Astronomická výročí – leden 2024
Johann Georg Mendel (20. 7. 1822 Hynčice – 6. 1. 1884 Brno)
Dne 6. 1. 2024 uplyne 140 let od úmrtí Johanna Georga Mendela, kněze a přírodovědce, zabývajícího se biologií, botanikou, matematikou, meteorologií a také astronomií.
Johann Georg Mendel. Zdroj: https://mendelmuseum.muni.cz
Johan Georg Mendel, také česky Jan Řehoř Mendel, je jméno tradičně spojené s objevy na poli genetiky. Jeho práce a výzkum na poli astronomie, které si v následujícím stručně připomeneme, ovšem v obecném povědomí není.
Mendel se narodil 20. 7. 1822 v Hynčicích ve Slezsku do německy hovořící rodiny, vzhledem k tomu, že žil ve dvojjazyčném prostředí, ovládal naprosto plynule i češtinu. Po přímluvě místních vzdělanců rodina rozhodla, že se Johann nebude zabývat hospodářstvím a vyslala jej studovat. Po absolvování piaristické školy v Lipníku nad Bečvou, započal studia na Filosofickém ústavu v Olomouci. Ve svých 21 letech nastoupil do augustiniánského opatství v Brně, kdy také přijal řeholní jméno Gregor.
Mendel v letech 1851 – 1853 studoval přírodovědu na Vídeňské univerzitě, právě tam získal základy informací pro svůj budoucí výzkum. V následujícím desetiletí prováděl experimenty s hybridizací rostlin, nejznámějšími se staly pokusy s hrachem setým. Díky svým všeobecným znalostem si uvědomil potřebu využití matematiky a statistiky při přírodovědeckých výzkumech. V roce 1865 přednášel o svých pokusech s rostlinami pro Přírodovědný spolek v Brně, o rok později vydal o svých výzkumech knihu Pokusy s rostlinnými hybridy. Mendel zde vyjádřil své dnes již slavné tři zákony genetiky, ale ohlas na jeho dílo byl v té době mizivý. Teprve na počátku 20. století byly výsledky jeho výzkumu potvrzeny a Mendel je od té doby považován za zakladatele genetiky.
Tabulka zobrazující sedm znaků, podle nichž popsal Mendel základní principy genetiky. Zdroj: https://cs.wikipedia.org
Od roku 1864, v podstatě až do konce svého života, se Mendel zabýval meteorologií. Ze třinácti Mendelových publikací se devět soustředí právě na meteorologii.
Astronomii se Mendel věnoval pouze krátkou dobu, přesto v ní však zanechal výraznou stopu – je pokládán za jednoho ze zakladatelů astronomického odvětví zvaného kosmické počasí.
Johanna Gregora Mendela zaujalo pozorování slunečních skvrn, které studoval již Galileo Galilei v roce 1610. Usoudil, že se nejedná o objekty mezi Zemí a Sluncem, ale o povrchové měnící se útvary.
Mendel za pomocí dalekohledu, jenž si v roce 1882 zakoupil, pozoroval skvrny nikoli přímo, ale metodou projekce. Na podzim toho roku nastaly na severní polokouli silné polární záře, které si Mendel spojoval právě s výraznými slunečními skvrnami. Přemýšlel o vlivu na zemský magnetismus, dokonce i na místní počasí. Bohužel tento výzkum, který bezpochyby chtěl matematicky podložit a publikovat, před koncem života již nedokončil. Kosmické počasí se v dnešní době stalo velmi významnou součástí astronomie. Přímý vliv slunečních skvrn na místní počasí se neprokázal, ovšem působení slunečních erupcí na děje na Zemi a na kosmické mise je značné.
Ačkoli Johann Gregor Mendel svou práci nedokončil, zasloužil se o vznik nového odvětví astronomie, tedy kosmického počasí. Zdroj: https://www.asu.cas.cz
V roce 1868 byl Mendel jmenován opatem augustiniánského opatství ve Starém Brně a na výzkum již neměl moc času, stále se však věnoval meteorologii, kde pečlivě zapisoval každý den svá pozorování. Také nalezl novou zálibu ve včelaření. V roce 1869 byl zvolen viceprezidentem Přírodovědeckého spolku v Brně, to byla pocta za jeho výzkum.
Johann Gregor Mendel zemřel 6. 1. 1884 a je pohřben v augustiniánské hrobce v Brně na Ústředním hřbitově.
Také ve sluneční soustavě je možné nalézt objekty pojmenované k uctění díla Johanna Gregora Mendela. Na jeho počest byla pojmenována planetka 3313 Mendel. Také na odvrácené straně Měsíce a na Marsu se nacházejí krátery s jeho jménem, kráter Mendel je na odvrácené straně Měsíce (nedaleko Mare Orientale) a další na Marsu (oblast Terra Cimmeria). Po J. G. Mendelovi je pojmenována i první česká vědecká stanice v Antarktidě.
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
https://mendelmuseum.muni.cz/o-muzeu/gregor-johann-mendel
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gregor_Mendel
https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/gregor-mendel-a-kosmicke-pocasi.html
