04.12. 2014

Astrosloupek pro prosinec 2014

Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období. Z astronomického pohledu nám začne zima Zimním slunovratem, který nastane v pondělí dne 22. prosince v 0:03 hodin. V tuto dobu vstoupí Slunce do znamení souhvězdí Kozoroha. Zajímavé je, že chvilku poté, dne 4. ledna 2015 bude Země Slunci nejblíže, tedy jen 147 miliónů kilometrů což je o 5 miliónů km blíže než v létě. I když bude Slunce Zemi nejblíže, přesto u nás bude zima. Je to vlastně zajímavé, zima je tehdy, když jsme Slunci nejbliže a léto je, když jsme od Slunce nejdále. Ve střídání ročních období však těch pár desítek milionů kilometrů nehraje takovou roli jako naklonění zemského povrchu vůči Slunci. V zimě sice budeme Slunci nejblíže, ovšem také budou na naše území dopadat sluneční paprsky velice šikmo a nebudou tedy schopny prohřát půdu tak důkladně jako v létě, kdy jsme sice Slunci dále, ale jeho paprsky k nám míří téměř kolmo.

Dominantou vánoční večerní oblohy bude tento rok jednoznačně planeta Mars a částečně i Venuše.

astrosloupek prosinec

 

 

Uvidíte je večer jako velmi jasné body. Lidově známá Večernice (planeta Venuše) bude nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasný bod, ale viditelný jen za mimořádně příznivých pozorovacích podmínek. Hlavním předpokladem bude jasný obzor bez mraků, mlhy a přízemního oparu, což se ale u nás v Mostě snáz řekne, než udělá. Planeta Mars bude nalevo od planety Venuše, ale mnohem výše nad jihozápadním obzorem, v souhvězdí Kozoroha pozorovatelná jako jasný, rudě zbarvený bod. Případný přízemní opar by v případě jinak jasné oblohy neměl pozorování této planety nijak narušit.

Na svátek Svaté Lucie 13 prosince se traduje, že Lucie noci upije a dne nepřidá. Víte vůbec, kde se vzala tato pranostika a jaký je její správný výklad?

První vysvětlení je neastronomické ale především NEPRAVDIVÉ. Toto vysvětlení říká, že podle juliánského kalendáře byla pranostika pravdivá, protože tento den nastával zimní slunovrat - noc se začala krátit a den prodlužovat. Jenže přijetím kalendáře gregoriánského se vše posunulo o 8-10 dnů a tudíž není vlastně již toto pořekadlo pravdivé, neboť svatá Lucie se neslaví 21. prosince, jak by to v přepočtu vycházelo, ale ve starém juliánském kalendáři 13. prosince, tedy o 8 dní dříve. Stručně vzato, něco jako oslavy Říjnové revoluce v listopadu. Ale tak to není.

Druhé vysvětlení je astronomické a je mnohem komplikovanější. Fyzikální vysvětlení pranostiky spočívá ve srovnání rovnoměrnosti rotace Země a nerovnoměrnosti rychlosti jejího pohybu po oběžné dráze kolem Slunce. Zemská osa se během podzimu odklání svojí severní částí od Slunce, což u nás způsobuje, že Slunce zapadá stále dříve a dříve a vychází čím dál později – světlá část dne se zkracuje. Protože ale současně podle 2. Keplerova zákona při svém oběhu kolem Slunce zrychluje, dojde zhruba 13. prosince (tedy na Lucii) k tomu, že se Země na své dráze posune za jeden den o větší úsek než za den předešlý ale přitom se nestačí otočit dost na to, aby kompenzovala zvýšení rychlosti oběhu kolem Slunce – prostě Země nestihne díky své rovnoměrné rotaci zařídit, aby Slunce zapadlo dříve než předešlý den. Noc se tak opticky zkracuje, zatímco den zůstává stejně dlouhý (či spíše krátký). A to přesto, že slunovrat ještě nenastal. V další dny je tento jev stále patrnější, takže si toho všimli i běžní pozorovatelé oblohy a vžilo se tvrzení, že - "Lucie noci upije...". To ale není vše. Jev, který působí zvečera "proti" západu Slunce působí samozřejmě i ráno "proti" východu Slunce, a to dokonce ještě maličko více, protože v noci Země zase zrychlila. Takže "... ale dne nepřidá". Na to si opravdu musíme počkat až do slunovratu 22.12.2014.

Mimochodem Lucie je ženské jméno, pocházející z latinského "lux" = světlo, význam tohoto slova je světlá, zářící a je tedy možné, že toto jméno přímo odkazuje na výše uvedený postřeh, zvěčněný i v pranostice.
















© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.