Výročí kosmonautiky červen 2023

2. 6. 2003 – Odstartovala z kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz-FG, doplněná horním urychlovacím stupněm Fregat. Ten měl za úkol dopravit z oběžné dráhy Země k Marsu francouzskou sondu Mars Express a vozítko agentury ESA Beagle 2.

Sonda se na oběžnou dráhu Marsu dostala v prosinci téhož roku, ovšem její systémy byly aktivovány až v roce 2005 kvůli obavám o jejich bezpečný chod. Ačkoliv jejím hlavním úkolem bylo studium povrchu planety, součástí mise byl i přistávací modul

Beagle 2. Kvůli technické závadě nebylo možno aktivovat anténu, a tak se nepodařilo s pravděpodobně funkčním landerem navázat spojení.

Předstartovní přípravy lodi Sojuz-FG se stupněm Fregat. Zdroj: https://www.esa.int/

5. 6. 2013 – Letos si připomínáme desáté výročí, kdy odstartovala na svou misi raketa Ariane 5 agentury ESA. Jejím jediným nákladem byla zásobovací loď ATV-4 Albert Einstein. Cílem mise byla Mezinárodní kosmická stanice (ISS).

Jednalo se o čtvrtou z pěti nákladních kosmických lodí programu ESA. Na stanici dopravila přes 20 tun materiálu, což je desetkrát více, než dopraví standardně používaná zásobovací loď Progress agentury Roskosmos.

Schéma letu lodi ATV-4 k ISS. Zdroj: http://www.collectspace.com/

7. 6. 1983 – Byla vypuštěna sovětská sonda Veněra 16. Následovala svou sesterskou sondu Veněru 15, která se na misi vypravila již 2. 6. 1983. Jejich cílem, jak již napovídá název programu, byla planeta Venuše. Na její oběžnou dráhu se Veněry dostaly v říjnu téhož roku. Obě sondy se od předchozích Veněr výrazně lišily. Nebyly vybaveny přistávacím modulem, ale radarem vybaveným velkou anténou, kterým zmapovaly severní část Venuše. Mise byla velmi úspěšná, sondy aktivně pracovaly po dobu osmi měsíců. Výsledkem byla radarová mapa povrchu Venuše, která po pozdějším doplnění o data z americké sondy Magellan přinesla lidstvu ucelenou představu o geomorfologii plan

Sondy Veněra 15 a 16 se od předchozích sond programu lišily nejen tvarem, ale i posláním.
Zdroj:
 https://www.astro.cz/

10. 6. 2003 – Proběhl start robotického vozítka Spirit (MER-A) v rámci programu MER (Mars Exploration Rover). Sondu na oběžnou dráhu a poté na únikovou dráhu k Marsu vynesla raketa Delta II. Sonda na Marsu bezpečně přistála 4. 1. 2004 v impaktním kráteru Gusev. Jednalo se o jeden z nejúspěšnějších marsovských roverů, jehož životnost mnohonásobně překonala očekávání, poslední signál byl na Zemi přijat 22. 3. 2010.

Raketa Delta II vynáší rover Spirit na oběžnou dráhu.
Zdroj:
 https://en.wikipedia.org/

10. 6. 1973 – Byla vypuštěna kosmická sonda Explorer 49 k Měsíci. Na jeho oběžnou dráhu přešla z extrémně protáhlé orbity kolem Země 15. 6. 1973. Jejím hlavním úkolem byl výzkum galaktického a také slunečního rádiového šumu. Sonda měla 4 antény dlouhé 230 metrů čímž se stala jednou z historicky nejrozměrnějších družic. Oběžná dráha Exloreru 49 byla řešena tak, aby přístroje nebyly rušeny rádiovým vysíláním ze Země.

Umělecká fotomontáž zobrazuje sondu Explorer 49 nad Měsícem.
Zdroj: 
https://cs.wikipedia.org/

11. 6. 2013 –  Toho dne se uskutečnil start čínské kosmické lodi Šen-čou 10 (Božská loď). Tříčlenná posádka se vypravila ke kosmické stanici Tchien-kung (Nebeský palác). Během dvou týdnů práce na stanici se posádka věnovala rozličným experimentům, taikonautka Wang Ja-pching předváděla v přímém přenose pro více než 60 milionů čínských školáků chování těles a kapalin v mikrogravitaci.

Umělecká představa spojení Božské lodi 10 s Nebeským palácem. Zdroj: https://kosmonautix.cz/

13. 6. 1983  Toho dne opustila kosmická sonda Pioneer 10 sluneční soustavu. Stalo se tak po 11 letech od startu, který proběhl 3. 3. 1972. Jednalo se o první, člověkem vytvořené zařízení, kterému se podařilo překonat tento milník. Tato sonda, taktéž první pozemský návštěvník Jupiteru, se naposledy ozvala řídícímu středisku v roce 2003.

Takto se rozloučila sonda Pioneer 10 s naší sluneční soustavou. Zdroj: https://plus.rozhlas.cz/

14. 6. 1963  Odstartovala z kosmodromu Bajkonur kosmická loď Vostok 5 s kosmonautem Valerijem Bykovským na palubě. K ní se o dva dny později přidala kosmická loď Vostok 6 s první ženou na oběžné dráze, kosmonautkou Valentinou Těreškovovou. Jednalo se tedy o společnou misi, lodě se k sobě v průběhu letu přiblížily a udržovaly mezi sebou radiokomunikaci. Ačkoli byl let Vostoku 5 předčasně ukončen kvůli zvýšené aktivitě Slunce, jedná se o dosud historicky nepřekonanou délku pobytu samotného kosmonauta na oběžné dráze. Bykovský přistál po téměř 119 hodinách letu.

Známka Nigeru vydaná k osmdesátinám první kosmonautky světa. Zdroj: https://thejoyofstamps.com/

18. 6. 1983  Byl vypuštěn raketoplán Challenger na svou druhou misi, označovanou STS-7. Pětičlenná posádka byla v té době rekordní počtem astronautů na palubě jednoho stroje. Členem posádky byla i první americká astronautka Sally Rideová. Hlavním cílem mise bylo zkušební vypuštění i stažení družice SPAS-1 z oběžné dráhy. Challenger se vrátil 24. 6. 1983 na Zemi.

Sally Rideová na palubě raketoplánu Challenger. Zdroj: https://www.nasa.gov/

 21. 6. 1993  Třicet let uplyne letos od startu raketoplánu Endeavour. Jednalo se o třetí let tohoto stroje, pořízeného jako nástupce Challengeru. Mise STS-57 nesla v nákladním prostoru přetlakovou laboratoř Spacehab určenou pro biomedicínské a materiálové experimenty. Dalším úkolem bylo nalodění sondy EURECA do nákladového prostoru raketoplánu. Tuto sondu agentury ESA vypustil v srpnu 1992 při své misi raketoplán Atlantis. Na její palubě se nacházely experimenty související s dlouhodobými účinky mikrogravitace.

Venkovní práce astronautů  na umístění sondy EURECA do nákladového prostoru. Zdroj: https://www.wikiwand.com

26. 6. 1983  Odstartovala kosmická loď Sojuz T-9 ke stanici Saljut 7. Jednalo se o let druhé posádky kosmické stanice. V kabině Sojuzu se nacházeli pouze dva kosmonauti, místo třetího byl umístěn palubní počítač určený pro stanici a navigační zařízení. Součástí stanice byla od března toho roku také experimentální kosmická loď TKS, ze které kosmonauti přendali do Saljutu 7 zásoby a zařízení. Po oddělení TKS kosmonauti zahájili přestavbu kosmické stanice, mimo jiné nainstalovali další solární panely. Posádka se vrátila na Zemi 23. 11. 1983.

Kosmická loď Sojuz T-9 s kosmickou stanicí Saljut 7 a experimentální kosmickou lodí TKS v popředí. Zdroj:  https://kosmonautix.cz

30. 6. 2003  –  Toho dne byla vypuštěna na oběžnou dráhu česká sonda Mimosa. Byla určena k výzkumu změn hustoty zemské atmosféry. K tomu mělo sloužit zařízení mapující negravitační vlivy během letu, tedy vliv slunečního záření či vrchních vrstev atmosféry. Mimose se však nepodařilo aktivovat přístroje.

Představa pohybu družice Mimosa nad zemskou atmosférou. Zdroj: https://mek.kosmo.cz

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2023

https://plus.rozhlas.cz/evropsky-expres-zeme-mars-6656910

https://www.esa.int/Space_in_Member_States/Czech_Republic/Kosmicky_nakladak_ATV-4_Albert_Einstein_se_chysta_na_start_v_cervnu

https://en.wikipedia.org/wiki/Venera_15

https://cs.wikipedia.org/wiki/Spirit

https://en-m-wikipedia-org.translate.goog/wikíExplorer_49_

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0en-%C4%8Dou

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pioneer_10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vostok_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/STS-7

https://en-m-wikipedia-org.translate.goog/wiki/STS-57?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc

https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/so-t9/index.htm

https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/cz/mimosa/index.htm

Články

Astrosloupek listopad 2024

Úvod článku se bude tradičně věnovat popisu stavu podzimní oblohy. Zaměříme se na pozorování některých planet Sluneční soustavy, především Saturnu, Jupiteru, a jejich měsíců. Ukážeme si, kde dalekohledem na obloze hledat Uran, který bude zhruba v polovině listopadu v opozici. Závěr bude věnovaný tomu, kdy a jak je možné pozorovat jeden z vydatnějších meteorických rojů, známý jako Leonidy.

Číst dále