Výročí kosmonautiky únor 2024

3. 2. 1984 – odstartoval raketoplán Challenger na misi STS – 41-B, jednalo se o desátou výpravu raketoplánu na oběžnou dráhu. Raketoplán obíhal Zemi po kruhové dráze ve výšce 302 km nad jejím povrchem.

Raketoplán Challenger na oběžné dráze. Zdroj: Kosmonautix

Prvním úkolem posádky bylo vypuštění družice Westar 6, které se však nezažehnul urychlovací motor na dostatečně dlouhou dobu a proto s ní bylo ztraceno spojení. Smůla provázela posádku i o dva dny později, kdy družice Palapa B-2 zopakovala osud Westaru 6. Družice však nebyly definitivně ztraceny, byly zachyceny posádkou raketoplánu Discovery při misi STS-51-A. Do třetice se nepovedlo ani vypuštění experimentální balonové družice, ta kvůli přetlaku praskla a Challenger se musel urychleně vzdálit z místa nového epicentra kosmického smetí.

Bruce McCandless nad nákladním prostorem raketoplánu. Zdroj: Wikipedia

Během mise došlo ke dvěma výstupům do otevřeného prostoru (EVA). Jednalo se o historicky první výstup do otevřeného prostoru bez jištění lanem. Při prvním se astronaut Bruce McCandless pomocí manévrovacího kompletu MMU-1 (Manned Maneuvering Unit) dopravil do vzdálenosti 90 metrů od Challengeru. Při druhém výstupu byla zkoušena jednotka MMU-2. Tyto manévrovací jednotky byly zkoušeny na dalších dvou následujících misích raketoplánu, nadále se však neužívají. Jednalo se tedy spíše o technologické demonstrátory. V současné době existuje zjednodušená verze těchto jednotek, které však slouží pouze jako evakuační a záchranný systém na ISS.

Astronaut Bruce McCandless pomocí systému MMU provádí vnější kontrolu raketoplánu. Zdroj: Kosmonautix

Raketoplán přistál na Floridě 11. 2. 1984 po osmi dnech letu. Jednalo se o historicky první přistání raketoplánu na ranveji v Kennedyho vesmírném středisku, do té doby byla využívána letecká základna Vandenberg v Kalifornii.

Další výročí kosmonautiky.

4. 2. 2004 – proběhl druhý průlet sondy Ulysses kolem Jupitera.  Tento průlet byl gravitačním manévrem při cestě sondy ke Slunci, jež bylo hlavním cílem mise. Ulysses byl sondou, která neobíhala Slunce v rovině ekliptiky, díky manévru u Jupitera se dostala na orbitu kolmou k rovině ekliptiky. Sonda byla společným dílem ESA a NASA a byly v provozu v letech 1990 – 2009. Na oběžnou dráhu byla vynesena raketoplánem Discovery. Za dobu své činnosti třikrát přelétla nad oběma póly Slunce.

Umělecká představa průletu sondy Ulysses kolem Jupitera. Zdroj: Astro.cz

5. 2. 1974 –  proletěla sonda Mariner 10 kolem Venuše, jednalo se o historicky první použití gravitačního praku k urychlení sondy a jejímu nasměrování k cíli. Hlavním cílem mise Mariner 10 byla planeta Merkur, při průletu kolem Venuše ovšem Mariner 10 pořídil velké množství snímků její atmosféry v UV spektru a zároveň zkoumal její atmosférické složení.

Fotomontáž zobrazující průlet sondy Mariner 10 kolem Venuše. Zdroj: Whiteeagleaerospace

8. 2. 1974 – skončila mise Skylab 4 návratem posádky na Zemi. Posádka strávila na palubě kosmické lodi Skylab 84 dní, během kterých proběhly i .4 výstupy do volného prostoru. Při ukončení mise byla stanice navedena na vyšší orbitální dráhu. Žádné další posádky již však Skylab nenavštívily, neboť byl projekt zrušen. Během přistávacího manévru došlo k selhání automatického systému, velitel lodi však s modulem bravurně přistál na hladině Tichého oceánu.

Přistání kabiny kosmické lodi CSM – 118 po návratu z mise Skylab 4. Zdroj: Grangerartondemand

8. 2. 1984 – spojila se kosmická loď Sojuz T-10 se stanicí Saljut 7. Na Zemi se vrátila po téměř 63 dnech letu s jinou posádkou.

Kosmická loď Sojuz spojená se stanicí Saljut 7. Zdroj: Epochaplus

10. 2. 1974 – sonda Mars 4 proletěla  kolem Marsu. Původního cíle, tedy oběžné dráhy nebylo dosaženo, neboť vada palubního počítače způsobila pozdní zážeh brzdících motorů. Sonda se tak dostala na heliocentrickou dráhu.

Podoba sesterských sond Mars 4 a Mars 5. Zdroj: Wikipedia

O dva dny později, 12. 2., se její sesterská sonda Mars 5 dostala na oběžnou dráhu Marsu. Sonda snímala povrch planety z výšky 2000 km, uskutečnila celkem 22 obletů, poté však kvůli poškození způsobeného zřejmě kosmickým prachem, přestala komunikovat.

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2024

https://cs.wikipedia.org/wiki/STS-41-B

https://kosmonautix.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ulysses_(sonda)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mariner_10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Skylab_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_T-10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_4

Články

Astronomická výročí  – duben 2024

Dne 25. 4. uplyne již čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se v Paříži narodil do úřednické rodiny Jean-Baptiste Biot. Jean-Baptiste Biot (21. 4. 1774, Paříž – 3. 2. 1862, Paříž),  francouzský fyzik, astronom a matematik.

Číst dále

18. 4. Café Nobel: Šelma z Valče

Paleontolog Národního muzea v Praze RNDr. Boris Ekrt představí ve čtvrtek 18. dubna návštěvníkům teplické hvězdárny vzácný objev nejstarší kočkotvárné šelmy v Evropě, která dostala jméno Fejfarictis valecensis. Dozvíte se

Číst dále