Pozorování komety 12P/Pons-Brooks

V současné době dalekohledy viditelná kometa 12P/Pons-Brooks je typickou představitelkou tzv. krátkoperiodických komet. Jejím objevitelem se 12. července 1812 stal francouzský astronom Jean-Louis Pons. Nezávisle na Ponsovi kometu pozoroval britský astronom William Robert Brooks 2. září 1883, který určil, že se jedná o kometu objevenou Ponsem.

12P/Pons-Brooks náleží do skupiny komet tzv. Halleyova typu, tedy těles s oběžnou periodou pohybující se mezi 20 a 200 lety.  Oběžná doba kolem Slunce činí v tomto případě přes 71 roků, tedy zhruba necelý jeden lidský život.

Komety na svých drahách kolem Slunce obíhají po velmi protáhlých elipsách. Nejblíže ke Slunci na své dráze (v přísluní) bude 12P/Pons-Brooks 21. dubna 2024, kdy se bude nacházet ve vzdálenosti asi 0,78 AU, tedy o něco dále, než Slunce obíhá Venuše. Nejvzdálenější bod její oběžné dráhy (odsluní) se nachází přes 17 AU, tedy ve srovnatelné vzdálenosti, ve které obíhá kolem Slunce Uran.

Kometa 12P/Pons-Brooks, zdroj: Astronomy Picture of the Day, February 16, apod.nasa.gov, autor: Dan Bartlett

Skladba komet

Kometární tělesa jsou poměrně malé objekty jejichž hmota je soustředěná do jádra o průměru nejčastěji jednotek až desítek kilometrů. Jádro s velmi tmavým povrchem obvykle tvoří horniny, prach, zmrzlé plyny a led, proto se jim někdy přezdívá „špinavé sněhové koule“. Velikost jádra u 12P/Pons-Brooks se odhaduje na zhruba 30 km. Pro srovnání, průměr jádra slavné Halleyovy komety (1P/Halley) je zhruba poloviční.

Jakmile se kometární jádro přiblíží ke Slunci, plyny, které obsahuje, se vlivem slunečního záření začnou zahřívat a sublimovat (přeměna pevné látky přímo na látku plynnou) a vytvoří plynný obal, hlavu komety, zvanou též koma. Pro komety je typický také ohon, který se ale nevytváří u všech komet.

Detailnější informace o oběžné dráze a aktuální poloze 12P/Pons-Brooks ve Sluneční soustavě naleznete ZDE.

Náčrt komety E. E. Barnarda 12P/Pons–Brooks z 20. ledna 1884, zdroj: Wikimedia

Jak a kde na obloze můžeme kometu pozorovat?

Kometu můžeme v následujících večerech pozorovat dalekohledem nad západním obzorem v jihozápadní části souhvězdí Andromedy. 8. března bude kometa procházet poblíž galaxie v Andromedě (M31), od které se bude nacházet zhruba 9° jižně. V souhvězdí Andromedy se kometa zdrží do poloviny března, kdy vstoupí do severovýchodní části Ryb, kde se bude nacházet až do 26. března.

Na přelomu března a dubna ji nalezneme v souhvězdí Berana, kde se zdrží do 18. dubna a následně přejde do sousedního Býka. Pokud se bude vyvíjet jasnost komety podle předpovědi a bude nám přát počasí, existuje šance, že spatříme kometu i pouhým okem bez dalekohledu nad západním obzorem chvíli po západu Slunce, jakmile obloha dostatečně ztmavne.

Po 10. dubnu bude kometa příliš přezářena Sluncem a spatřit ji bude velmi obtížné. Následně se přesune na jižní oblohu a bude pro nás nepozorovatelná.

V těchto dnech (konec února) je třeba použít alespoň střední hvězdářský dalekohled s vyšší světelností nebo větší triedr a ideálně vybrat pozorovací stanoviště s výhledem na západní obzor dál od přesvětlených měst s co možná nejtmavší oblohou.

Mapa polohy komety 12P/Pons-Brooks na obloze od 26. 2. do 18. 4. 2024

Další zajímavosti

Kometa je pravděpodobně zdrojem slabého, prosincového meteorického roje κ-Drakonidů, který je aktivní přibližně od 29. listopadu do 13. prosince.

Při přiblížení ke Slunci je 12P/Pons-Brooks známá svými náhlými a nepředvídatelnými zjasněními (outbursty). Tento jev je důsledkem výbuchů na povrchu jejího jádra, kdy je do okolního prostoru vyvrženo větší množství materiálu.

Při svém minulém návratu do vnitřní části Sluneční soustavy v roce 1954 zjasnila více jak 50krát a dosáhla tak jasnost těsně pod prahem viditelnosti pouhýma očima. V průběhu současného návratu, prošla kometa několika outbursty. Jeden z největších nastal 20. července loňského roku, kdy kometa zjasnila téměř 100krát a letos ve druhé polovině ledna zjasnila na pozorovatelnost běžnými dalekohledy, jak již bylo zmíněno.

Za příznivého počasí bude pozorování komety zařazeno do programu večerního programu pro veřejnost, viz program teplické hvězdárny. V případě dalšího zjasňování komety budeme rozšiřovat večerní program pro veřejnost, o kterém budeme včas informovat.

Zdroje:

https://theskylive.com/12p-info

https://www.heavens-above.com/comet.aspx?cid=12P&lat=50.6368&lng=13.8437&loc=Unnamed&alt=0&tz=CET

https://en.wikipedia.org/wiki/12P/Pons%E2%80%93Brooks

Články

Astronomická výročí  – duben 2024

Dne 25. 4. uplyne již čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se v Paříži narodil do úřednické rodiny Jean-Baptiste Biot. Jean-Baptiste Biot (21. 4. 1774, Paříž – 3. 2. 1862, Paříž),  francouzský fyzik, astronom a matematik.

Číst dále

18. 4. Café Nobel: Šelma z Valče

Paleontolog Národního muzea v Praze RNDr. Boris Ekrt představí ve čtvrtek 18. dubna návštěvníkům teplické hvězdárny vzácný objev nejstarší kočkotvárné šelmy v Evropě, která dostala jméno Fejfarictis valecensis. Dozvíte se

Číst dále