01.08. 2021

Astrosloupek na srpen 2021

uvodni

Rok 1210 ze záznamů různých kronik vyhodnotil R. Henning následovně: „Krajně drsná zima v lednu a únoru. Zamrzlo i Černé moře. Na počátku srpna se dostavily sedmidenní prudké deště a povodně.“

Zřejmě největším srpnovým důvodem, proč se dívat na hvězdnou oblohu, bude vyvrcholení meteorického roje Perseid. Stane se tak 12. 8. ve večerních hodinách za příznivých světelných podmínek. Měsíc bude krátce po novu a jeho úzký srpek bude záhy zapadat, jeho svit nebude rušit pozorování. Avšak na samotnou vhodnou fázi Měsíce nesmíme spoléhat. Pokud chceme vidět více, musíme být v krajině nejen otevřené k obloze, ale také co nejméně zasažené lidským nočním osvětlením. Pokud nestihnete se dívat v uvedeném dni, nevadí. Maximum je rozprostřeno na dobu tří dnů, takže den před a po 12. 8. stále bude četnost meteorů dosti vysoká.

Večer nad západním obzorem zahlédneme jasnou Venuši. Ta zapadá začátkem měsíce před 22. hodinou (SELČ), koncem o hodinu dříve.

Nad severozápadním obzorem zahlédneme počátkem noci obrazec Velkého vozu. Oblouk oje míří na jasného Arctura, nejjasnější hvězdu souhvězdí Pastýře (Bootes). Obrazec souhvězdí mi připomíná vojáka stojícího v pozoru na stráži. U jeho východního ramene je půloblouček hvězd souhvězdí Severní Koruny (Corona Borealis). Nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí nese jméno Gemma. Podle stáří, vzdálenosti i směru pohybu ji považujeme za členku pohybové hvězdokupy Velkého vozu. Vykazuje velkou magnetickou aktivitu a intenzivně září v rentgenově oboru. Je obklopena prachoplynným diskem. Je to dvojhvězda, menší průvodce obíhá kolem hlavní a jasně dominantní složky ve vzdálenosti 0,2 AU.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:

srpen00nPohled nad západní obzor ve 22,00 SELČ 15. 8.

Nad jihem vrcholí v okolo 22. hodiny letní díl hvězdné oblohy.Vysoko nad obzorem najdeme Letní orientační trojúhelník tvořený nejjasnějšími hvězdami v souhvězdí Lyry (Vega), Orla (Altair, Aquila) a Labutě (Deneb, Cygnus). Prodloužením spojnice Deneb – Altair dosáhneme souhvězdí Střelce (Sagitarius), spojnice Deneb – Vega míří na Herkula, spojnice Vega – Altair míří na Kozoroha (Capricornus). Kozoroha ostatně ani nemusíme pracně vyhledávat, protože se v něm pohybuje planeta Saturn. Jasnější Jupiter září v souhvězdí Vodnáře (Aquarius).

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

srpen01n

Pohled nad jižní obzor ve 22,00 SELČ 15. 8.

Nevýrazným Vodnářem jsme se přesunuli k východnímu obzoru, nad kterým je souhvězdí Pegase a Andromedy. Mlhavý podlouhlý obláček galaxie M 31 (galaxie v Andromedě), který uvidíme již bez dalekohledu, nám připomene, že se k sobě blížíme rychlostí okolo 114 km/sec. Zhruba za 4,5 miliardy let se začneme navzájem prolínat a za dalších 6 miliard let se z obou galaxií konečně vytvoří obří eliptická galaxie nepodobná svým předchůdkyním. Podle některých náznaků se již jednou setkali, prolnuli a oddělili. Mělo se tak stát před 10 miliardami let.

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

srpen02nPohled nad východní obzor ve 22,00 SELČ 15. 8.

Na konci noci vysoko nad východním obzorem se vznáší dvojité vé souhvězdí Kasiopeji. Jedno z ramen míří na souhvězdí Persea. Hvězda v tomto souhvězdí označená řeckým písmenem beta nese název Algol, Ďábelská hvězda. Jedná se o zákrytovou dvojhvězdu, tedy dvojici hvězd kolem sebe obíhající v takové rovině, že se z našeho pohledu obě složky každým oběhem zakrývají a tím se pravidelně mění jasnost soustavy. Když změříme délky zákrytů a odkrytů, můžeme na základě známých zákonů stanovit celou řadu vlastností obou hvězd, které bychom jinak nebyli schopni zjistit. Zákrytové dvojhvězdy – Algol není jedinou – jsou zdrojem cenných informací. Perioda světelných změn je necelé tři dny a pokles jasu soutavy je patrný i méně zkušenému pozorovateli. Zřejmě si toho všimli lidé již ve starověku. Do soustavy Algolu patří ještě jedna hvězda, která se zákrytů nezúčastňuje.

 srpen03n

Pohled nad východní obzor 15. 8. ve 4.00 SELČ.

Měsíc bude v novu 8. 8., v první čtvrti 15. 8., do úplňku se dostane 22. 8., poslední čtvrtě dosáhne 30. 8.

Co by vás mohlo zajímat:

Snad další krůček k lepšímu porozumění planety Země.

Geologický cyklus zemské aktivity má periodu 27,5 miliónu roků | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz

Toulavé planety – planety bez sluncí. Kolik jich ta může být?

Záhadná populace toulavých planet objevena poblíž centra naší Galaxie | Exoplanety | Články | Astronomický informační server astro.cz

Mars a voda. Byly objeveny významné zásoby na Marsu.

Překvapující objev desítek podpovrchových „jezer“ kapalné vody na Marsu ponechává vědce bezradnými | Sluneční soustava | Články | Astronomický informační server astro.cz

Kosmické snahy Čechů se dočkají realizace.

Česká kosmická mise SLAVIA – kosmonautix.cz

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel.

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

Popisek k úvodní fotce: Snímek pořízený sondou Juno zachycuje víry u Jupiterova severního pólu v extrémně zvýrazněných barvách. Mise sondy zatím zdárně pokračuje. V červnu proletěla blízko kolem měsíce Ganymeda, v září 2022 proletí kolem Europy, v prosinci 2023 a v únoru 2024 prolétne kolem Io.

Zdroj: https://www.nasa.gov/mission_pages/juno/images/index.html