

Měsíc bude v novu 4. 2., v první čtvrtí 12. 2., úplněk nastane 19. 2., poslední čtvrť 26. 2.

Nad ránem 2. února dojde k zákrytu Saturna úzkým srpkem Měsícem. Pro Prahu nastane úkaz okolo 6h 47m, jinde se čas bude lišit až o několik minut. K zákrytu dojde nízko u jihovýchodního obzoru, krátce po východu obou těles. K odkrytu Saturna dojde okolo 7h 39m, tedy již na denní obloze. Úkaz je to poměrně vzácný, protože další uvidíme až 4. 1. 2025.  04

Teplická hvězdárna bude otevřená v běžné otvírací hodiny. Připraveno je však více. Podívejte se na náš program

Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí až mezi hvězdy.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli. Mimořádně bude otevřena 2. února na zákryt Saturna Měsícem od 6.00 do 8,00 hod.

Co by vás mohlo zajímat:

Čína na Měsíci. 

Jaká bude budoucnost naší Galaxie? 

Sonda New Horizons počátkem roku navštívila druhý cíl své poutě. 

 

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel.

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

 

Popisek k úvodní fotce:

Letos uběhne 25 let (1994) od dopadu úlomků komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter. Ale i 10 let (2009) od podobné události, kdy se Jupiter srazil s několikaset metrovým tělesem. Dopad objevil coby tmavou skvrnku amatérský australský astronom Anthony Wesley. O rok později zaznamenal další srážku. Další dopady těles o velikosti 10 až 30 metrů byly zaznamenány v letech 2010, 2012, 2016 a 2017. Poprvé, aniž si uvědomil oč jde, zaznamenal dopad tělesa na Jupiter v roce 1690 Giovanni Cassini, italsko – francouzský astronom.

Vlevo série záběrů z HST z dopadu komety SL – 9 (rok 1994), vpravo snímek Antonyho Wesleye z události v roce 2009.


© 2013 - 2019 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.