31.08. 2019

Astrosloupek na září 2019

Září je podle meteorologů nejvlivnějším měsícem roku. Jan Munzar uvádí, že z hlediska meziměsíčních korelací teplot má silný kladný vliv na říjen téhož roku, červenec a srpen následujícího roku a na duben, srpen a září po dvou letech. To znamená, že při nadprůměrně teplém září budou s velkou pravděpodobností nadnormálně teplé i uvedené měsíce. Daniel Adam z Veleslavína uvádí pro rok 1005, že „Hrozná kometa vidína; potom byl tak velký mor a hlad, že více lidí pomřelo, nežli živých zůstalo“. Zatím se nepodařilo tuto kometu ztotožnit s nějakou nám více známou.

23. 9. v 9:50 SELČ vstoupí Slunce do znamení Vah, tento den nastane podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim.

Nad západním obzorem se soustřeďují souhvězdí letní oblohy: Herkules, Lyra, Hadonoš (Ophiuchus) s Hadem (Serpens). Je jich více, ale v základním výčtu by tato souhvězdí chybět neměla. Nejjasnější hvězdou na tomto díle oblohy je Vega, alfa Lyry. Je to šestá nejjasnější hvězda oblohy s modrobílým nádechem. Rotuje neobyčejně rychle, jednou za 12,5 hodiny a to představuje plných 92% maximální možné rotace než by odstředivá síla hvězdu roztrhala. Díky tomu není Vega kulatou hvězdou, ale na rovníku zbytnělou. Rovníkový průměr je o 23% větší než polární. Protože póly jsou blíže jádru hvězdy, jsou teplejší (9930°C) vůči rovníku (7650°C). Je hvězdou 2,5krát těžší a asi 3krát větší než Slunce. Stáří se odhaduje na 350 milionů let, jedná se o mladou hvězdu. Je obklopená prachovým diskem, který jeví nápadnou nesymetričnost a zhuštěninu ve vzdálenosti asi 50 astronomických jednotek od hvězdy. Snad se jedná o gravitační vliv možné jedné velké planety

Nad jihozápadem uvidíme jasného Jupitera. Protože noc začíná čím dál tím dříve, budeme ho tam potkávat zvečera až do listopadu.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka: 

zari 00

Pohled nad západní obzor ve 22.00 SELČ 15. 9.

U jižního obzoru uvidíme v souhvězdí Střelce (Sagitarius) planetu Saturn. Na Střelce navazuje souhvězdí Kozoroha (Capricornus). Ten úzce souvisí s postavou boha Pana a s ním i nejen druh flétny, ale i druh strachu – panický. V jihovýchodní části souhvězdí se nachází jedna z jasnějších kulových hvězdokup známá pod označením M 30. Kozoroh je méně nápadné souhvězdí. Z východu sousedí s Vodnářem (Aquarius).

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

zari 01

Pohled nad jižní obzor ve 22.00 SELČ 15. 9.

Vysoko nad východním obzorem je v tuto chvíli pětice jasných hvězd uspořádaných do písmene W, souhvězdí Kasiopeji. Pod ní najdeme souhvězdí Andromedy a na ní navazujícího Pegase. Jižně od nich nalezneme souhvězdí Ryb (Pisces), Trojúhelníku (Triangulum) či Berana (Aries). V severní části souhvězdí bylo počátkem 17. století vytvořeno z mě neznámých důvodů souhvězdí Severní Mouchy, snad jako protipól souhvězdí Mouchy na jižní obloze. Zatímco jižní moucha zůstala, severní byla zrušena a uvolněné místečko připadlo souhvězdí Berana. V souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu galaxii, za vynikajících podmínek zahlédneme bez dalekohledu i galaxii v souhvězdí Trojúhelníku.

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka.

zari 02

Pohled nad východní obzor ve 22.00 SELČ 15. 9.

V průběhu noci se Andromeda s Pegasem přesunou nad jih až západ a vyjdou souhvězdí zimní: Orion, Býk (Taurus), Velký a Malý Pes (Canis Mayor, Canis Minor), Blíženci (Gemini) či Vozky (Auriga). V souhvězdí Býka snadno vyhledáme otevřenou hvězdokupu Plejády (Kuřátka) nebo pomocí dalekohledu Krabí mlhovinu. V souhvězdí Oriona nepřehlédneme slavnou mlhovinu, rodiště nových hvězd.

Těsně u obzoru budou souhvězdí považovaná za jarní: Lev (Leo) či Rak (Cancer). Ale hlavu vystrčí také hvězdná Hydra.

zari 03

Pohled nad východní obzor 15. 9. ve 4.00 SELČ.

Měsíc bude v první čtvrti 6. 9., v úplňku 14. 9., poslední čtvrť nastane 22. 9., nov 28. 9.

Teplická hvězdárna bude otevřena pro  veřejnost od pátku do neděle s tím, že večerní pozorování bude v pátek a sobotu, pozorování slunce v sobotu a neděli. Ale připravujeme toho více. Proto se podívejte na náš program. Ať vám něco zajímavého neuteče.

Můžete také navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou sobotu a neděli.

Co by vás mohlo zajímat:

Může být něco staršího než vesmír a můžeme to nějakým způsobem pozorovat?

https://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/muze-byt-temna-hmota-starsi-nez-velky-tresk.html

Zúčastníte se fotografické soutěže?

https://www.astro.cz/clanky/multimedia/startuje-fotograficka-soutez-nebeske-kouzleni.html

V souhvězdí Pastevce byl objeven unikátní systém složený z dvou bílých trpaslíků.

https://www.astro.cz/clanky/hvezdy/dva-bili-trpaslici-ve-zbesilem-tanci.html

 

Úvodní citace: Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků, Václav Cílek: Velká kniha o klimatu zemí Koruny České, Regia 2003

Mapky: Program Cartes du Ciel.

 

S přáním jasného nebe za kolektiv pracovníků SHaP Otta Šándor.

 

Popisek k úvodní fotce:

Snímek mlhoviny Činka z dalekohledu VLT. Mlhovina se nachází v souhvězdí Lišky (Vulpecula). Je poměrně jasná a už je viditelná v triedru 10 x 50. V Messierově katalogu nese označení M 27. Je vzdálená 1250 světelných let a s průměrem 2 světelné roky. Vznikla výbuchem supernovy před asi 13 tisíci lety. Expanze pokračuje, pochopitelně, dodnes rychlostí 31 km/sec. Ústřední hvězda se změnila na bílého trpaslíka s hmotností okolo 0,56 hmotnosti Slunce (cca 186 tisíc hmotností Země) a poloměrem 0,055 poloměru Slunce (6 poloměrů Země). Stává se tak nám největším známým bílým trpaslíkem.


ESO – http://www.eso.org/public/images/eso9846a/


© 2013 - 2019 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.