02.06. 2016

Astrosloupek pro červen 2016

slunceNadchází období vrcholícího léta. Z pohledu občanského se to tak nezdá, neboť letní prázdniny jsou teprve před námi, ovšem astronomické léto vrcholí již 21. června, kdy bude nejdelší den a (pro nás astronomy bohužel) nejkratší noc. Dne 21. června 2016 v 00:34 hod. letního času dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu. Tím vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přiklání ke Slunci, proto máme v létě teplo, i když je Země od Slunce nejdále - 152 097 701 km (v zimě jen 147 098 074 km), tzv. afélium. Ale pozor, afélium nastává až 4. července !!!

V úterý 21. června bude z výše uvedených důvodů i nejdelší den roku. V našich zeměpisných šířkách setrvá Slunce celých 16 hodin 22 minut nad obzorem a jen 7 hodin 38 minut tak zbude na nejkratší letní noc. Tím můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a nikdy se úplně nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen tzv. „astronomický soumrak“ a nenastává skutečná astronomická noc. Astronomická noc nastává, pokud Slunce klesne více než 18° pod obzor. Pro naši zeměpisnou šířku trvá toto období po většinu roku. Vyjímkou je letní období, kdy nenastává astronomická noc, a to v období od 31. května do 10. července. V noci není úplná tma, jen tzv. soumrak, který neumožňuje vážnější astronomická pozorování.

Co se děje při západu a při východu Slunce? Den přechází plynule v noc a naopak. Podle toho, jak hluboko pod obzorem se Slunce nachází, rozeznáváme jednotlivé typy soumraku:

Občanský soumrak je doba po západu (a před východem) Slunce, kdy střed Slunce není víc než 6 stupňů pod ideálním horizontem. V této době je ještě možné venku za jasného počasí vykonávat většinu běžných činností, včetně čtení bez umělého osvětlení.

Nautický soumrak je doba následující či předcházející občanskému soumraku – střed Slunce je mezi 6 a 12 stupni pod ideálním horizontem. Lze rozeznat obrysy předmětů a na obloze lze pozorovat již většinu hvězd viditelných pouhým okem. Také je ještě vidět mořský horizont, který se dříve používal k navigaci (odtud pochází i pojmenování tohoto soumraku).

Astronomický soumrak je doba následující či předcházející nautický soumrak – střed Slunce je mezi 12 a 18 stupni pod ideálním horizontem. V této době je ještě obloha slabě osvětlena slunečním světlem rozptýleným v atmosféře, takže nejsou vidět nejslabší hvězdy. Kolem letního slunovratu trvá astronomický soumrak v našich zeměpisných šířkách po celou noc.

S rostoucí zeměpisnou šířkou se trvání soumraku prodlužuje a především v letní době se k sobě zároveň přibližuje konec večerního soumraku a začátek ranního svítání. Od určité zeměpisné šířky může dojít k jejich splynutí – nastávají tzv. bílé noci. V místech, kde Slunce po určitou část roku nezapadá, nastává tzv. polární den, na opačné polokouli nastává současně polární noc.

Dnešní pozvánka na mimořádnou akci se týká Magistra Kellyho. „Den magistra Edwarda Kelleyho“ se bude konat na mostecké hvězdárně na Hněvíně v sobotu 18.6.2016. Hvězdárna bude otevřena celý den, od 10.00 do 22.00 hodin. Ve dne budeme pozorovat Slunce, po ukončení večerního programu bude možno pozorovat planety Jupiter, Mars, Saturn a zejména působivý Měsíc v první čtvrti, tedy ve velmi výhodné pozici pro pozorování.


© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.