V květnu očekáváme již teplé počasí, ale také ledové muže. Teplo bývá především koncem měsíce, zatímco prostředek května může přinášet výrazná ochlazení. O jak velká může jít, hovoří záznamy v kronikách, jako například obecní kronika ze Studené: „Léta Páně 1662 od 16. may po dvě noci byly veliké mrazy. Pán Bůh všemohoucí dopustil na nás metlu velikou, takže živé květy pomrzly. Pak sněhy padly, že se pod nimi stromoví lámalo a na Poličsku spadlo sněhu po kolena.“ Květen roku 1885 byl taktéž sněhem obdařeným: „(15. 5.) K půlnoci proměnil se liják v hroznou vánici sněhovou… Na silnici svitavské vyrostly do rána závěje sněhové do výše 1,5 až 2,0 m…“
Dubnové počasí je nestálé, prý za jeden den se i devět druhů počasí sejde. Co všechno můžeme očekávat nejlépe vystihuje zápis v kronice města Bystřice pod Pernštejnem: V měsíci martii a též aprilis roku 1713 teplo následovalo, lidé bosi jako o svatém Jáně tepla užívali. Však 19. a 20. aprilis sníh velký spad, metelice hrozná byla, že v půl zimě jest co mysliti, by taková chumelenice následovala.
Podle lidové pranostiky zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej docela zalehne. Proti tomuto tvrzení nemůžeme nic namítat, přestože je březen považován za první jarní měsíc. Vždyť v březnu nastává jarní rovnodennost, a tím i počátek astronomického jara. Letos se odehraje 20. 3. v 11h 28m SEČ, kdy se střed Slunce ocitne na nebeském rovníku a vstoupí do znamení Berana. A pak jedno velké „Ach jo!“.
Den se znatelně prodlužuje. Slunce by nám mohlo déle svítit a hřát, pakliže mu to oblačnost dovolí. Noci jsou sice kratší, ale pořád ještě dostatečně dlouhé, abychom během jedné noci obsáhli značnou část hvězdné oblohy. Zatímco večer ještě spatříme podzimní souhvězdí, nad ránem si můžeme prohlédnout letní díl oblohy. A mezi nimi, pochopitelně, zimní a jarní.
Přestože je klimaticky leden pro nás vyvrcholením zimy, je Země Slunci nejblíže: 147,1 milionů kilometrů. Na onen nehmatatelný bod na své dráze se Země dostane 4. 1. v 15h 17m SEČ. V tomto okamžiku se bude pohybovat nejrychleji (30,3 km/sec). Pro skalní příznivce a pozorovatele zbytečných extrémů připomínám, že podobně jako superúplněk u Měsíce, nastane v tento okamžik superslunce. Minutu před tím a minutu poté bude sluníčko už trochu, a hlavně nepozorovatelně, menší.
Lidová moudrost praví, že prosinec rok končí, ale zimu začíná. Astronomicky začíná zima vstupem Slunce do znamení Kozoroha. Severní pól planety je nejvíce odtočen od Slunce. Tento den známe pod pojmem zimní slunovrat. Letos tento den a okamžik nastane 21. 12. v 11 hodin 43 minut SEČ.
Listopad je nejzamračenějším měsícem, po prosinci nejmlhavějším a je také měsícem s nejvyšší četností vichřic. A co dalšího nabídne listopadová obloha? 
V říjnu si pravidelně měníme čas. Přecházíme z letního středoevropského času na čas středoevropský. Děje se tak poslední říjnovou neděli, která letos vychází na 30. 10. Abychom vyhověli úmluvě, posuneme si v noci ze soboty na neděli hodinky ze třetí hodiny na druhou.
Září je pro nás symbolem počátku astronomického podzimu a podzimní rovnodennosti. Letos proběhne 22. 9. v 16h 20m LSEČ vstupem Slunce do znamení Vah.Léto si zpravidla představujeme jako období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá tak dlouho, že vlastně nikdy nemáme úplnou tmu a rovnou zase začne svítat. V astronomii je to ale trochu jiné. V době, kdy začínají letní prázdniny už máme nejdelší dny za sebou. Po začátku léta dne 21. června, tedy v období kolem letního slunovratu následuje po sobě 10 stejně dlouhých dnů. Poté však, během července, začne Slunce na obloze v poledne pomalu klesat a dny se začnou zkracovat o jednu až dvě minuty denně.
Přichází jedno z nejpříjemnějších období roku; léto. Dlouhé dny a krátké noci sice astronomům úplně nepřejí, ale i tak je celá řada zajímavých úkazů, které je třeba v červnu připomenout.
Měsíc květen astronomickému pozorování moc nepřeje, protože tmy velmi rychle ubývá, noci se rychle krátí. Je to tím, že květen předchází červnu, kdy bude 21. 6. 2016 v 0:34 hodin letní slunovrat a tím i nejdelší den v roce. Proto jsme rádi, že se během května odehraje mimořádný úkaz na denní obloze, kdy naopak Slunce nebude na obtíž, ale bude hrát hlavní roli.
V neděli 27. března se vrátil letní čas. Pro nás astronomy to znamená, že tma bude přicházet později a podmínky pro pozorování se nám tím poněkud zhorší.
Měsíc březen je na astronomické úkazy poměrně bohatý. Hlavní událostí měsíce je začátek jara, tedy Jarní rovnodennost, kdy jsou den i noc stejně dlouhé. Slunce v tuto dobu vstupuje do souhvězdí Berana a začíná nejkrásnější roční období – jaro. Letos k tomu dojde přesně v neděli 20. března v 5:30 hodin SEČ.
Mrazivé a zároveň bezměsíčné večery v prvním a posledním týdnu února 2016 nabízí pohled na velmi bohatá zimní souhvězdí. Kombinace mrazu a jasné oblohy je pro astronomická pozorování přímo ideální, neboť vzduch je při takovémto počasí klidný a obraz v dalekohledu mimořádně ostrý. Večerní obloze dominuje souhvězdí Orion, které nabízí řadu zajímavých objektů pro pozorování a záleží už jen na počasí zda bude něco vidět.
Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období, od 22. prosince 2015. Pro nás astronomy je to dobrá zpráva, neboť zimní souhvězdí jsou velmi bohatá, nabízí řadu zajímavých objektů pro pozorování a záleží už jen na počasí, zda bude něco vidět. A jaké zajímavosti si pro nás následující měsíce roku 2016 připraví?
Přestože v tomto období budeme Slunci nejblíže, a to dokonce o 5 miliónů kilometrů, na Zemi bude nejchladněji a přivítáme zimu. Nastane v úterý 22. prosince v 5:47, kdy Slunce vstoupí do znamení souhvězdí Kozoroha. A co dalšího se bude dít na prosincové obloze?
Tak tu máme zase zpět náš středoevropský čas. Pro astronomická pozorování je to velmi dobrá zpráva. Soumrak a tma vhodná pro pozorování bude totiž přicházet mnohem dříve než nyní. Slunce bude zapadat okolo 16. hodiny, kdy nastane tzv. soumrak, tedy zešeří se tak, že budeme moci pozorovat astronomické objekty večerní oblohy. Navíc během první poloviny listopadu nebude naše večerní pozorování rušit Měsíc.
Náš pravidelný sloupek si dovolíme začít dobrou zprávou, neboť těch není nikdy dost. Dobrou zprávou je, že letní čas bude končit dne 25. 10. 2015, tedy v noci ze soboty 24. 10. na neděli 25. 10. 2015. Neděle 25. 10. 2015 bude o hodinu delší, protože ve tři hodiny ráno se čas posune zpět na dvě hodiny, čímž se dostaneme na náš starý dobrý známý středoevropský čas (nesprávně označovaný jako „zimní“).
Sledujte s námi v pondělí 28. září 2015 brzy ráno úplné zatmění Měsíce! Pokud zavítáte na teplickou nebo mosteckou hvězdárnu, ukážeme Vám Měsíc našimi dalekohledy. Otevřeno máme v Teplicích i v Mostě na Hněvíně od 3:00 do 6:30. Úplné zatmění potrvá asi 1 hodinu a 12 minut (od 4:11 do 5:23, maximum ve 4:47).
Konec léta a začátek podzimu by mohl být slunečný a jasný, tedy nám dovolte pár slov o tom, co bude zajímavého k vidění na obloze.
Léto si zpravidla představujeme jako období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá tak dlouho, že vlastně nikdy nemáme úplnou tmu a rovnou zase začne svítat. V astronomii je to ale trochu jiné. V době, kdy začínají letní prázdniny, už máme nejdelší dny za sebou. Po začátku léta dne 21. června, tedy v období kolem letního slunovratu, následuje po sobě 10 stejně dlouhých dnů. Poté však, během července, začne Slunce na obloze pomalu klesat a dny se začnou zkracovat o jednu až dvě minuty denně.
Nadchází období vrcholícího léta. Z pohledu občanského se to tak nezdá, neboť letní prázdniny jsou teprve za dveřmi, ovšem astronomické léto vrcholí již 21. června, kdy bude nejdelší den a (pro nás astronomy bohužel) i nejkratší noc.
Květen je ideální měsíc pro pozorování Slunce. Slunce je nutno pozorovat pouze za použití vhodného filtru. To proto, aby intenzivní sluneční záření nepoškodilo pozorovateli zrak.
V neděli 29.března se vrátil letní čas. Pro nás astronomy to znamená, že tma bude přicházet později a podmínky pro pozorování se nám tím poněkud zhorší.
Měsíc březen je na astronomické úkazy poměrně bohatý. Hlavní událostí měsíce je částečné zatmění Slunce (animace zatmění ke zhlédnutí zde) a začátek jara, tedy Jarní rovnodennost, kdy jsou den i noc stejně dlouhé. Slunce v tuto dobu vstupuje do souhvězdí Berana a začíná tak nejkrásnější roční období - jaro.
Měsíc únor je z astronomického pohledu velmi zajímavý. Večerní oblohu bude zdobit kometa Lovejoy v zenitu, Večernice (planeta Venuše) a planeta Mars budou dominantou na západě, planeta Jupiter na východě.
Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období od 22.prosince 2014. Pro nás astronomy je to dobrá zpráva, neboť zimní souhvězdí jsou velmi bohatá, nabízí řadu zajímavých objektů pro pozorování a záleží už jen na počasí, zda bude něco vidět. A jaké zajímavosti si pro nás následující měsíce roku 2015 připraví?
Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období. Z astronomického pohledu nám začne zima Zimním slunovratem, který nastane v pondělí dne 22. prosince v 0:03 hodin.
Tak tu máme zase zpět náš středoevropský čas. Pro astronomická pozorování je to velmi dobrá zpráva. Soumrak a tma vhodná pro pozorování bude totiž přicházet mnohem dříve než nyní.
Konec léta by měl být podle předpovědi slunečný a jasný, tedy pár slov co bude k vidění zajímavého na obloze.
Léto si zpravidla představujeme jako období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá tak dlouho, že vlastně nikdy nemáme úplnou tmu a rovnou zase začne svítat. V astronomii je to ale trochu jiné. V době, kdy začínají letní prázdniny už máme nejdelší dny za sebou
Nadchází období vrcholícího léta. Z pohledu občanského se to tak nezdá, neboť letní prázdniny jsou teprve za dveřmi, ovšem astronomické léto vrcholí již 21. června, kdy bude nejdelší den a (pro nás astronomy bohužel) i nejkratší noc. 
Květen je ideální měsíc pro pozorování Slunce. Slunce je nutno pozorovat pouze za použití vhodného filtru. To proto, aby intenzivní sluneční záření nepoškodilo pozorovateli zrak.
V neděli 30.března se vrátí letní čas. Pro nás astronomy to znamená, že tma bude přicházet později a podmínky pro pozorování se nám tím poněkud zhorší. Přečtěte si, co ale bude možné na dubnové obloze vidět.
Měsíc březen je na astronomické úkazy poměrně bohatý - začátek jara, tedy Jarní rovnodennost, kdy jsou den i noc stejně dlouhé, nástup letního času v neděli 30.3. a další zajímavosti, které se dozvíte v pravidelném sloupku Zdeňka Taranta.
Měsíc únor je z astronomického pohledu celkem zajímavý, i když poměrně dost mrazivý. Má to však i své výhody, na které bychom vás rádi upozornili.
Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období od 21.prosince 2013. Pro nás astronomy je to dobrá zpráva, neboť zimní souhvězdí jsou velmi bohatá, nabízí řadu zajímavých objektů pro pozorování a záleží už jen na počasí, zda bude něco vidět. A jaké zajímavosti si pro nás následující měsíce roku 2014 připraví?
Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období. Z astronomického pohledu nám začne zima Zimním slunovratem, který nastane dne 21. prosince ve 18:12 hodin. V tuto dobu vstoupí Slunce do znamení souhvězdí Kozoroha. Zajímavé je, že chvilku poté, dne 4. ledna 2013 bude Země Slunci nejblíže, tedy jen 147 miliónů kilometrů což je o 5 miliónů blíže než v létě. I když bude Slunce Zemi nejblíže, přesto u nás bude zima, sluneční paprsky budou dopadat hodně šikmo a promrzlou zemi neohřejí.
Dlouho očekávaná kometa C/2012 S1 (ISON) se blíží ke Slunci, avšak její aktivita v posledních dnech neroste. Zatím nenaplňuje očekávání optimistů a velkou podívanou od ní raději neočekávejme. Kromě komety ISON je ale na obloze i kometa C/2013 R1 (Lovejoy), kterou na teplické hvězdárně zachytil fotoaparátem Otta Šándor (čas 17:36 SEČ, expozice 30 sekund, ISO 800, F 5,6). Kometa se nachází v souhvězdí Honících psů a je pozorovatelná triedrem nebo menším dalekohledem buď večer nízko nad severozápadem nebo ve druhé polovině noci postupně stoupá nad severovýchodem.
Tak tu máme zase zpět náš středoevropský čas. Pro astronomická pozorování je to velmi dobrá zpráva. Soumrak a tma vhodná pro pozorování bude totiž přicházet mnohem dříve než nyní. Slunce bude zapadat okolo 16. hodiny, kdy nastane tzv. soumrak, tedy zešeří se tak, že budeme moci pozorovat Měsíc, který bude v polovině listopadu viditelný večer ve své první čtvrti. Během listopadu bude dominantou večerní oblohy planeta Jupiter (viditelná jako jasný bod nad jihovýchodem) a planeta Venuše jako Večernice nízko nad jihozápadem.