27.07. 2017

Astrosloupek na srpen 2017

Koncem srpna dochází k rychlému poklesu denních teplot, i když jeho počátek patří k stále k letním psím dnům. Tento stav dobře postihuje pranostika: „Po svatém Smilu (14. 8.), slunce ztrácí již svou sílu“. V kronikách jsou pro srpen zaznamenány nejen letní parna (psí dny), mrazy koncem měsíce, přemnožení myší způsobujících hladomor, záplavy z velkých dešťů, ale i nálety kobylek: „Léta Páně 1338 přiletěl do Čech nesčíslný počet kobylek, podivně uspořádaných jako v sněhovém mraku, jenž všecku zemi českou pokryly a plodiny oblezly, pohryzly a v pustotu obrátily…“

Prohlídku večerní oblohy začneme, ostatně jako vždy, nad západním obzorem, kde v průběhu soumraku ještě zahlédneme Jupitera. Ten však záhy zapadá a na počátku noci je již pod obzorem. Snad proto si lépe povšimneme jasné oranžové hvězdy Arcturus (alfa Pastýře, Bootes).  Je to třetí nejjasnější hvězda oblohy. S povrchovou teplotou 4300 K, průměrem 26krát větším a svítivostí 114 krát větší než Slunce se řadí mezi hvězdné oranžové obry. Hvězda má svůj původ snad i v jiné galaxii, která se vstřebala do naší Mléčné dráhy. Svědčí o tom další hvězdy, které mají s Arcturem stejnou dráhu napříč Galaxií. O tom, že je původem odjinud svědčí i skutečnost, že se stal první hvězdou, u které byl zaznamenán její vlastní pohyb. Povšimnul si toho Edmund Halley v roce 1717. Další prvenství spočívá v tom, že v roce 1635 byl pozorován ve dne, pomineme-li velmi jasné novy a supernovy.

Stav nad západním obzorem nám přiblíží mapka: 

01   

Pohled nad západní obzor ve 22.30 LSEČ 15. 8.

Nad jižním obzorem vrcholí letní díl hvězdné oblohy. Blíže k obzoru zřetelně uvidíme planetu Saturn. Nedaleko něj v souhvězdí Štíra (Scorpius) červeně září hvězda Antares. Značnou část plochy oblohy zabírá trojjediné souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) a Hada (Serpens Caput, Serpens Cauda). Původně velké souhvězdí Hadonoše se rozpadlo na dvě: Hadonoše a Hada, přičemž Had je rozdělen na dvě části – hlavu a ocas, prostřední díl splývá s Hadonošem. A je tu ještě jedna zvláštnost: Hadonošem se pohybuje Slunce od 29. 11. do 17. 12., tedy po dobu 19 dnů. Z tohoto pohledu by se mělo jednat a další znamení zvěrokruhu.

Tři jasné hvězdy vytvářející rovnoramenný trojúhelník nesou označení písmenem alfa a leží v souhvězdí Labutě (Cygnus), Lyry a Orla (Aquila). V témže pořadí nesou jména Deneb, Vega a Altair. Jimi vytvořený trojúhelník nese název Letní orientační a jeho pomocí se můžeme snadněji orientovat na hvězdné obloze. Spojnice Deneb – Vega nás dovede k Herkulovi a Severní koruně (Corona Borealis). Spojnice Vega – Altair ke Kozorohu (Capricornus). Ke Střelci (Sagitarius) míří spojnice hvězd Deneb – Altair.

00

Bližší seznámení se s letní oblohou nám může zprostředkovat Letní orientační trojúhelník.

 

Stav nad jižním obzorem upřesňuje mapka.

02

Pohled nad jižní obzor ve 22,30 LSEČ 15. 8.

 

Východní obzor je již obsazen souhvězdími podzimními. Nejnápadnějšími z nich jsou Pegas a Andromeda. V Andromedě si můžeme prohlédnout nejbližší velkou galaxii a to bez dalekohledu. Takzvaná Mlhovina v Andromedě je vidět coby protáhlý mlhavý obláček. Dva miliony světelných let vzdálená galaxie je jen o něco větší a na hvězdy početnější než ta naše domovská a pokud by tam byly bytosti vnímající svět jako my, poté by viděly nás a naši galaxii dosti podobně. Za dobrých pozorovacích podmínek bychom se mohli pokusit najít i slabá, i když rozlehlá, souhvězdí Vodnáře (Aquarius) či Ryb (Pisces).  Stav nad tímto obzorem upřesňuje mapka.

03

Pohled nad východní obzor ve 23,30 LSEČ 15. 8.

 

Měsíc bude v úplňku 7. 8., v poslední čtvrti 15. 8., v novu 21. 8. , 29. 8. dosáhne první čtvrtě. Měsíční úplněk bude spojen s částečným zatměním. Měsíc vstoupí asi z jedné čtvrtiny svého průměru do stínu Země. Počátek zatmění od nás neuvidíme, Měsíc bude pod obzorem. Bude vycházet v době, kdy již bude po největší fázi zatmění, ale i tak může být úkaz zdrojem nevšední podívané. Pro tuto příležitost jsme připravili veřejné pozorování. Bližší informace, protože je hvězdárna v rekonstrukci, najdete zde. Nov je spjat se zatměním Slunce, které však od nás nebude viditelné. Pokud máte zájem za ním vycestovat, určitě se vám hodí tyto informace: http://www.astro.cz/na-obloze/slunce/zatmeni-slunce/zatmeni-slunce-v-letech-2011-2020/zatmeni-slunce-21-srpna-2017.html

Také bychom neměli zapomenout na každoroční podívanou ve formě meteorického roje Perseid, který vrcholí 12. 8. ve 23 hodin. Maximum by mohlo být obdařeno až 150 meteory za hodinu. Trvání maxima je tři dny. První perseidu jsme však mohli spatřit již 17. 7., poslední bychom mohli uvidět ještě 24. 8. Letošní maximum je z hlediska pozorovatelského položeno dosti nevýhodně, po celou noc bude podívané překážet Měsíc blížící se poslední čtvrti a tudíž svým svitem omezující pozorování slabších meteorů. Nad ránem si určitě povšimneme Venuše jasně zářící vysoko nad východním obzorem.

Teplická hvězdárna je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Můžete však navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu od 19.00 a neděli od 14.00 resp. 19.00. Každou neděli ve 14.00 k nám můžete přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku, která nás doprovodí mezi hvězdy.

Mostecká hvězdárna na Hněvíně bude otevřena každou sobotu a neděli. Můžete zažít pozorování unikátním dalekohledem umístěného na, v dnešní době již ojedinělé, paralaktické montáži.

Co by vás dále mohlo zaujmout:

Pěkný článek o souhvězdí Pastýře a o jeho nejjasnější hvězdě: 

http://www.astro.cz/clanky/ostatni/nahlednete-do-souhvezdi-pastyre.html

Mars a mimozemský život:

Mars, tektonika a sopky. Obě tak zdánlivě neslučitelná témata mají k sobě velmi blízko, a to nejen na Zemi, ale především obecně všude, kde chceme hledat život http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/nedavna-sopecna-cinnost-v-oblasti-valles-marineris-na-marsu.html?utm_source=news&utm_medium=rss&utm_campaign=clanky

Pohled z japonské geostacionární družice na Zemi a na 24 hodin na ní uběhnutých:

http://www.astro.cz/apod/ap170717.html

 

Jasné noci a krásná pozorování vám za celý tým Severočeské hvězdárny a planerária v Teplicích, p. o. přeje Otta Šándor

 


© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.