Psalo se před sto lety

Říše hvězd; březen – duben 1924

J. KLEPEŠTA, Praha: Nová soukromá hvězdárna v Praze.

Pro naši kulturu českou je skutečně potěšující zjev, vidíme-li, že po dobách válečného shonu po hmotě se počínají uskutečňovati duševní ideály, jakými je stavba astronomických observatoří. Po Tychonské době, ve které Praha soustřeďovala vynikající pozorovatele oblohy a kdy byly zřizovány na státní útraty observatoře, měl v Čechách národnostní útisk vzápětí úpadek činnosti astronomického rázu. Vše, co se dělo pro astronomii — a dělo se toho pramálo —  bylo v rukou cizinců. Ač řada dobrých pozorovatelů v těchto trudných dobách byla českého původu, jejich práce, tištěné v jazyku německém nebo latinském, pomáhaly pověsti jenom bývalé širší vlasti …

Pohled na nově postavenou hvězdárnu od západu. Zdroj: Říše hvězd; březen – duben 1924

… Na svahu výšiny táhnoucí se obloukem od Vyšehradu, v místech, kde ještě před třiceti lety sídlil svérázný nárůdek podolských plavců a zelinářů, vyrostla v nedávné době vilová čtvrt. V létě minulého roku, na místě, jež má východní délku 0h 57m 42s od Greenwiche a severní šířku 50° 3′ 28″, počal se uskutečňovati plán našeho člena, p. magistra Fischera. Stavěla se hvězdárna. Věž přivtělená k hlavní vilové budově byla korunována železnou konstrukcí otáčivé kopule průměru 4 m 80 cm. Toto nezvyklé zakončení vilové stavby vzbudilo mezi obecným lidem různé pověsti o účelu tohoto zařízení. Vyskytly se také konstruktivní obtíže, které bylo nutno řešiti, aby stavba vyhověla základním podmínkám dobré observatoře. Než do podzimu byly všechny překážky překonány a dnes, kdy tyto řádky uveřejňujeme, počíná se v kopuli život. Místnosti observatoře jsou od obytných pokojů odděleny a tvoří zvláštní patro, v němž umístěna je pracovna, temná komora a rozsáhlá místnost pod kopulí, kterou probíhá do základů isolovaný sloup pro dalekohled. Z této místnosti, určené pro jakousi astronomickou obrazárnu, vedou schody do kopule.

Hlavním strojem je zde refraktor od firmy Reinfelder & Hertel v Mnichově, jehož optika, objektiv průměru 19 cm a fokální dálky 3 m, byl nazván povolanými odborníky jedinečným kouskem této firmy, patřící koncem minulého století k nejznámějším dílnám optickým. Je věc velmi pravděpodobná, že jde o stroj, jenž má již svou pověst v hvězdářských kruzích; jím byla konána dlouholetá pozorování na jednom z ostrůvků ve Středozemním moři…

Refraktor v kopuli nové hvězdárny.  Zdroj: Říše hvězd; březen – duben 1924

Hlavním programem observatoře je pokračovati v selenografických pracích J. N. Krigera a v observacích, kterými se zabýval p. Fischer ve válečných létech na hvězdárně v Taškentě. Vliv tohoto plánu je patrný v nemalé knihovně, obsahující mnohé vzácné dílo selenografické. Mimo obvyklá na hvězdárnách díla základní, jako jsou hvězdné atlasy, seznamy apod. Knihovna jest umístěna v útulné pracovně, se kterou sousedí temná fotografická komora.

Veliká zahrada přiléhající k vile byla zvolena pro pozorování létavic podle programu odboru při Č. A. S. Dílo vzrostlé z lásky k vědě a vybudované způsobem tak vážným, nemůže býti bez užitku našemu životu astronomickému. Přejeme jeho budovatelům plného zdaru.

Pohled na Fischerovu hvězdárnu ze dne 21. 2. 1924. Zdroj: Říše hvězd; březen – duben 1924

Snímek byl získán p. Jos. Klepeštou v noci ze dne 21. II. 1924 za svitu měsíce, 25. minutovou exposici jedním z objektivů sekce pozorovatelů létavic typu „Hekistar“ f:3 .5.

O sto let později …

Pátrání po hvězdárně amatérského astronoma a pražského lékárníka P. Mr. Ph. Františka Fischera  (30. 8. 1886 – 10. 11. 1966) jsem započal na Wikipedii. Zejména proto, že jsem chtěl získat adresu zapsanou jinak než zeměpisnými souřadnicemi. Výsledek se dostavil a já zjistil, že hvězdárna se nachází v podolské ulici Na Zlatnici 16. Z fotografií v příspěvku bylo patrno, že hvězdárna ani vila, v níž se nachází, nebyly v roce 2019 v dobrém stavu.

Od té doby však došlo k drobné pozitivní změně. Dne 25. 2. 2024 jsem se osobně vypravil do ulice Na Zlatnici ověřit stav budovy a zejména observatoře. A tak jsem se ocitl, přesně 100 let a čtyři dny poté v místech, ze kterých Josef Klepešta fotografoval Fischerovu hvězdárnu. Od snímků uveřejněných na webu. se budova liší v jediné věci. Budova je pořád v zoufalém stavu, avšak věž hvězdárny není tvořena holými cihlami, ale je omítnuta.

Ačkoli hvězdárna není od roku 1966 v provozu, stále tvoří výraznou dominantu budovy. Zdroj: Snímek byl získán p. Rad. Neuvirtem v poledne 25. 2. 2024 za oblačnosti, exposicí 1/1173 s jedním z objektivů mobilního telefonu Honor Magic5 lite.

Pro obnovu pozorování je v současnosti umístění nevhodné. Ve 20. letech minulého století a zejména později vznikla v okolí poměrně hustá městská výstavba. Měl-li by být někdy znovu obnoven provoz, tak především k pozorování Slunce. Světelné znečištění v lokalitě je totiž značné.

Detail věže s kopulí. Zdroj: Snímek byl získán p. Rad. Neuvirtem v poledne 25. 2. 2024 za oblačnosti, exposicí 1/1173 s jedním z objektivů mobilního telefonu Honor Magic5 lite.

Jaký byl tedy osud hvězdárny po jejím otevření před sto lety?

Majitel hvězdárny pan František Fischer v době 1. světové války sloužil v čsl. legiích v Taškentu. Veškeré volné noci trávil na místní hvězdárně, kde našel přátele spolu se kterými sledoval oblohu.

Po návratu do Prahy si pan Fischer nechal v pražském Podolí postavit vilu, jejíž součástí byla právě i hvězdárna. Hvězdárnu dotvářela i obsáhlá astronomická knihovna, temná komora pro zpracování fotografií a astronomická obrazárna. Montáž byla umístěna na kovovém pilíři, jenž procházel celou budovou do přízemí.

Na přilehlé zahradě pořádal pan Fischer pozorování meteorů. V roce 1955 vydal pan Fischer spolu s Josefem Klepeštou učební pomůcku pro školy Povrch Měsíce.

J. Klepešta – F. Fischer: Povrch Měsíce. Zdroj: knihovna autora.

Josef Klepešta popisuje knihovnu soukromé hvězdárny slovy: „ Knihovna obsahuje staré tisky z oboru selenographie, jež nelze najíti ani ve velkých universitních knihovnách“

Pan Fischer se věnoval pozorování povrchu Měsíce, komet a mlhovin až do své smrti 10. 11. 1966.

Poté byl pozůstalými teleskop věnován hvězdárně v Ďáblicích spolu s částí knihovny, vzácné astronomické tisky však byly rodinou rozprodány.

Jak už bylo uvedeno, v současnosti je vila součástí bujné městské výstavby, je v tristním stavu a o oživení observatoře se zřejmě neuvažuje.

Zdroje:

hvezdarna-fp.cz

cs.wikipedia.org

hvezdarna-fp.eu

cs.wikipedia.org

en.wikipedia.org

Články

Astronomická výročí  – duben 2024

Dne 25. 4. uplyne již čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se v Paříži narodil do úřednické rodiny Jean-Baptiste Biot. Jean-Baptiste Biot (21. 4. 1774, Paříž – 3. 2. 1862, Paříž),  francouzský fyzik, astronom a matematik.

Číst dále

18. 4. Café Nobel: Šelma z Valče

Paleontolog Národního muzea v Praze RNDr. Boris Ekrt představí ve čtvrtek 18. dubna návštěvníkům teplické hvězdárny vzácný objev nejstarší kočkotvárné šelmy v Evropě, která dostala jméno Fejfarictis valecensis. Dozvíte se

Číst dále