Výročí kosmonautiky červenec 2023

1. 7. 1993 – Je tomu již třicet let od startu kosmické lodi Sojuz TM-17, jehož cílem byla kosmická stanice Mir. Posádku tvořili dva ruští kosmonauti spolu s francouzským kolegou. Jednalo se již o 17. misi k této kosmické stanici, pro francouzského astronauta Haigneréa to byla výprava první, o pár let později se na Mir vrátil. Haigneré přistál na Zemi po dvaceti dnech pobytu, zatímco ruští kosmonauti Serebrov a Ciblijev zůstali na stanici. V rámci výzkumu bylo prováděno množství experimentů, zejména z oblasti lékařství či chemie. Během svého pobytu vykonali několik výstupů do volného prostoru a zabývali se mimo jiné umístěním dokovacího zařízení pro americký raketoplán. Sojuz TM-17 se na Zemi vrátil po menších potížích po oddělení od stanice dne 14. 1. 1994.

Kosmická loď Sojuz TM-17 u kosmické stanice Mir. Zdroj: https://kosmonautix.cz/

8. 7. 2003 – Toho dne proběhl úspěšný start rakety Delta 2, v jejímž nákladovém prostoru se nacházela kosmická sonda Opportunity. Sonda putovala k Marsu 203 pozemských dní a přistála na jeho povrchu 24. 1. 2004. Přistání proběhlo hladce, po odhození tepelného štítu byl aktivován hrozen airbagů, díky kterým sonda chvilku skákala po marsovském povrchu. Poté byly airbagy dálkově odpouštěny tak, aby se lander ocitl ve stabilizovaném stavu. Místo přistání bylo pojmenováno na počest astronautů, kteří zahynuli při havárii raketoplánu Challenger (Challenger Memorial Station). Vozítko Opportunity opustilo přistávací plošinu 4 dny po přistání a vydalo se na svou dlouhou marsovskou misi.

Sonda Opportunity při přistání na Marsu byla chráněna airbagovým obalem. Zdroj: https://mars.nasa.gov/

21. 7. 1973 – Čtyři dny před svou sesterskou sondou byla vypuštěna sovětská průzkumná sonda Mars 4. Po krátkém pobytu na parkovací oběžné dráze byla nasměrována směrem k Rudé planetě. Kvůli poruše palubního počítače však nedošlo k zapálení brzdících motorů, takže sonda Mars minula ve vzdálenosti 1844 km. Sonda dodnes zřejmě putuje po oběžné dráze kolem Slunce.

Sonda Mars 4. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/

 25. 7. 1973 – Sonda Mars 5 odstartovala na svou misi krátce po neúspěšné sondě Mars 4. Na oběžnou dráhu ji dopravila nosná raketa Proton – K. K cíli sonda doletěla po sedmi měsících letu a 12. 2. 1974 se dostala na oběžnou dráhu kolem Marsu, neboli na areocentrickou dráhu (1760 – 32586 km). Sonda byla při navedení na oběžnou dráhu pravděpodobně poškozena mikrometeoritem, navzdory tomu však pořídila řadu fotografií. Po dobu své činnosti také spektroskopicky zkoumala povrch a atmosféru Marsu. Svou činnost ukončila 28. 2. 1974.

 Sonda Mars 5. Zdroj: https://nssdc.gsfc.nasa.gov/

28. 7. 1973 –  Uplyne půl století od startu kosmické mise Skylab 3 ke kosmické stanici Skylab. Kosmickou loď typu Apollo, používanou též k výpravám na Měsíc, vynesla na oběžnou dráhu raketa Saturn IB. Na stanici trojice astronautů provedla několik výstupů do otevřeného prostoru, většinou spojených s opravami stanice. Během mise bylo pořízeno několik tisíc fotografií Země a kosmických těles a rovněž bylo zkoušeno manévrovací křeslo určené k pohybu v beztížném prostoru bez lana. Posádka se vrátila na Zemi 25. 9. 1973 po téměř dvouměsíčním letu.

Kosmická stanice Skylab fotografovaná z kosmické lodi Apollo při misi Skylab 3.
Zdroj: https://www.flickr.com/

Zdroje:

 Hvězdářský kalendář 2023

https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm17/index.htm

https://cs.wikipedia.org/wiki/Opportunity

https://kosmonautix.cz/2019/05/svet-nad-planetou-32-dil/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Opportunity

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Skylab_3

https://airandspace.si.edu/collection-objects/maneuvering-unit-automatically-stabilized-skylab/nasm_A19761951002

Články