Psalo se před sto lety

Profesor Josef Sýkora.

Josef Sýkora (1870-1944). Foto z r. 1930. Zdroj: https://cs.wikipedia.org

Josef Sýkora 16. 1. 1870 v Chrudimi nebo v Charkově – 23. 2. 1943 v Benešově. Byl český astronom a astrofyzik, působící v Rusku, později v Čechách.

O přenášce profesora Sýkory se psalo v Říši hvězd 11-12/1923.

Prof. Josef Sýkora ve své přednášce o stavu astronomické práce v Rusku poukázal k tomu, jak v dřívějších dobách bylo pro Rusa nesnadno, aby se věnoval vědecké práci astronomické. Ve většině universitních hvězdáren byl ustanoven pouze jediný profesor bez asistenta. Pulkovská hvězdárna, založená W. Struvem, byla úplně německá. Koncem 80tých let nastala náprava. Ponenáhlu na všech universitních hvězdárnách zřízena místa pozorovatelů a asistentů. Když profesor moskevské university T. Bredichin byl jmenován ředitelem pulkovské hvězdárny, shromáždil kolem sebe nejlepší mladé sily astronomické z Moskvy a Petrohradu. Po krátké době vystřídal jej Švéd O. Backlund, který rovněž podporoval ruské učence, takže hvězdárna se stala úplně ruskou.

Za nynější vlády po reorganisaci hvězdárny zvolen byl ředitelem prof. petrohradské university A. Ivanov, bývalý adjunkt-astronom hvězdárny pulkovské. Podle výroční zprávy za rok 1922 je v Pulkovu a jeho dvou odbočkách na jihu Ruska (v Nikolajevě a Simeisu) jakož i v početním oddělení v Petrohradě zaměstnáno celkem 51 astronomů, z nichž 21 žen. Pracuje se na 13 velikých strojích a několika menších. Nově opatřen byl veliký spektrograf pro sluneční zkoumání. Mimo na hvězdárně pulkovské pracuje se v Petrohradě astronomicky také na vědeckém Institutu jména Leshaftova.

Pulkovská hvězdárna poblíže Petěrburgu na sklonku 19. století.  Zdroj: https://culturelandshaft.wordpress.com/

V tomto ústavě je astronomické i astrofysické oddělení. Práce se konají společně s astronomickou společnosti „Mirověděnije“ (přeloženo jako Vesmírozpyt). Institut s Mirověděnijem mají společnou velkou hvězdárnu. V astronomickém oddělení r. 1922 pracovalo 12 astronomů, v astrofysickém 25. Práce koná se v dohodě s Pulkovem.

Přednášející vyložil k nahlédnutí poslední práce pulkovské, bulletin Institutu Leshaftova a časopis Mirověděnije. Co se teď děje na universitních hvězdárnách, nelze zjistiti. Soukromě je známo, že moskevská hvězdárna pracuje. Které university dnes v Rusku jsou, není známo. Hvězdárna oděské university snaží se státi odbočkou hvězdárny pulkovské — to značí, že nejspíše oděské university není.

Za bolševické vlády díky neobyčejné energii organisátorské prof. moskevské university V. Stratonova vznikl veliký ústav „Hlavní ruská astrofysická observatoř“. Tento ústav, který má dvě hvězdárny, v Novočerkasku a Taškentě, vyslal výpravu s astronomickými a meteorologickými přístroji, aby vybral nejpříhodnější místo pro novou astrofysickou hvězdárnu. Ústav vydal už objemný svazek svých prací a připravil k tisku další dva.

Na konci svého přehledu se přednášející přiznal, že se vždy divil a diví, co života je v Rusku. Při nemožných poměrech, kdy hvězdáři mrznou a jsou nuceni sázeti a okopávati vlastnoručně brambory a zeleninu, přec intensivně pracují. Přednášející má pevnou důvěru, že Rusko zase bude silné a také věří, že spása Ruska je v probuzení silného nacionalismu. „Bez silného nacionalismu,“ zakončil svou přednášku, „nemůže býti u národa ani samostatnosti, ani života, ani kulturního rozvoje.“

Po sto letech…

Autor přednášky, Josef Sýkora, byl člověkem naprosto povolaným k přednášce o astronomii v Rusku. Od roku 1892 pracoval na observatoři Charkovské univerzity, rovněž se věnoval výzkumu na hvězdárně v Pulkovu, zmíněné v přednášce. Prováděl systematické pozorování meteorů, zúčastnil se rusko – švédské výpravy na Špicberky a rovněž zkoumal polární záři. Ostatně byl mezi prvními astronomy, kteří vysvětlili její původ. Do nově vzniklého Československa se vrátil v roce 1921, stal se profesorem astronomie a výzkumu meteorů se dál věnoval na hvězdárně v Ondřejově. V tomto městě byl také pohřben.

V přednášce je rovněž zmíněn ruský profesor Vsevolod Viktorovič Stratonov (4. 4. 1869 – 6. 7. 1938). Ten byl profesorem astrofyziky a jedním z největších ruských astronomů přelomu 19. a počátku  20. století. Byl zakladatelem ruského Institutu pro astrofyziku, v roce 1921 vedl protestní akce proti zasahování státní moci do chodu univerzity. V rámci následných čistek byl s mnoha kolegy vystěhován ze země.

Knihy profesora Stratonova, které vycházely v češtině v průběhu 20. a 30. let minulého století. Zdroj: Sbírka autora

Stratonov se v roce 1923 usadil v Praze, učil astronomii na vyšší průmyslové škole v Praze a jezdil s astronomickými přednáškami po Československu. Vydal několik populárně – vědeckých knih o astronomii, ve kterých shrnul aktuální poznatky z oboru. Dne 6. 7. 1938 spáchal sebevraždu, je pochován na Olšanských hřbitovech.

Jen závěrečná úvaha profesora Sýkory o potřebě probuzení silného nacionalismu je skvrnou na celé úvaze. Jak to dopadá – a to nejen v Rusku – s tím už dnes máme historickou zkušenost.

Zdroje:

http://www.supra.cz/data/RH/RH-1923-11-12.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_S%C3%BDkora

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pulkovsk%C3%A1_hv%C4%9Bzd%C3%A1rna

https://ru-m-wikipedia-org.translate.goog/

https://www.legie.info/autor/4142-vsevolod-viktorovic-stratonov

Články