Astronomická výročí  – říjen 2023

Ejnar Hertzsprung (8. října 1873 Kodaň – 21. října  1967 Roskilde, Dánsko)

Dne 8. 10. si připomeneme 140. výročí od narození dánského astronoma Ejnara Hertzsprunga. Byl jedním z tvůrců moderní astrofyziky. V astronomii nám jej bude zřejmě navždy připomínat Hertzsprung – Russelův diagram, jehož je spolutvůrcem.

Ejnar Hertzsprung. Zdroj:

https://www.britannica.com/biography/Ejnar-Hertzsprung

Ejnar Hertzsprung se narodil v dánském hlavním městě, kde rovněž vystudoval místní polytechnickou školu, kterou zakončil jako inženýr chemie. V roce 1899 přijal nabídku práce chemika v carském Petrohradu, odkud v roce 1901 odjel do Lipska. Tam se učil fotografické chemii, kterou později využíval i při astrofotografii. O rok později se vrátil do Dánska, kde začal studovat na kodaňské univerzitě astronomii a věnoval se rovněž praktickým pozorováním na hvězdárně pojmenované po Múze hvězdářství Úranii, podobně jako kdysi Brahův Uranienborg.

V té době publikuje mimo jiné i svou studii O záření hvězd, ve které uvádí výsledky svých pokusů o měření intenzity svitu hvězd pomocí jejich spekter. Definoval absolutní jas jako míru toho, kolik světelné energie k nám z dané hvězdy (či obecně i z jiného objektu) přichází.

Soukromá hvězdárna Uranie v Frederiksbergu v dobách Hertzsprungových.

Zdroj:

Dieter B. Herrmann : Ejnar Hertzsprung. Průkopník výzkumu hvězd 

V roce 1907 se Hertzsprung seznámil se svým budoucím kolegou Karlem Schwarzschildem se kterým později společně bádali na observatoři v Postupimi. Není bez zajímavosti, že ačkoli byl Schwarzschild o pouhý jeden den mladší než Herzsprung, byl, alespoň zpočátku, Hersprungovým mentorem. Jejich spolupráce trvala až do Schwarzschildovy smrti v roce 1916.

V roce 1909 se začal zabývat vztahem povrchových teplot hvězd a jejich svítivosti. Vytvořením diagramu teploty a svítivosti popsal existenci hvězd s rozdílnou povrchovou teplotou.

V roce 1913 se Herztsprung zabýval sledováním Cefeid neboli jednoho typu pulzujících hvězd s proměnlivým jasem. Cefeidy jsou hvězdy, u kterých je znám poměr mezi svítivostí a periodou, vytvářejí tak jakési majáky v naší, ale i v jiných galaxiích a jsou vhodné k určování vzdáleností ve vesmíru. Hertzsprung změřil vzdálenost k Malému Magellanovu mračnu. Ačkoli byl jeho odhad mylný (3000 l.y. oproti 199 000 l.y.), tato práce umožnila pozdější kalibraci těchto pozoruhodných kosmických majáků.

Krátce po změření vzdálenosti Malého Magellanova mračna proběhla další významná událost v jeho životě, Ejnar Hertzsprung se oženil. Jeho manželkou se stala dcera významného holandského astronoma Jacoba Kapteyna (1851-1922), objevitele rotace Mléčné dráhy. V roce 1916 se Hertzsprungovým narodila dcera Rigel. Manželství se rozpadlo v roce 1922.

V době první světové války se Hertzsprung ještě věnoval pozorování dvojhvězd, pro tuto činnost vytvořil přesně definovaný postup.

Ejnar Hertzsprung (vpravo) se svým mentorem Karlem Schwarzschildem. Zdroj: https://www.deutschlandfunk.de/

Již od roku 1909 byl Ejnar Hertzsprung v kontaktu s Henry Norrisem Russellem, který revidoval a publikoval Hertzsprungův diagram teplota – svítivost. V diagramu je na vodorovné ose znázorněna spektrální třída, která odpovídá povrchové teplotě hvězdy, a na svislé ose je zobrazena svítivost.

Zásadní Hertzsprungův objev spočíval ve skutečnosti, že hvězdy na HR diagramu nejsou rozloženy rovnoměrně. Nejvíce se jich shlukuje v pásu, jenž diagonálně přechází z levého horního rohu k pravému dolnímu a který se označuje hlavní posloupnost. Na hlavní posloupnosti se nachází, kromě našeho Slunce, většina hvězd ve svém aktivním stádiu života. V HR diagramu můžeme nalézt ještě skupiny obrů, superobrů a bílých trpaslíků. Hvězdy se nacházejí mimo tyto pásy pouze v relativně krátkých obdobích, kdy přecházejí z jedné fáze do druhé.    

Časem došlo k upřesněním a ke vzniku nových variant HR diagramu, každopádně se v tomto případě jednalo o první krok k pochopení evoluce hvězd.

Hertzsprung – Russellův diagram. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/

Po první světové válce Hertzsprung přesídlil do nizozemského Leidenu, kde pracoval na univerzitní observatoři a od poloviny 30. let se stal jejím ředitelem.

Byl objevitelem dvou planetek č. 1627 – Ivar  (Ivar byl zesnulý bratr Ejnarův) a č. 1702 – Kalahari (poušť v Jižní Africe, Hertzsprung tam pořádal 2 expedice).V roce 1944 se vrátil do rodného Dánska. Posledních dvacet let svého života se věnoval cestování a soukromému výzkumu, zemřel 21. 10. 1967, ve svých 94 letech. Po Ejnaru Hertzsprungovi je pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce a ještě za jeho života planetka č. 1693.  

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2023

Professor Dr. Dieter B. Herrmann (auth.) – Ejnar Hertzsprung_ Pionier der Sternforschung-Springer-Verlag Berlin Heidelberg (1994). ISBN 3-540-57688-6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hertzsprung%C5%AFv%E2%80%93Russell%C5%AFv_diagram

https://de.wikipedia.org/wiki/Ejnar_Hertzsprung

https://www.deutschlandfunk.de/ejnar-hertzsprung-vor-145-jahren-geboren-der-daene-mit-dem-100.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hertzsprung%C5%AFv%E2%80%93Russell%C5%AFv_diagram

https://en-m-wikipedia-org.translate.goog/wiki/1627_Ivar?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc

https://www.leosondra.cz/en/first-hr-diagram/

Články

Astronomická výročí  – duben 2024

Dne 25. 4. uplyne již čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se v Paříži narodil do úřednické rodiny Jean-Baptiste Biot. Jean-Baptiste Biot (21. 4. 1774, Paříž – 3. 2. 1862, Paříž),  francouzský fyzik, astronom a matematik.

Číst dále

18. 4. Café Nobel: Šelma z Valče

Paleontolog Národního muzea v Praze RNDr. Boris Ekrt představí ve čtvrtek 18. dubna návštěvníkům teplické hvězdárny vzácný objev nejstarší kočkotvárné šelmy v Evropě, která dostala jméno Fejfarictis valecensis. Dozvíte se

Číst dále