25.02. 2018

Astrosloupek na březen 2018

Březnové počasí může být různé. Kroniky a zápisky, ale konec konců i naše vzpomínky to dokládají:

„Roku 1696 o masopustě (6. 3.) chodili lidé bosi, krásně bylo a všude obilí se zdálo, že pravili staří hospodářové, že tak ještě nepamatují.“

„Zlý byl rok 1726. Byla ukrutná zima, mnoho sněhu, že staří lidé jak živi ho nevídali tak mnoho a ležel až do Zvěstování Panny Marie (25. 3.).“

Poslední březnová neděle je obětována změně času, kdy končí čas středoevropský a začíná letní. Proto 25. března ve 2 hodiny SEČ posuneme čas na 3 hodiny SELČ. Z hlediska pozorovacího je to nevýhodné, neboť tma bude nastávat o hodinu později.

Večerní soumraková obloha se konečně dočká nějaké planety. Jednak to bude Venuše, jejíž viditelnost se bude zlepšovat,a jednak to bude Merkur, který bude vidět v první polovině měsíce, ale jen krátce a nízko u západního obzoru.

Stav nad západním obzorem upřesňuje mapka:

00

Pohled nad západní obzor v 19.00 SEČ 15. 3.

 

Západní obzor nese na počátku noci zimní souhvězdí jako Oriona, Býka (Taurus) či Vozku (Auriga). Na ně navazují nad jihozápadem Velký a Malý pes (Canis Major, Canis Minor), výše Blíženci (Gemini). Za pěkné tmavé noci můžeme vyhledat souhvězdí Jednorožce (Monoceros) a pokusit se spatřit delikátní svit Mléčné dráhy. Zde Mléčná dráha není příliš jasná, snadno ji přesvítí i nepatrné množství světla. Je to způsobené tím, že v těchto partiích se díváme k okraji galaktického disku, takže počet hvězd i mlhovin vytvářející celkové světlo Mléčné dráhy je mnohem menší, než u protilehlé části, kterou vidíme v létě, kdy se díváme ke středu Galaxie.

Situaci nad západním obzorem přibližuje mapka:

01

Pohled nad západní obzor ve 21.00 SEČ 15. 3.


Nad jižním obzorem spatříme nápadný mnohoúhelníček tvořící hlavu Hydry. Její tělo se táhne k východnímu obzoru a pod něj. Největší souhvězdí oblohy budeme moci vidět v celku až o dvě hodiny později. Hydra jako umělecká zkratka hvězdného nebe spojuje zimní díl oblohy s dílem letním. Její hlava se dotýká zimních souhvězdí, ocas letních.

Nad hlavou Hydry uvidíme souhvězdí Raka (Cancer) tvořeného slabými hvězdami. Tam, kde je jeho tělo lze spatřit malou okrouhlou mlhavou skvrnku. Jedná se o pěknou otevřenou hvězdokupu zvanou Jesličky a na naší mapce je označena kroužkem a popiskem M 44 – číslo objektu podle katalogu Messierova. Jesličky jsou vhodným objektem především pro menší dalekohledy a i v turistickém můžeme spatřit dosti hvězd.

Mapka upřesňuje pohled nad jižní obzor.

02

Pohled nad jižní obzor ve 21,00 SEČ 15. 3.

 

Spíše než Rak nás zaujme jasný Lev (Leo), který bude v těchto chvílích nad jihovýchodním obzorem. Je obdařen jasnou hvězdou Regulus, který je na naší mapce označen v souhvězdí řeckou alfou. Ostatně na Regula míří spojnice zadních kol Velkého vozu (je součástí souhvězdí Velké Medvědice – Ursa Major). Těsně u obzoru nalezneme souhvězdí Panny (Virgo). S postupující nocí se bude zvedat výše nad obzor a bude lépe viditelné.

Stav nad východním obzorem upřesňuje mapka:

03

Pohled nad východní obzor ve 21,00 SEČ 15. 3.

 

Na ranní obloze nalezneme tři planety: Jupitera, Marse a Saturna. Vysoko nad jihem uvidíme souhvězdí Hercula, Severní Koruny (Corona Borealis) či Pastevce (Bootes). Blíže k obzoru je Hadonoš s Hadem (Ophiuchus, Serpens Caput, Serpens Cauda). Poblíž obzoru najdeme souhvězdí Vah (Libra), ve kterém se pohybuje Jupiter, ale také Štíra (Scorpion) s jasnou červenou hvězdou Antares. Souhvězdí Střelce (Sagittarius) doplňují planety Mars a Saturn.

Pohled na ranní oblohu upřesňuje mapka:

04

Pohled nad jižní obzor 15. 3. v 5h 00m SEČ.

 

Měsíc bude v úplňku 2. 3., poslední čtvrtě dosáhne 9. 3., novu 17. 3., první čtvrtě 24. 3., druhého úplňku v tomto měsíci 31. 3. Od 7. 3. do 11. 3. se  bude pohybovat na ranní obloze v blízkosti jasných planet a hvězd a vytvoří s nimi pohledné nebeské zátiší.

Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, s níž se podíváte až mezi hvězdy.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude pro veřejnost otevřena každou březnovou sobotu a neděli.

 

Co by vás mohlo zajímat:

Více o Jesličkách v souhvězdí Raka se dočtete v článku.

http://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/jeslicky-nebesky-zlab-pro-osliky.html

Těšme se na nové pohledy na Slunce z míst, pro nás nezvyklých:

http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/evropska-mise-k-vyzkumu-slunce-poprve-zakotvi-v-libracnim-bode-l5.html

Naše Galaxie není výjimkou jiných galaxiích. Také už dobře pojedla:

http://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/pruzkum-temne-hmoty-odhalil-11-galaxii-pohlcenych-mlecnou-drahou.html

Úvodní citace: Zdeněk Vašků: Velký pranostikon, Academia 1998.

Mapky: Program Cartes du Ciel.

S přáním jasného nebe se za kolektiv pracovníků SHaP loučí Otta Šándor.

 

Jesličky v Raku

Hvězdokupa M 44, Jesličky, v souhvězdí Raka. Foto: 2MASS Atlas Image Gallery: The Messier Cataloglicence Public Domain, volné dílo


© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.