31.03. 2021

Astrosloupek na duben 2021

duben_Łvodnˇ

27 milionů světelných let vzdálená galaxie M 101, zvaná též Větrník (severní) patří mezi nejjasnější galaxie naší oblohy. Za ideálních podmínek ji uvidíme coby mlhavou skvrnku v triedru. Nejjasnější části spirálních ramen rozeznáme v dalekohledu o průměru 25 cm, samotná ramena uvidíme v dalekohledu o průměru 40 cm. To vše, pochopitelně, za ideálních podmínek. Skutečný rozměr se odhaduje na 170 000 světelných let. Zdroj: Creative Commons Attribution 4.0 International license.

 

„Času jarního v Čechách veliké a tmavé mlhy jednak každého dne bývaly, postního pak času veliký z nich pocházel smrad.“ Doufejme, že takováto povětrnostní situace se nám v dubnu 2021 vyhne.

Zatímco byl únor na planety velmi chudý, situaci zachraňoval Mars, v březnu se viditelnost historických planet zlepšila, v dubnu se můžeme těšit nejen na Mars, který bude vidět v první polovině noci, ale nad ránem na Jupitera se Saturnem a koncem měsíce na Merkura s Venuší na večerní obloze nad severozápadním obzorem.

Pohled nad severozápadní obzor. Mapka ukazuje změnu polohy planet nad obzorem od 20. 4. Pro přehlednost je zaznamenána i změna polohy Slunce, abychom po jeho západu se mohli lépe orientovat. S Venuší by neměla být potíž, je velmi jasná, ale Merkur by se nám mohl na jasném nebi ztratit. Proto, pokud jej chceme spatřit, je mít dobré po ruce aspoň turistický dalekohled. Pochopitelně, že ani tímto dalekohledem se nikdy nedíváme na Slunce. Planety budeme vyhledávat až po západu Slunce: 

duben_04 N

Pohled nad severozápadní obzor ve 20,30 SELČ.

Po setmění nad západním obzorem uvidíme ještě část zimní hvězdné oblohy. Souhvězdí Oriona již zapadá, Velký pes (Canis Mayor) je vidět už jen zčásti. Malý pes (Canis Minor) je ještě poměrně vysoko nad obzorem, a pokud vlastníme větší dalekohled, můžeme v něm vyhledat hvězdokupu s označením NGC 2394. Nejjasnější hvězdy, je jich okolo 15ti, tvoří písmeno S. Stáří se odhaduje na 1 miliardu let, což je na otevřenou hvězdokupu úctyhodné stáří. Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

duben_00 N

Pohled nad západní obzor ve 22,00 SEČ 15. 4.

Nad jižním obzorem bude v těchto chvílích vrcholit typické jarní souhvězdí Lva (Leo). U obzoru si můžeme vyhledat a prohlédnout nejdelší souhvězdí hvězdné oblohy: Hydru. Nad jihovýchodem spatříme souhvězdí Panny (Virgo). V souhvězdí Hydry se nachází poměrně blízká skupinka galaxií vzdálená asi 15 milionů světelných let. Je nazvána podle jedné z  dominujících galaxií NGC 5128. Druhá velká galaxie nese označení M 83 a je pro naše dalekohledy zajímavější. Za velmi dobrých podmínek můžeme ve větších dalekohledech rozpoznat nejen její jádro, ale i náznaky spirálních ramen a v nich světlejší místa hvězdotvorných oblastí. Tato galaxie nese také název Jižní větrník. Ano, máme na obloze dva větrníky. Severní větrník je pojmenování galaxie M 101 v souhvězdí Velké medvědice. Souhvězdí Hydry u nás nevystupuje příliš vysoko nad obzor a tak po většinu času je nám odepřen onen krásný pohled na tuto zajímavou galaxii. Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

duben_01 N

Pohled nad jižní obzor ve 22,00 SELČ 15. 4.

Nad východním obzorem, téměř v nadhlavníku, uvidíme Velký vůz (součástí Velké medvědice – Ursa maior). Oblouk oje nás snadno dovede k jasnému Arcturu v souhvězdí Pastevce (Bootes) a ke Spice v souhvězdí Panny. V souhvězdí Pastevce se nachází hodně galaxií, ale jsou tuze slabé pro běžné astronomické přístroje a tak je tradováno, že je tato část oblohy chudá na galaxie. Nejjasnější z nich je NGC  5248 s hvězdnou velikostí 10. Ale nachází se zde i jedna velmi zajímavá kulová hvězdokupa NGC 5466, která je poměrně řídká. Mohou za to slapové síly naší galaxie, které vyvolaly částečný rozpad hvězdokupy v podobě rozsáhlého hvězdného proudu směřující od hvězdokupy na dvě strany. Jeden se táhne  až do Velké medvědice, druhý opačným směrem přes celého Pastýře dál na jihovýchod. Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

duben_02 N

Pohled nad východní obzor ve 22,00 SELČ 15. 4.

Nad ránem, i když je teprve počátek jara, uvidíme nad východním obzorem zástupce nejen letní hvězdné oblohy, ale již i podzimní. Nízko u severovýchodního obzoru zahlédneme nejen Andromedu, ale i poněkud výše Pegase. Naši pozornost spíše zaujme Jupiter se Saturnem, kteří se pohybují v souhvězdí Kozoroha (Capricornus). Kolem Jupitera obíhá stále pracující sonda JUNO a přináší nové a nové údaje, které se budou řadu let zpracovávat.

duben_03 N

Pohled nad východní obzor 15. 4. v 5.00 SELČ.

Měsíc bude v poslední čtvrti 4. 4., v novu 12. 4., v první čtvrti 20. 4., úplňku dosáhne 27. 4. Na své cestě oblohou se 1. 4. přiblíží  k Antaru, poté vytvoří jeho zužující se srpek skupinku se Saturnem a Jupiterem (6. a 7. 4.), přiblíží se k Marsu coby zvětšující se srpek (17. 4.),  a o dva dny později  k Polluxu v souhvězdí Blíženců (Gemini). Blízkých přiblížení Měsíce k jasným hvězdám je povícero, ale to bude již ve velké fázi kolem úplňku a bude snadno přezařovat své hvězdné okolí.

Všechna naše zařízení jsou pro veřejnost zavřená. Protože situace se stále mění, sledujte, prosím, nejen vývoj pandemie a její důsledky, ale i naše stránky, zda nenastala nějaká změna.

 

Co by vás dále mohlo zajímat:

Co se ještě dozvíme o Marsu? Perseverance – první „kroky“ na povrchu rudé planety | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz

Čínská sonda u Marsu přináší první fotografie. Fotky Marsu od Tianwen-1 – kosmonautix.cz

Mimo sondy JUNO jsou cenná i pozemská pozorování Jupitera. Vědci poprvé přímo změřili rychlost proudění ve stratosféře planety Jupiter | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz

 

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel.


S přáním jasného nebe za tým Severočeské hvězdárny a planetária Otta Šándor.