4. 1. 2004 – přistála sonda agentury NASA Spirit na Marsu. Jednalo se o první ze dvou roverů, k jejichž pohonu byla využita elektrická energie generovaná solárními panely. Samotné přistání proběhlo v závěrečné fázi do té doby neobvyklým způsobem. Sonda byla i s přistávací platformou obalena sestavou airbagů, díky kterým na povrchu planety nějaký čas poskakovala a jež bezpečně ochránily zařízení uvnitř. Řízeným odpouštěním plynu z airbagů z řídícího střediska bylo dosaženo správného usazení platformy i s roverem na marsovském povrchu.
Sonda Spirit na Marsu. Umělecká představa. Zdroj: https://www.mediastorehouse.co.uk
Kromě průzkumu okolí místa přistání a analýzy vzorků hornin učinila i astronomické pozorování – přechod měsíce Deimos přes Slunce. Uvažovalo se i o pozorování přechodu Merkuru přes Slunce, kamery roveru však nedisponovaly dostatečným rozlišením kvality obrazu.
Přechod Deima přes Slunce, 17. 3. 2019. Zdroj: https://www.sci.news
Sonda mnohonásobně překonala svou životnost. Dne 22. 3. 2010, před příchodem marsovské zimy byl rover hibernován, poté se s ním již nepodařilo navázat spojení.
Trasa roveru Spirit v době jeho aktivní činnosti na Marsu. Zdroj: https://www.nature.com
8. 1. 1994 – dorazila kosmická loď Sojuz TM-18 ke stanici Mir. Jednalo se o osmnáctou misi ke stanici Mir, Sojuz přistál na Zemi 9. 7. 1994.
Logo mise Sojuz TM-18. Zdroj: https://cs.wikipedia.org
9. 1. 2014 – proběhl druhý let zásobovací lodi Cygnus k ISS. Jednalo se o modul nazývaný Orbital 1, loď byla zadokována u ISS po třech dnech letu. Loď dopravila na ISS více než tunu zásob a zařízení, 18. 2. 2014 naložena odpadem ze stanice shořela v atmosféře.
Přiblížení lodi Cygnus Orb1 ke stanici ISS. Zdroj: https://en.wikipedia.org
23. 1. 2004 – sonda Mars Express objevila vodní led na jižním pólu planety Mars. Mars Express byla první planetární sondou agentury ESA, v době příletu se stala třetí aktivní umělou družicí nad povrchem rudé planety. Součástí mise byla i přistávací sonda Beagle 2, ta na povrchu Marsu bezpečně přistála, nepodařilo se však s ní navázat kontakt. Přistání bez správně otevřené komunikační antény bylo v roce 2015 potvrzeno marsovskou orbitální sondou MRO.
Sonda agentury ESA Mars Express nad vodním ledovcem. Zdroj: https://www.esa.int
25. 1. 1994 – se uskutečnil start sondy Clementine 1 k Měsíci. Jednalo se o společný projekt NASA a Organizace obrany proti balistickým střelám. Sonda mapovala přes 60 dní měsíční povrch, poté byla navedena k planetce 1620 Geographos, avšak jeho pozorování bylo znemožněno poruchou. Zásadním objevem bylo zjištění, že v oblastech měsíčních pólů je relativně dostatek vody pro budoucí lidskou kolonizaci.
Laboratorní testy sondy Clementine 1. Zdroj: https://en.wikipedia.org
25. 1. 2004 – proběhlo přistání sondy Opportunity na Marsu. Jednalo se o sesterské zařízení vozítka Spirit. Původní program počítal s životností kolem 90 pozemských dní, Opportunity však byla aktivní od přistání až do poloviny roku 2018 a stala se tak rekordmanem v délce pobytu pozemského zařízení na Marsu. Sonda byla v době prachových bouří hibernována a právě tento šetrný způsob umožnil výrazně prodloužit její životnost.
Stín sondy Opportunity na Marsu. Zdroj: https://science.nasa.gov
30. 1. 1964 – start sondy Ranger 6 k Měsíci. Cílem mise bylo pořízení série fotografií měsíčního povrchu, kvůli zkratu v elektronice však úkol nebyl splněn. Byla tak prodloužena řada selhání i všech předchozích sond tohoto typu. Následujícím třem sondám Ranger se již přenos snímků vydařil. Ranger 6 dopadl 2. 2. 1964 na Měsíc v oblasti Moře Klidu.
Umělecká představa sondy Ranger 6 nad povrchem Měsíce. Zdroj: https://science.nasa.gov
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
https://www.mediastorehouse.co.uk
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cygnus_CRS_Orb-1
.jpg){kind=link}
