01.08. 2016

Astrosloupek pro červenec a srpen 2016

Léto si zpravidla představujeme jako období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá tak dlouho, že vlastně nikdy nemáme úplnou tmu a rovnou zase začne svítat. V astronomii je to ale trochu jiné. V době, kdy začínají letní prázdniny, už máme nejdelší dny za sebou. Po začátku léta dne 21. června, tedy v období kolem letního slunovratu, následuje po sobě 10 stejně dlouhých dnů. Poté však, během července, začne Slunce na obloze v poledne pomalu klesat a dny se začnou zkracovat o jednu až dvě minuty denně.

Astronomické léto pak končí v momentě, kdy den a noc jsou stejně dlouhé, tedy v okamžiku, kdy po létě Slunce přechází přes rovník (ocitne se na rovníku v nadhlavníku). Hovoříme o tzv. podzimní rovnodennosti. Letos to bude 22.9. v 16.21 hod. Ale to bude až po prázdninách a dovolené.

Na večerní prázdninové obloze nás budou celé dva měsíce doprovázet celkem tři dobře viditelné planety, pozorovatelné ihned po západu Slunce. Mezi nimi se bude pohybovat Měsíc, který tak bude vytvářet zajímavá seskupení, podobně jako zde na obrázku.

 astrosloup1

Obrázek ukazuje zajímavé seskupení planet v době maxima Perseid dne 12.8.2016 ve 21.30 hod., tedy krátce po západu Slunce

 

Nejjasnějším objektem na večerní obloze bude nesporně planeta Jupiter nad západním obzorem. Má bílé světlo a celkem dobře kontrastuje s další jasnou planetou Mars, která je nízko nad jihem a svítí jasně červeně. Svítit bude skutečně silně, neboť Mars se k nám dostal na své výstředné dráze kolem Slunce velmi blízko. Období jeho nejlepší viditelnosti už bohužel bylo 22.5.2016. O něco blíž se ale dostane ještě 26.7.2018.

Vlevo od Marsu budou jasně svítit dva body, pozor tedy na jejich záměnu. Ta horní jasná tečka bude planeta Saturn, jehož obraz je na obloze stálý jako u každé planety, protože svítí světlem odraženým od Slunce. Pod Saturnem se bude nacházet další jasná tečka, ale s mihotavým světlem (jako každá hvězda), to je hvězda Antares. Je to nejjasnější hvězda souhvězdí Škorpiona, svítí na nás ze vzdálenosti 550 světelných roků.

Srpen je mezi milovníky oblohy znám jako měsíc „padajících hvězd“. Ve skutečnosti se nejedná o hvězdy, ale o drobné meteority (zpravidla prachová zrnka), které při průletu atmosférou díky své vysoké rychlosti (velikost není důležitá) vytváří nápadné světelné stopy, někdy dokonce i zvukové efekty.

Známý meteorický roj Perseid bude nejaktivnější kolem 12. srpna. Hodinová frekvence tohoto roje dosáhne až 90 meteoritů za hodinu. Název Perseidy získal po souhvězdí z nějž zdánlivě vyletují, tedy souhvězdí Persea, které je večer nízko nad severním obzorem (viz obrázek). Večer bude jeho pozorování bohužel rušit Měsíc, který je po první čtvrti, proto se zájemcům doporučuje pozorovat spíše ráno, kdy bude Perseus vysoko. Protože meteority létají rychle, není možné je pozorovat dalekohledem a doporučuje se pozorování pouhým zrakem.

Všem čtenářům přejeme hezkou dovolenou s našimi astronomickými úkazy nad hlavou!

 


© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.