31.01. 2017

Astrosloupek na únor 2017

Den se znatelně prodlužuje. Slunce by nám mohlo déle svítit a hřát, pakliže mu to oblačnost dovolí. Noci jsou sice kratší, ale pořád ještě dostatečně dlouhé, abychom během jedné noci obsáhli značnou část hvězdné oblohy. Zatímco večer ještě spatříme podzimní souhvězdí, nad ránem si můžeme prohlédnout letní díl oblohy. A mezi nimi, pochopitelně, zimní a jarní.

V únoru vyvrcholí dobrá pozorovatelnost planety Venuše, kterou můžeme vidět jako jedno z prvních nebeských těles na potemnívajícím se nebi. Koncem měsíce se již bude přibližovat ke Slunci, aspoň na pozemské obloze a její viditelnost rychle skončí počátkem března. Na jihovýchod od ní nalezneme červený Mars. Je však mnohem méně jasným a spíše ho poznáme podle červené barvy než podle množství světla. Mars je letos z hlediska pozorování v nepříznivém postavení. Nejenže bude se udržovat poněkud dále od Země, ale nebude příliš vystupovat vysoko nad obzor. Situaci nad jihozápadním obzorem upřesňuje mapka:

01 večer západ

Pohled nad jihozápadní obzor v 18. 30 SEČ 15. 2. 2017.

Večer nad jihem vrcholí zimní souhvězdí s nezaměnitelnou sedmicí jasných hvězd souhvězdí Oriona. Tři prostřední – Orionův opasek – nás doprovodí protažením na východ k Síriovi a tím i do souhvězdí Velkého psa, protažením západním směrem do blízkosti Aldebaranu, nejjasnější hvězda souhvězdí Býka, a ke hvězdokupě Plejády, taktéž v Býkovi.

Stav upřesňuje mapka:

02 večer jih

Pohled nad jižní obzor v 18,30 SEČ 15. 2. 2017.

Ve druhé polovině noci vychází Jupiter a nad ránem se objeví nad jihovýchodem Saturn. Jupiter se pohybuje v souhvězdí Panny, které je známé jako oblast oblohy s mnoha celkem dobře pozorovatelnými galaxiemi.

Mapka nám upřesní pohled nad ranní jižní obzor:

03 ráno jih

Pohled nad jižní obzor v 05,30 SEČ 16. 2. 2017.

V noci z 10. na 11. února budeme moci na obloze pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Měsíc se tedy ani nedotkne úplného stínu Země, jen se k němu přiblíží zemským polostínem. Maximální fáze zatmění nastane 11. 2. v 1 h 44 m SEČ, kdy bude poměrně nedaleko plného stínu. Můžeme předpokládat, že v těchto chvílích by mohla být část měsíčního povrchu nejbližší plnému stínu o poznání tmavší. Obecně jsou polostínová zatmění nevýrazná. Více o zatmění, a to nejen o tom avizovaném, najdete v tomto článku.

Večerní obloha nám sice dobré podmínky pro pozorování planet nenabízí, zato je bohatá na řadu hvězdokup, mlhovin či násobných hvězdných soustav. Avšak mějme vždy na paměti, že pokud budeme chtít využít služeb hvězdárny, musí být jasná obloha. Dalším omezujícím jevem je nejen civilizační znečištění noci světlem, ale i přírodním svitem Měsíce. Pokud je v příliš velké fázi a nad obzorem, může být pozorovatelnost některých slabších, i když zajímavých objektů značně zhoršena, či dokonce znemožněna. Z tohoto pohledu jsou nejvhodnější k pozorování první únorové dny, kdy je Měsíc na večerní obloze v malé fázi, a druhá polovina měsíce.

Měsíc bude 4. 2. v první čtvrti, 11. 2. v úplňku, 18. 2. nastane poslední čtvrt a 26. 2. dospěje do novu.

Teplickou hvězdárnu můžete v únoru navštívit každý pátek či sobotu a podívat se, co se děje na Slunci, večer na zajímavé objekty hvězdné i nehvězdné. Pozorování je doprovázeno odborným výkladem.

Mostecká hvězdárna  na Hněvíně bude otevřena každou neděli. Můžete zažít pozorování unikátním dalekohledem umístěného na v dnešní době již ojedinělé paralaktické montáži.

Také  můžete navštívit teplické planetárium, které je pro veřejnost otevřené každou středu a neděli v 19,00. Každou neděli ve 14,00 můžete k nám přijít se svými dětmi či vnoučaty na astronomickou pohádku (odkaz na program planetária), která nás doprovodí až mezi hvězdy.

Café Nobel se tradičně koná na teplické hvězdárně. 23. 2. v 18.00 bude hovořit o věcech neobyčejně obyčejných prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.

Co by vás mohlo zajímat:

Sondy Voyager se dostaly ze všech přístrojů zatím nejdále od Slunce a prolétají málo známými oblastmi sluneční soustavy. Článek Mezihvězdné cesty kosmických sond Voyager vám o nich sdělí více.

Evropa staví největší dalekohled světa. Trochu blížeji vám ho představí shrnutí o slavnostním setkání v ředitelství ESO, kde byly podepsány čtyři kontrakty na dodávku důležitých součástí nového dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope).

 

Mapky:

Program Cartes du Ciel

Otta Šándor, SHaP Teplice.


© 2013 - 2016 Severočeská hvězdárna a planetárium Teplice, p. o.