Astrosloupek říjen 2023

Od časných ranních hodin lze pozorovat jasnou Venuši jako Jitřenku. Druhá polovina měsíce bude ve znamení meteorického roje Orionid. Závěrem října nás čeká částečné zatmění Měsíce, které bude na obloze doprovázet Jupiter. Poslední říjnovou neděli si připomeneme konec letního času, kde si vysvětlíme, proč byl v naší zemi zaveden a trvá dodnes.

Nízko nad západním obzorem spatříme čtvrtou nejjasnější hvězdu oblohy, Arcturus (α Boo), který zapadá po 21 h.  Nad západem nalezneme souhvězdí typická pro letní oblohu, Labuť, Orla nebo Lyru, které zapadají ve druhé polovině noci.

Západní obzor, program Stellarium

Pokud přesuneme zrak k nadhlavníku, spatříme souhvězdí podzimní oblohy, výraznou Kasiopeju, bájného hrdinu Persea, princeznu Andromedu nebo okřídleného koně Pegase. Jižně od Pegase nalezneme nevýrazného Vodnáře, ve kterém se aktuálně zdržuje planeta Saturn, který lze pozorovat po západu Slunce do zhruba 3 h ranní, kdy zapadá pod obzor.

Ve Vodnáři se můžeme pokusit vyhledat k Zemi nejbližší a nejjasnější planetární mlhovinu Helix s katalogovým označením NGC 7293. Helix je typickým představitelem planetární mlhoviny, kde obdobně hmotná hvězda jako je Slunce, odvrhnou svou vnější plynnou obálku do prostoru a uprostřed zůstane tzv. bílý trpaslík. Ve středním dalekohledu ji spatříme jako mlhavý obláček, ve velkých přístrojích můžeme spatřit zmíněného trpaslíka uprostřed. Helix objevil v roce 1824 německý astronom Karl Ludwig Harding. Více se o planetárních mlhovinách se můžete dozvědět ZDE.

Planetární mlhovina Helix NGC 7293, zdroj: Wikimedia

V souhvězdí Andromedy lze spatřit nejbližší spirální galaxii M31, kterou jsme si podrobněji rozebrali v minulém astrosloupku ZDE.

Pakliže budeme mít v první polovině noci volný výhled nad jižní obzor, spatříme rozměrově poměrně malé souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus). Jižní se nazývá proto, aby se odlišilo od souhvězdí Ryb (Pisces) na severní polokouli. Jižní ryba nemají žádné výrazné hvězdy, avšak jedna se v jasnosti vymyká a tou je hvězda Fomalhaut (α Piscis Austrini).

Z arabštiny lze Fomalhaut přeložit jako „tlama ryby“. Hvězda se nachází na jih od ekliptiky (pomyslné dráhy Slunce na obloze) a z našeho území ji v letních a podzimních měsících spatříme pouze asi 10° nad obzorem jako jasnou žlutobílou hvězdu. Fomalhaut nalezneme prodloužením směru dvou krajních hvězd Pegasova čtverce, Scheat (β Pegasi) a Markab (α Pegasi) téměř kolmo k obzoru.

Fomalhaut, Saturn, Jupiter, program Stellarium, upravil: Karel Slavík
Souhvězdí Jižní ryby, zdroj: CORNELIUS, G., Průvodce noční oblohou, Knižní klub Balios, 1999, str. 101

Fomalhaut je 17. nejjasnější hvězda oblohy, je asi dvakrát větší a čtrnáctkrát svítivější než Slunce. Leží ve vzdálenosti pouhých 25 světelných let od nás a je považována za trojhvězdu (má dva další hvězdné průvodce).

Již staří Peršané rozdělili oblohu na čtyři oblasti, přičemž každou část střežila jedna z tzv. Perských královských hvězd. Těmi byly právě Fomalhaut spolu s Regulem (α Leonis), Antarem (α Scorpii) a Aldebaranem (α Tau). Východ zmíněných hvězd nad obzor zvěstoval nadcházející změnu ročního období. Mimo jiné sloužily cestovatelům k navigaci. Věřilo se také, že tyto hvězdy řídí hlavní události ve světe.

Nad jihovýchodem můžeme spatřit velmi jasnou Venuši, která se nachází v souhvězdí Lva. 24. 10. bude Venuše od Slunce úhlově nejdále (přes 46°). Nastanou tak velmi příznivé podmínky pro její pozorování, neboť v tento den vychází nad obzor 3:23h a Slunce vychází až v 7:40, takže pro spatření Jitřenky na ranní obloze není nutné příliš časně vstávat.

Východní obzor, program Stellarium

Asi nejzajímavější podívanou přinese 28. říjen, na který nejenže připadá státní svátek, kterým si připomínáme Den vzniku samostatného československého státu, ale navíc nastane částečné zatmění Měsíce, které budeme moct pozorovat z našeho území po celou dobu trvání. Níže je popsán časový průběh zatmění pro město Teplice:

  • 21:35 – začátek zatmění, zemský stín dopadá na měsíční kotouč
  • 22:14 – maximum částečného zatmění, Měsíc bude 42,5 ° nad jihovýchodním obzorem, Země zastíní Měsíc z 12,8 %
  • 22:53 – konec zatmění, zemský stín opustí měsíční kotouč

Maximum částečného zatmění Měsíce 28. října v 22:14 nad JV obzorem, program Stellarium, upravil: Karel Slavík

Další zajímavostí, která se váže k tomuto zatmění je, že Měsíc bude na večerní a noční obloze doprovázet Jupiter. V okamžiku maximální fáze zatmění nalezneme největší planetu Sluneční soustavy přes 6° od Měsíce. Po konci zatmění, ve druhé polovině noci se bude Měsíc Jupiteru neustále přibližovat až na necelé 3°.

Jak k zatmění Měsíce dochází a blíže o typologii zatmění se dočtete ZDE. Kdy v následujících letech nastanou další zatmění Měsíce se dozvíte ZDE.

Zatmění Měsíce, zdroj: Dění na obloze během roku 2023, autor: Martin Gembec

Jupiter a Měsíc, program Stellarium

Koncem října můžeme za příznivého počasí spatřit meteorický roj známý pod názvem Orionidy. Tento roj je úzce spojen s Halleyovou kometou, neboť se jedná o velmi drobné částečky, které kometa na své dráze kolem Slunce zanechává.  Zrnka prachu za vysoké rychlosti (desítky km/h) vlétnou do zemské atmosféry, kde se vypaří a my můžeme sledovat tzv. meteory, lidově označované jako „padající hvězdy“.

Bližší informace o historii pozorování, složení nebo oběžné periodě Halleyovy komety naleznete ZDE.

Maximum roje Orionidy říjen 2020, zdroj: Pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy v roce 2022, autor: Petr Horálek

Pro zajímavost, Země prolétá proudem drobných částic po Halleyově kometě dvakrát do roka, a to začátkem května, kdy nastává meteorický roj Éta Akvaridy a po druhé koncem října již zmiňované Orionidy. Maximum Orionid připadá letos na noc z 21. na 22. října, avšak nejedná se o zvlášť aktivní roj.

Na noční obloze bude možné spatřit, při troše štěstí, nanejvýš 20 meteorů za hodinu za předpokladu příznivého počasí a tmavé oblohy. Aktivita roje trvá zhruba měsíc (od začátku října do začátku listopadu) a maximum roje není ostré. Znamená to, že se můžeme pokusit meteory pozorovat několik nocí před a po maximu. Navíc nebude svým jasem rušit Měsíc, neboť se bude nacházet zhruba v první čtvrti své fáze a zapadat bude kolem 22:30, kdežto souhvězdí Orionu, odkud meteory zdánlivě vylétají (radiant), bude na obloze kulminovat až v ranních hodinách.

Radiant roje Orionidy, program Stellarium

Závěrem je nutno připomenout konec letního času, který jako každý rok, nastává poslední víkend v říjnu. Změna času nastane v neděli 29. října ve 3 h, tím nastává čas „standardní“, nikoliv zimní, jak se často nesprávně uvádí.

Pro úplnost, letní čas začíná vždy poslední neděli v březnu, kdy posuneme čas na hodinách o hodinu dopředu a končí vždy poslední neděli v říjnu, kdy pro změnu posuneme čas o hodinu zpět. Na území českých zemí byl poprvé letní čas zaveden již za Rakouska-Uherska v roce 1916, později byl zrušen a opět zaveden v tehdejším Československu na jaře 1979

Hlavními důvody zavedení letního času byly ryze ekonomické. Především se uváděla úspora energetická, kdy posunem času o hodinu dopředu je déle vidět. Nyní, po více než 44 letech od jeho zavedení je patrné, že žádné významné energetické úspory (umělého osvětlení ulic, továren, domácností) apod. změna času nepřináší. Navíc, střídání času dvakrát do roka přenáší do běžného života řadu úskalí a zmatků a má vliv na zdraví a psychiku člověka. I proto se již několik let diskutuje o jeho zrušení v rámci celé EU, avšak to je díky vleklému jednání a nejednotě jednotlivých unijních států zatím v nedohlednu.

Změna času 29. října ze 3h na 2h, zdroj: Wikimedia, upravil: Karel Slavík

Viditelnost planet:

  • Merkur – počátkem měsíce ráno nízko nad východem, v Panně
  • Venuše – ráno vysoko nad jihovýchodem, ve Lvu, 24. 10. Venuše v maximální západní elongaci (46° od Slunce)
  • Mars – nepozorovatelný
  • Jupiter – po celou noc, v Beranovi
  • Saturn – po většinu noci kromě rána, ve Vodnáři
  • Uran – po celou noc, v Beranovi
  • Neptun – po většinu noci kromě rána, v Rybách

Fáze Měsíce:

  • 6. 10. v 14:47 v poslední čtvrti
  • 14. 10. v 18:55 v novu
  • 22. 10. v 4:29 v první čtvrti
  • 28. 10. v 21:24 v úplňku, částečné zatmění Měsíce (v ČR pozorovatelné v celém průběhu)

Zdroje:

https://www.heavens-above.com/

https://www.astro.cz/clanky/ukazy/deni-na-obloze-behem-roku-2023.html#3

CORNELIUS, G., Průvodce noční oblohou, Knižní klub Balios, 1999. ISBN: 80-7176-855-3

DVOŘÁČKOVÁ, V., Souhvězdí a jejich mýty, Praha: Nakladatelství Levné knihy KMa, 2005. ISBN: 80-7309-272-7

Hvězdářská ročenka 2023

Hvězdářský kalendář 2023

Články

Astronomická výročí  – duben 2024

Dne 25. 4. uplyne již čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se v Paříži narodil do úřednické rodiny Jean-Baptiste Biot. Jean-Baptiste Biot (21. 4. 1774, Paříž – 3. 2. 1862, Paříž),  francouzský fyzik, astronom a matematik.

Číst dále

18. 4. Café Nobel: Šelma z Valče

Paleontolog Národního muzea v Praze RNDr. Boris Ekrt představí ve čtvrtek 18. dubna návštěvníkům teplické hvězdárny vzácný objev nejstarší kočkotvárné šelmy v Evropě, která dostala jméno Fejfarictis valecensis. Dozvíte se

Číst dále