Výročí kosmonautiky Prosinec 2023

2. 12. 1993 – odstartoval raketoplán Endeavour na misi STS-61 k Hubbleově kosmickému teleskopu. Projekt Hubble Space Telescope (HST) byl od počátku zamýšlen tak, aby se k němu daly uskutečňovat servisní mise pomocí raketoplánů. HST byl vynesen po několikaletém odkladu způsobeném havárií raketoplánu Challenger dne  24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery.

HST nad nákladním prostorem raketoplánu. Zdroj: https://en.wikipedia.org/

Již po několika dnech pozorování nově instalovaným Hubbleovým teleskopem vyšlo najevo, že došlo k chybě při vybroušení primárního zrcadla, kvůli tomu byla jeho činnost částečně omezena.

První servisní mise byla proto vypravena k teleskopu v prosinci 1993 s hlavním záměrem umístit na teleskop korekční optiku, která měla za úkol opravit chybu výbrusu zrcadla.

Fotografie pořízená pomocí HST před a po opravě.  Zdroj: https://cs.wikipedia.org

Raketoplán se musel dostat na vyšší letovou hladinu, než bylo obvyklé, kolem 550 km, neboť toto umístění se ukázalo pro funkci teleskopu jako optimální. Hubbleův dalekohled byl raketoplánem zachycen po třech dnech letu, samotnému záchytu totiž předcházely přípravy a přizpůsobemí dráhy teleskopu řídícím střediskem. Během následujících dní došlo k pěti výstupům do otevřeného prostoru. Při nich byly vyměněny gyroskopy dalekohledu, zcela vyměněny solární panely i s jejich elektronikou, vyměněna planetární kamera za moderní typ, a zejména proběhlo nasazení korekčního zařízení pro optiku a proběhla oprava palubního počítače. Jednalo se o velmi sofistikovanou a nejvíce komplexní misi v dějinách kosmonautiky.

Raketoplán se vrátil na Zemi 13. 12. 1993.

Další výročí kosmonautiky.

1. 12. 2013 – byla vypuštěna čínská raketa se sondou  Čchang-e 3 na palubě. Podobně jako u předchozích sond Čchang-e byl jejím cílem Měsíc. Zatímco předchozí sondy Měsíc jen pozorovaly, v případě Čchan-e 3 bylo cílem vysadit na jeho povrchu přistávací modul vybvený robotickým vozítkem. Byla vynesena na oběžnou dráhu nosnou raketou Dlouhý pochod 3B, sonda se dostala na měsíční orbitu 6. 12. 2013.

Způsob přistání sondy Čchang-e3 na Měsíci. Zdroj: https://www.eoportal.org

3. 12. 1973 – americká meziplanetární sonda Pioneer 10 proletěla kolem Jupiteru. Sonda byla vypuštěna 3. 3. 1972 přibližně měsíc před svou sesterskou sondou Pioneer 11. Sonda byla po startu pomocným motorem urychlena na rekordní rychlost 14 km/s. Byla prvním tělesem vyrobeným lidmi, které překonalo pás planetek a přiblížilo se k Jupiteru.

Umělecká představa průletu sondy Pioneer 10 kolem Jupiteru. Zdroj: https://www.popsci.com/pioneeranomaly/

9. 12. 1963 – byl zahájen provoz  japonského kosmodromu Kagošima. Provoz menšího kosmodromu je omezen na starty menších sondážních raket, výjimku tvoří start rakety M-5 s planetární sondou Hajabusa v roce 2005.

Kosmodrom Kagošima byl postaven na útesu. Zdroj: https://mapcarta.com

14. 12. 2003 – japonská sonda Nozomi prolétla kolem Marsu. Po startu v roce 1998 sonda dvakrát obletěla vzdálenost Měsíc – Země a využila jejich gravitace k svému urychlení a nasměrování k Marsu. Nasměrování se však nezdařilo a tak sonda zamířila k Marsu po nouzové dráze. Kvůli slunečním erupcím však došlo ke ztrátě komunikace a Nozomi Mars minula už jen jako neaktivní těleso.

Umělecké zpracování průletu sondy Nozomi kolem Marsu. To se uskutečnilo ve výšce necelých 900 km. Zdroj: https://science.nasa.gov

14. 12. 2013 – proběhlo přistání lunárního modulu sondy Čchang-e 3 na Měsíci. To se uskutečnilo v severozápadní části Mare Imbrium (Moře dešťů). O den později z přistávací platformy sondy sjelo na měsíční povrch vozítko Nefritový králík. Původ tohoto pěkného názvu vozítka dohledáme v čínské mytologii. Podle bájí vysedává králík na Měsíci zastíněn skořicovníkem a v hmoždíři tluče a mísí byliny nesmrtelnosti.

Fotografie lunárního modulu Čchang-e 3 pořízená vozítkem Nefritový králík. Zdroj: https://spaceflight101.com

18. 12. 1973 – start lodi Sojuz 13. Jednalo se o  druhou zkoušku upravené kosmické lodi po havárii Sojuzu 11. Hlavním úkolem mise byla zkouška spektroskopického hvězdného fotoaparátu Orion 2. Posádka přivezla na Zemi UV fotografie hvězd a spektroskopické snímky Země.

Posádka lodi Sojuz 13 – kosmonauti Klimuk a Lebeděv, Sojuz 13 a spektroskopický fotoaparát, který posádka na palubě používala. Zdroj: https://www.nasa.gov

25. 12. 2003 – byla sonda Mars Express navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Jednalo se o první planetární sondu ESA a v té době i třetí aktivní sondou působící na orbitě Marsu. Sonda mapuje povrch planety ve vysokém rozlišení, její životnost byla několikrát prodloužena.

Sonda Mars Express nad marsovským povrchem dle představy grafika. Zdroj:  https://www.esa.int

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2023

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hubble%C5%AFv_vesm%C3%ADrn%C3%BD_dalekohled#/media/Soubor:Improvement_in_Hubble_images_after_SMM1.jpg

https://www.eoportal.org/satellite-missions/chang-e-3#mission-status

https://en.wikipedia.org/wiki/STS-61

https://www.popsci.com/pioneeranomaly/

https://mapcarta.com/32640420

https://science.nasa.gov/mission/nozomi/

https://spaceflight101.com/change/change-3-mission-gallery/

https://www.esa.int/Space_in_Member_States/Czechia/Sonda_Mars_Express_verze_2.0

Články