5. 8. 1973 – Toho dne byla vypuštěna sovětská sonda Mars 6, jak napovídá již název, k planetě Mars. Po červnových startech sond Mars 4 a Mars 5 následovala v červenci další dvojice sond určených k průzkumu Marsu. Jednalo se o identické sondy určené k snímkování povrchu planety s přistávacím pouzdrem. Sondy Mars 4 – 7 se výrazně lišily od předchozích tří modulů. Jejich vytvořením byla pověřena Lavočkinova kancelář, která se proslavila například legendárními stíhacími letouny za 2. světové války a také konstrukcí Lunochodu. Hlavním úkolem mise bylo vysadit na povrch Marsu přistávací statickou sondu, k jejímu přistání byl použit tepelný štít a sestava padáků. Během přistání sonda odvysílala několik údajů o složení atmosféry Marsu, před dopadem se však navždy odmlčela. Orbitální část prolétla kolem Marsu a pravděpodobně dodnes obíhá po heliocentrické dráze.
9. 8. 1973 – Čtyři dny po startu sondy Mars 6 byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur její sesterská družice Mars 7. Byla vypuštěna, obdobně jako tři předchozí sondy, pomocí nosné rakety Proton K/D, určené k vynášení těžkých nákladů na nízkou oběžnou dráhu a také k vypouštění meziplanetárních družic. Sonda Mars 7 doletěla k Marsu o pár dní dříve než Mars 6, vinou palubního počítače však nedošlo k zážehu motoru přistávacího pouzdra, a tak se dodnes obě tělesa pohybují po heliocentrické dráze. Jednalo se o poslední misi sovětského projektu Mars.
21. 8. 1993 – U Marsu ještě chvilku zůstaneme. Je tomu 30 let od poslední komunikace s marsovskou orbitální sondou Mars Observer. Sonda odstartovala 25. 9. 1992. Na oběžnou dráhu ji vynesla nosná raketa Titan 3 z mysu Canaveral. Hlavním úkolem sondy byl průzkum složení povrchu a atmosféry, měření magnetického pole a mapování povrchu planety. Ke ztrátě kontaktu došlo z neznámých příčin, pravděpodobný je výbuch paliva. Nejednalo se však o úplně ztracenou misi, neboť sonda předávala během letu informace, například o výzkumu gravitačních vln v troposféře Marsu.
28. 8. 1993 – Prolétla sonda Galileo kolem planetky Ida. Hlavním cílem sondy byl průzkum planety Jupiter a jeho měsíců. Galileo odstartoval 18. 10. 1989 na palubě raketoplánu Atlantis při misi STS-34. Vzhledem k absenci silného motoru, byla nasměrována na manévr VEEGA (Venus-Earth-Earth Gravity Assist), při němž využila jednou gravitačního zrychlení u Venuše a dvakrát u Země. Kolem planetky Ida sonda prolétla ve vzdálenosti 2410 km. Sonda poslala na Zemi přes 150 fotografií. Jejich důkladným průzkumem bylo zjištěno, že se jedná o binární těleso, planetku doprovází asi 90 km od jejího povrchu vzdálený satelit, nazvaný později Dactyl.
30. 8. 1983 – Proběhl start raketoplánu Challenger na jeho třetí misi. Cílem této mise bylo vypuštění indického satelitu INSAT-1B.
Na palubě raketoplánu probíhaly biologické experimenty s vytvořením mikroskopické kultury ze slinivky břišní s cílem získat čistý vzorek, vhodný pro výrobu inzulinu. Důvodem provádění těchto experimentů je zjistitelní, jaký má na jejich výsledek vliv mikrogravitace. Po vypuštění indického satelitu probíhaly pokusy, navázat spojení se Zemí pomocí satelitu TDRS-1.
Raketoplán také během mise snížil hladinu letu, aby proběhly experimenty s vlivem atomárního kyslíku na průběh koroze. Raketoplán tedy klouzal po vrchních vrstvách atmosféry.
Challenger bezpečně přistál po 6 dnech letu. Při vylovení startovacích motorů na pevné palivo z oceánu bylo zjištěno, že došlo při startu téměř k prohoření tryskového spoje. Obdobný typ závady se stal Challengeru o necelé tři roky později osudným.
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2023
https://www.gazeta.ru/science/2018/08/05_a_11884255.shtml
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_7#/media/Soubor:Mars_6.jpg
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_Observer
https://mars.nasa.gov/mars-exploration/missions/mars-observer/
