Psalo se před sto lety

Říše hvězd; leden – únor 1924

Kalendářní reforma. Jak známo, zabýval se mezinárodni kongres astronomický, konaný r. 1922 v Římě, ve své 32. komisi také otázkou o naléhavé reformě řehořského kalendáře. Ku podivu se strany odborníků – astronomů se nejevil o tuto otázku, pro veškerý náš nynější život tak důležitou, takový zájem, jak by se očekávalo. Vždyť pro malou účast členů při závěrném sezení nemohla komise ani odhlasovati resoluci. Věc však proto neusnula.

Pořádná a technická komise Ligy národů na sjezdě v Ženevě, konaném koncem srpna 1923, hlavně naléhala na ustálení Velikonoc, což už samo o sobě by bylo velikým zjednodušením dosavadního kalendáře. Poněvadž tato otázka se týká také jednotlivých církví, byli požádáni papež, patriarcha cařihradský a arcibiskup canterburský, aby vyslali své zástupce k tomuto jednání.

Do Ženevy se dostavili P. Gianfranceschi, předseda Akademie dei nuovi Lincei, prof. Eginitis, ředitel athénské hvězdárny, a Rev. T. E. R. Phillips. Jednalo se hlavně o ustálení Velikonoc a o zavedení věčného kalendáře.

Tento poslední požadavek je arci velmi radikální, neboť by měl za následek opuštění pravidelného sledu sedmidenních týdnů, jenž původem sahá do dávných dob a má jisté výhody. Rok by měl totiž 52 týdny po 7 dnech (= 364 dni) a mimo to jeden nebo dva dny (v rocích přestupných) „bílé“ bez názvu týdního, takže by každoročně na totéž datum připadl týž den týdní. Při debatách aspoň toho bylo dosaženo, že se z žádné strany nejevily zásadní a nepřekonatelné překážky, což je při otázkách tak hluboko sahajících úspěch velmi pozoruhodný. Byla také zvolena zvláštní šestičlenná komise, která má úlohou příslušné otázky podrobně studovati se zřetelem k usnesením kongresu římského a mezinárodního kongresu obchodních komor, konaného r. 1921. v Londýně. Vzhledem k tomu, že řehořský kalendář je nyní v celém světě zaveden, lze čekati, že tentokráte reforma kalendáře už neusne.

Po sto letech…

První reformu kalendáře provedl Julius Caesar v roce 46 př. n. l. s účinností od roku následujícího. Podařilo se mu upřesnit poměrně chaotický kalendář používaný za římské republiky. Reforma přinesla kalendář sluneční, tedy vycházející z doby oběhu Země kolem Slunce, a byl ustanoven na 365 dní.

Každý čtvrtý rok byl přestupný o délce 366 dní. Každopádně nevýhodou juliánského kalendáře byl fakt, že průměrná délka roku byla zhruba o 11 minut delší, než je délka roku tropického. Tropický rok je doba mezi dvěma průchody středu slunečního disku jarním bodem. Střední délka tropického roku je přibližně 365,2422 dne. Tato skutečnost způsobila posun jarní rovnodennosti o jeden den za 128 let. 

Gaius Julius Caesar. Zdroj: https://slavneobrazy.cz

Pozvolným posunem dní vzrostl časem rozpor mezi datem rovnodenností i slunovratů s astronomickou skutečností. V 15. století byl rozpor mezi juliánským kalendářem a skutečností již 9 dní, což vedlo církev k nutnosti kalendář reformovat. Tento nesoulad je nejvíce patrný právě na datu Velikonoc, jelikož za první jarní úplněk je považován ten, který nastává po 21. březnu, nikoliv ten po skutečné rovnodennosti. Tak byla papežem Řehořem XIII. vyhlášena roku 1582 reforma kalendáře nazývaná gregoriánskou (v článku zvaná řehořská). Tento proces nebyl jednoduchý jak astronomicky, neboť bylo nutné změřit přesné trvání tropického roku, tak ani úředně, protože bylo třeba prosadit používání nového kalendáře v celé Evropě. Po několika neúspěšných pokusech se reformu podařilo vyhlásit až papeži Řehořovi XIII. Komise pro reformu vybrala nakonec návrh italského astronoma a matematika Aloysia Lilia. Ačkoliv návrh na pevné datum Velikonoc se objevil už v době projednávání reformy, přijat nebyl. Gregoriánský kalendář je podobný juliánskému kalendáři v tom, že standardní rok trvá 365 dní, přestupný rok o 366 dnech je pak každý s letopočtem dělitelným čtyřmi. Avšak v gregoriánském kalendáři jsou roky dělitelné 100 nepřestupné s výjimkou těch, které jsou dělitelné 400. Proto roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. nejsou přestupné, ač jsou dělitelné čtyřmi. Naopak roky 1600, 2000, 2400, atd. jsou přestupné. Tak bylo zajištěno, aby se po řadu tisíciletí nepřesnost neprojevila. Gregoriánský kalendář má chybu 3 dny za 10 000 let.

Papež Řehoř XIII. Zdroj: https://cs.wikipedia.org

Vzhledem k církevním svátkům byla poměrně ohleduplně reforma načasována na čtvrtek 4. 10. 1582, po němž následoval pátek 15. 10. 1582. Gregoriánská reforma nebyla přijata ve všech zemích najednou. Nejprve reformu přijaly země katolické, posléze země protestantské, země (nikoliv církve) ortodoxní až nejpozději. V Čechách změnu uskutečnil Rudolf II. z 6. 1. – 17. 1. 1584, na Moravě a ve Slezsku proběhla v témže roce později. Například ve Velké Británii se na gregoriánský kalendář přešlo až v září roku 1752.

Sto let uplynulo od konference, která chtěla reformovat gregoriánský kalendář. Všichni dnes víme, že výsledek byl nulový, Velikonoce nemají pevné datum, rok nemá 364 dní a dny v měsíci s týdenními názvy jsou proměnlivé. Není ani jeden až dva dny v roce bez názvu, jak plánovala reforma. Každopádně k jedné reformě kalendáře přece jen ve 20. století došlo, a to již rok před zasedáním komise Ligy národů v Ženevě. Tehdy srbský fyzik Milutin Milanković představil reformu juliánského kalendáře. Tato reforma spočívá v tom, že roky dělitelné 100 nejsou přestupné, pokud nedávají po dělení 900 zbytek 200 nebo 600. Tento kalendář se shoduje s gregoriánským, a to až do roku 2800. Navíc je přesnější než gregoriánský, má chybu pouze 0,22 dne za 10 000 let.

Gregoriánskou reformu východní církve nikdy nepřijaly, ač je civilně používán i ve východních zemích.

Tento kalendář byl přijat většinou ortodoxních církví, nikoliv však všemi. Například ukrajinská církev jej přijala až v roce 2023, a proto jsme mohli zaznamenat zprávy o tom, že nově slaví na Ukrajině Vánoce ve stejný den, jako my. Jistě se objeví snahy upravit kalendář i v budoucnu, nyní však pořád žijeme podle pravidel zavedených v 16. století. 

Zdroje:

http://www.supra.cz/data/RH/RH-1924-01-02.pdf

https://slavneobrazy.cz

https://cs.wikipedia.org

https://cs.wikipedia.org

https://cs.wikipedia.org

Články