Psalo se před sto lety

25 srpna, 2023
Radim Neuvirt

Říše hvězd, červenec – srpen 1923

Zákryt Saturna dne 15. srpna 1923

VILÉM NOVÁK, Jičín:

Tento zákryt nastane o polednách, takže bude k jeho pozorování, kromě příznivého stavu ovzduší zapotřebí dalekohledu s objektivem aspoň 12 cm. Měsíc bude 4 dny po novu, Saturn zajde tedy za neosvětlenou částí, ve dne neviditelnou a vynoří se za osvětleným okrajem srpku. Přehled úkazu podává připojený náčrtek.

Naznačuje, jak se bude jeviti zákryt ve hvězdářském dalekohledu. Cáry očíslované ve středoevropském čase znázorňují, kterak postupuje okraj Měsíce vzhledem k Saturnu v jednotlivých půlminutách při vstupu i výstupu. Při tom je měsíční terč při vstupu vlevo (západně), při výstupu

vpravo (východně) od planety. Vstup prstence trvá 60 s, planety 31 s, výstup prstence 75 s, planety 34 s.

Přímky číslované v stupních ukazují směr vzájemného postupu, a udávají posiční úhel, čítaný na obvodu Měsíce od bodu nejsevernějšího. Směr k severu označen je písmenou S; paralaktický úhel při vstupu jest -33 8 °, při výstupu -26-7°.

Poloha Saturna v obrazci zakreslena je pro průsečík poledníku 15° vých. Greenw. s rovnoběžkou 50° sev.; z nákresu ihned vyčteme údaje o zákrytu pro toto místo.

Prvý dotyk s prstencem při vstupu nastane v 11h 47, 6m, s planetou v 47, 9m, planeta úplně zmizí v 48, 4m, prstenec v 48, 0m, střední posiční úhel od sev. pólu 121,9°, od zenitu 155,7°.

Při výstupu ukáže se okraj prstence ve 12h 52’9m, planety v 53,2m, planeta vynoří se úplně v 53,8m

a prstenec v 54,2m při středním posičním úhlu od pólu 284,2°, od zenitu 310.9°.

Diagram pro zákryt Saturna dne 15. srpna 1923. Zdroj: https://www.hvezdarna-fp.cz/archiv-RH/RH-1923-03-04.pdf

Chceme-li znáti data zákrytu pro kterékoliv jiné stanoviště, použijeme k tomu kosoúhlé sítě sestrojené dle obou čárkovaných přímek, které jsou číslovány podle zeměpisných souřadnic.

Na každé ose vyhledáme bod příslušející naší zeměpisné délce a šířce, a vedeme jím rovnoběžku k druhé z nich. Průsečík obou přímek dá nám v soustavě číslovaných čar hledané údaje o zákrytu, a to pro střed planety. Přeneseme-li obrys Saturnův, neměníce jeho polohy, do téhož průsečíku, nalezneme snadno i ostatní data zákrytu, jež ostatně můžeme vypočísti i z doby trvání vstupu a výstupu, svrchu udané…

… v obrazci jsou pro příklad zakreslena některá města republiky; z jejich vzájemné polohy seznáváme vliv paralaktického posuvu při zákrytu následkem změny stanoviště…

O sto let později…

V zajímavém článku popisujícím denní zákryt Saturna Měsícem připravil velmi podrobně autor čtenáře na jeho pozorování. Jak jsme na tom po sto letech?

Zákryt je situace, kdy jedno kosmické těleso zakryje zcela jiné. Nastane-li úkaz, kdy má bližší těleso menší úhlovou velikost než vzdálenější objekt, nejedná se o zákryt, ale o přechod. V minulých desetiletích jsme měli vzácnou možnost sledovat přechody Venuše či Merkuru přes Slunce. Nejznámějším typem zákrytu je úplné zatmění Slunce.

V současnosti nesledujeme jen zákryty planet Měsícem, které nebývají úplně běžné. Hlavní pozornost se soustředí na zákryty, neboli okultace hvězd asteroidy. Známých asteroidů rovněž přibylo, zatímco jich bylo před sto lety známo jen několik tisíc, dnes je to kolem miliónu, odhad počtu se blíží k 1,9 milionů těles.

Dnes k pozorování zákrytů hvězd či planet používáme nejen daleko pokročilejší optiku, ale i počítačové programy. Zde je třeba zmínit zejména Occult Watcher, program, který nabízí čas a pravděpodobnost úkazu pro danou lokalitu pozorovatele.

Zákryty se nasnímají pomocí astronomických kamer a po zpracování záznamu je možné ze získaných dat zpracovat údaje o pozorovaném objektu, včetně jeho tvaru.