Výročí kosmonautiky duben 2024

2. 4. 1964 byla vypuštěna sovětská sonda Zond 1. Jejím cílem se stala planeta Venuše. Sonda byla vynesena pomocí rakety Molnija – M, která v Sovětském svazu sloužila k vynášení lunárních a meziplanetárních sond. Během letu sondy proběhly dvě korekce. Po druhé korekci však bylo se Zondem přerušeno spojení kvůli úniku ochranné atmosféry z hermetizovaného úseku. Sonda, již bez spojení se Zemí, prolétla asi 110 000 km nad Venušiným povrchem a stala se oběžnicí Slunce. Kolem něj oběhne jednou za 274 dní.

Předletová podoba sondy Zond. Zdroj: wikipedia

3. 4. 1984 – odstartovala kosmická loď Sojuz T-11 k vesmírné stanici Saljut 7. Kromě sovětských kosmonautů Malyševa a Strekalova byl členem posádky i první indický kosmonaut Rákeš Šarma. Historicky poprvé rovněž pracovalo na palubě Saljutu 7 dohromady 6 kosmonautů. Bylo provedeno 12 experimentů, Šarma navíc ve stavu mikrogravitace předváděl cvičení jógy. Po týdnu se posádka Sojuzu T-11 vrátila na Zemi v přistávacím modulu Sojuzu T-10.

Logo mise Sojuz T-11. Zdroj: wikipedia

6. 4. 1984 – proběhl start raketoplánu Challenger na jeho pátou misi, označovanou STS-41C. Posádku tvořilo 5 astronautů. Jedním z hlavních úkolů mise bylo vypuštění družice LDEF. Jednalo se dvanáctiboký hranol, obsahující 57 rozličných experimentů zabývajících se studiem vlastností různých materiálů v mikrogravitaci.

Dne 10. 4. 1984 se podařilo, po předchozích nezdarech, poprvé v historii zachytit nefunkční družici SMM /Solar Maximum Mission). Toto zařízení sloužilo k pozorování Slunce v době jeho maxima.

V nákladovém prostoru raketoplánu se podařilo vyměnit vadné komponenty SMM, ta pak sloužila až do roku 1989, kdy byla řízeně navedena do atmosféry.

Raketoplán ukončil svou misi 13. 4. 1984.

Oprava družice SMM v nákladním prostoru raketoplánu. Zdroj: wikipedia

8.  4. 1964 – odstartovala nepilotovaná kosmická loď Gemini 1 ke své misi, která navazovala na Program Mercury a předcházela programu Apollo. Nosičem kosmické lodi byla dvoustupňová raketa Titan 2. Hlavním cílem mise bylo ověření schopností kabiny a možnost jejího dálkového řízení, což bylo splněno. Poslední stupeň nosné rakety zůstal při této misi záměrně připojen ke kosmické lodi, protože nebyl plánován návrat, zanikl společně s ní v zemské atmosféře 12. 4. 1964.

Umělecká vize letu kosmické lodi Gemini 1 s posledním stupněm nosné rakety. Zdroj: space.skyrocket

9. 4. 1994 – odstartoval raketoplán Discovery na misi STS-59. Posádku tvořilo 6 astronautů a hlavním cílem mise byly experimenty se zařízením Space Radar Laboratory 1. Jednalo se o přístroj provádějící radarové mapování povrchu Země a zemské atmosféry. Součástí mise bylo i měření škodlivin v ovzduší.

Přístroj zmapoval více než čtvrtinu povrchu naší planety. Raketoplán se vrátil na Zemi 20. 4. 1994.

Raketoplán Endeavour před startem. astronauttomjones

16. 4. 2014 – byla vypuštěna zásobovací kosmická loď Dragon CRS 3. V tomto letu bylo, tak jako v předchozích, dosaženo několika prvenství. Kosmická raketa Falcon 9 startovala bez aerodynamické kapotáže zásobovacího Dragonu. Při přistání na mořské hladině se jednalo o první úspěšné dosednutí lodi na kapalná paliva na vodní plochu. Tato mise dopravila na ISS přes 2000 kg zásob, užitečných zařízení a experimentů.

Start zásobovací kosmické lodi Dragon CRS 3. Zdroj: wikipedia

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2024

wikipedia

wikipedia

wikipedia

wikipedia

wikipedia

wikipedia

Články