Výročí kosmonautiky březen 2024

2. 3. 2004 – odstartovala sonda Rosetta Evropské kosmické agentury na svou dlouholetou misi. Ačkoliv hlavním cílem byl průzkum jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, cesta ke kometě nebyla přímočará.

Sonda Rosetta. Zdroj: lidovky.cz

Samotný start dne 2. 3. 2004 byl i prvním průletem kolem Země, v roce 2007 proletěla kolem Marsu a proběhl i druhý průlet kolem Země. O rok později sonda minula planetku 2867 Šteins ve vzdálenosti 800 km nad jejím povrchem. Jedná se o planetku hlavního pásu asteroidů o rozměrech 11 km. V roce 2009 nastal 3. a poslední průlet kolem Země a v roce následujícím se sonda přiblížila k planetce 21 Lutetia. V tomto případě se jedná opět o planetku hlavního pásu s průměrem přibližně 100 km. Od roku 2011 do ledna 2014 byla Rosetta hibernována, po znovuzprovoznění se začala přibližovat ke kometě.

Cesta Rosetty ke kometě. Zdroj: kosmonauta.net

Dne 6. 8. 2012 se Rosetta přiblížila ke kometě a stala se, jako první člověkem postavený výtvor, její oběžnicí. Z orbity sonda pořídila množství fotografií a získal řadu dat.

Přistání Philae. Umělecká představa. Zdroj: cdr.cz

Součástí sondy Rosetta byl i přistávací modul Philae. Ten, navzdory selhání přistávacích harpun, přistál 12. 11. 2014 na povrchu komety a po dva dny zasílal na Zemi informace o jejím složení. Spojení bylo krátce obnoveno na přelomu června a července roku 2015.

V roce 2016 byla mise sondy Rosetta ukončena řízeným dopadem na povrch komety.

Umělecká představa sondy Philae na povrchu komety. Zdroj: sk.wikipedia.org

Další výročí kosmonautiky.

4. 3. 1994 odstartoval na misi STS-62 raketoplán Columbia; jednalo se o jeho 16. let na oběžnou dráhu a délka pobytu astronautů byla plánována na 14. dní. Hlavním cílem mise byl výzkum mikrogravitace a biomedicínské experimenty zabývající se vlivem dlouhodobého působení kosmického prostředí na lidský organismus.

Světelný efekt na zádi při zažehnutí motorů raketoplánu. Zdroj: en.wikipedia.org

9. 3. 1974  – sovětská sonda Mars 7 a 12. 3. 1974 její sesterská sonda Mars 6 prolétly kolem Marsu. Cílem společné mise bylo vytvořit umělé oběžnice Marsu a na Zemi posílat výsledky měření a fotografie. Také bylo záměrem dopravit na povrch planety přistávací moduly. Mars 6 modul vypustil a ten až téměř do přistání komunikoval a předával informace. Marsu 7 se sice podařilo přistávací pouzdro oddělit, avšak kvůli chybě palubního počítače se nezažehl brzdící motor. Tak se nakonec obě sondy i s přistávacím modulem dostaly na oběžnou dráhu kolem Slunce. A pokud se nestřetly s jiným tělesem, obíhají po heliocentrické dráze dodnes.

Přistávací pouzdro tvořilo součást sond Mars 6 a Mars 7. Zdroj: what-when-how.com

20. 3. 1964 byla založena organizace ESRO, předchůdkyně dnešní ESA. Jednalo se o organizaci spojující deset západoevropských zemí, které se soustředily na vytvoření evropského kosmického programu. Přes velké počáteční potíže se podařilo vyvinout vlastní telekomunikační satelity. Spojením s organizací ELDO, specializující se na vývoj nosných raket, byla založena v roce 1975 Evropská kosmická agentura (ESA).

Původní logo agentury ESRO, předchůdkyně ESA. Zdroj: en.wikipedia.org

25. 3. 2014 – odstartovala expedice 39 k ISS na palubě lodi Sojuz TMA-12M. Posádku tvořili Rusové Skvorcov a Artěmjev spolu s Američanem Swansonem. Loď zůstala zadokována u stanice až do září téhož roku, kdy se s původní posádkou vrátila na Zemi. Během svého spojení s ISS sloužil Sojuz jako záchranná loď pro část posádky.

Posádka lodi Sojuz TMA-12M. Zdroj: cs.wikipedia.org

29. 3. 1974 – americká sonda Mariner 10 uskutečnila historicky první průlet kolem Merkuru. Po gravitačním manévru uskutečněném v únoru 1974 se Mariner 10 přiblížil k Merkuru, nad jehož povrchem prolétl ve výšce 703 km. K této planetě se sonda vrátila ještě dvakrát, při každém průletu byla měřena teplota povrchu, byly hledány stopy atmosféry a také bylo pořízeno velké množství, na svou dobu kvalitních fotografií.

Koláž zobrazuje sondu Mariner 10 nad planetou Merkur. Zdroj: whiteeagleaerospace.com

30. 3. 2004  – sonda agentury ESA Mars Express objevila v atmosféře Marsu pomocí spektrální analýzy metan. Jedním z hlavních cílů této sondy byl průzkum složení atmosféry Marsu. Tu z 95 % tvoří oxid uhličitý, zbytek jsou kyslík, vodní páry, oxid uhelnatý a právě metan. Jeho zásoby musí být na Marsu opakovaně obnovovány, neboť v podmínkách marsovské atmosféry by se v rámci staletí rozložil. Ačkoli může metan vznikat pomocí geologických procesů, není vyloučen ani jeho vznik zásluhou mikroorganismů.

Sonda Mars Express nad povrchem Marsu. Umělecká představa. Zdroj: astro.cz

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2024

cdr.cz

www.astro.cz

sk.wikipedia.org

en.wikipedia.org

what-when-how.com

en.wikipedia.org

cs.wikipedia.org

Články