Výročí kosmonautiky Říjen 2023

Výročí kosmonautiky Říjen 2023

V říjnu si připomeneme průlet sondy Juno kolem Země, přílet sond Veněra 15 k Venuši a start prvního čínského tchajkonauta v kosmické lodi Šen-čou. Kulaté výročí nastane také u startu kosmické lodi Sojuz TMA-3, letu raketoplánu Columbia STS-58 a vypuštění sondy Explorer 50.

9. 10. 2013 –  Před deseti lety proletěla sonda Juno kolem Země. Byla totiž při cestě k Jupiteru, svému hlavnímu cíli, využila tzv. gravitačního praku. Jedná se o manévr, kdy sonda využije gravitace planety ke změně směru a navýšení rychlosti.

Sonda Juno byla vypuštěna 5. 8. 2011 v rámci projektu New Frontiers, zahrnujícího středně drahá zařízení určená k vědeckému výzkumu.

Po startu nejprve zamířila k Marsu, poté se o dva roky později vrátila k Zemi. Manévr kolem naší planety udělil sondě potřebnou rychlost a energii potřebnou k cestě k Jupiteru. K cíli dorazila v červenci 2016.

Průlet sondy Juno kolem Země, umělecká představa. Zdroj: phys.org

10. 10. 1983 – Sovětská sonda Veněra 15 byla navedena na oběžnou dráhu Venuše. Jednalo se o společnou misi se sesterskou sondou Veněra 16, která se k Venuši dostala o pár dní později. Tato sonda byla vybavena velkou parabolickou anténou a jejím hlavním posláním nebylo přistání na planetě, ale radarový průzkum povrchu Venuše. Její činnost zajištovala dvojice solárních panelů. Sonda byla v provozu 8 měsíců a dodala na Zemi data s mapami severních oblastí Venuše.

Model sondy Vaněra 15 vystavený v Muzeu kosmonautiky v Moskvě. Zdroj: Archiv der Raumfahrtmissionen

14. 10. 1983 – Sonda Veněra 16 byla vypuštěna 7. 6. 1983 z kosmodromu Bajkonur. K Venuši dorazila čtyři dny po své sesterské sondě Veněře 15. Při radarovém mapování se sondy vzájemně doplňovaly, výsledkem bylo velmi slušné zobrazení severní části planety. Snímky povrchu byly o deset let později americkou agenturou NASA zkombinovány s daty z americké sondy Magellan a tím byl vytvořen ucelený obraz o povrchu Venuše.

Umělecká představa sondy Veněra 16 nad Venuší. Zdroj: Gunter’s Space Page

15. 10. 2003 – Před dvaceti lety odstartovala čínská kosmická loď Šen-čou 5. Její let byl oznámen, ovšem přímý přenos se nekonal, neboť panovala nervozita z možné havárie. Navzdory těmto obavám celý let proběhl naprosto bez závad. Na její palubě byl první čínský tchajkonaut (= kosmonaut, = astronaut) Ťiou-čchüan. Tchajkonaut vykonal s lodí 14 obletů Země, přednesl předem připravené projevy a poobědval rybí, kuřecí a psí maso. Loď přistála po 21 hodinách letu v oblasti Vnitřního Mongolska.

Návratová část kosmické lodi Šen-čou 5 vystavená v čínském muzeu kosmonautiky. Zdroj: Wikipedia

18. 10. 2003 – Sojuz TMA-3 odstartovala z kosmodromu Bajkonur. Posádku tvořil spolu s ruským a americkým kosmonautem (A. Kaleri a M. Foale) také španělský kosmonaut organizace ESA Pedro Duque. Ten se plánovaně vrátil již po devíti dnech pobytu. Jeho hlavním úkolem byla v rámci programu ESA Cervantes propagace kosmických letů a přiblížení života na ISS mladé generaci.

Loď se zbytkem původní posádky doplněné holandským inženýrem ESA André Kuipersem  se vrátila na Zemi 30. 4. 2004.

Start kosmické lodi Sojuz TMA-3. Zdroj: Wikipedia

19. 10. 1993 – STS-58 byla patnáctou misí raketoplánu Columbia a 57. startem tohoto stroje směřovaným na oběžnou dráhu. Cílem letu byla práce na kosmické laboratoři Spacelab-2. NASA totiž, na rozdíl od sovětského kosmického programu v té době opustila vizi stálých orbitálních stanic, ale provozovala je v nákladovém prostoru raketoplánů. Stanice se po ukončení mise vracela spolu s raketoplánem na Zemi. Mezi pilotním prostorem a stanicí býval spojovací tunel, součástí některých stanic byla i venkovní přístrojová plošina. Raketoplán se vrátil na Zemi 1. 11. 1993.

Schéma stanice Spacelab s venkovní plošinou. Zdroj: Wikipedia

26. 10. 1973 – Uplynulo 50 let od startu americké sondy Explorer 50. Sonda byla určena k průzkumu zemské magnetosféry. Sonda se však věnovala studiu vlastností magnetosféry, ale i vlivu, který na ni mají různé typy kosmického záření. Na palubě družice bylo umístěno celkem 12 různých měřicích přístrojů. Poslední užitečná data z Exploreru 50 byla přijata v říjnu 2006, dnes je družice součástí velké rodiny kosmického smetí.

Obálka prvního dne vydání (FDC) ku příležitosti startu družice Explorer 50. Zdroj: Ebay

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2023

https://phys.org/news/2016-07-nasa-dangerous-juno-mission-unravel.html

https://zoom.iprima.cz/vesmir/gravitacni-prak-je-lacina-cesta-lidstva-ke-hvezdam

https://raumfahrtmissionen.dlr.de/programme/venera-programm/13-missionsbeschreibungen/206-venera-15

https://space.skyrocket.de/doc_sdat/venera-4v2.htm

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0en-%C4%8Dou_5#/media/Soubor:Shenzhou5-3.JPG

https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_TMA-3#/media/File:SoyuzTMA3_Launch.jpg

https://www.ebay.com/itm/165870265211

https://en.wikipedia.org/wiki/Explorer_50

Články

Astronomická výročí  – duben 2024

Dne 25. 4. uplyne již čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se v Paříži narodil do úřednické rodiny Jean-Baptiste Biot. Jean-Baptiste Biot (21. 4. 1774, Paříž – 3. 2. 1862, Paříž),  francouzský fyzik, astronom a matematik.

Číst dále

18. 4. Café Nobel: Šelma z Valče

Paleontolog Národního muzea v Praze RNDr. Boris Ekrt představí ve čtvrtek 18. dubna návštěvníkům teplické hvězdárny vzácný objev nejstarší kočkotvárné šelmy v Evropě, která dostala jméno Fejfarictis valecensis. Dozvíte se

Číst dále