Jean-Baptiste Biot (21. 4. 1774, Paříž – 3. 2. 1862, Paříž), francouzský fyzik, astronom a matematik.
Byl učitelem a přítelem Louise Pasteura. V české literatuře bývá užíváno počeštěné jméno, Jan Křtitel Biot.
Jean-Baptiste Biot. Zdroj: meisterdrucke.cz
Dne 25. 4. uplyne již čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se v Paříži narodil do úřednické rodiny Jean-Baptiste Biot. V mládí absolvoval École polytechnique, nejprestižnější francouzskou školu technického zaměření. Po ukončení studií sloužil u dělostřelectva. Posléze byl zaměstnán jako profesor fyziky na několika významných školách. V tomto období se seznámil s Pierrem Laplacem (1749 – 1827) a výrazně mu pomohl s korekturami jeho velmi významné knihy Nebeská mechanika.
Pro změnu na Laplaceovo doporučení byl vybrán v roce 1803 za člena Francouzské akademie věd. V té době se zabýval studiem magnetismu. Po něm, a také po jeho kolegovi Felixi Savartovi (1791-1841), je pojmenován Biot – Savartův zákon, který popisuje magnetickou indukci, jež vzniká díky pohybujícímu se náboji.
Rok 1803 byl ovšem pro Biota plodný i na poli astronomie. Navázal na teorie Ernsta Chladniho (1756-1827), který v roce 1794 vydal knihu poukazující na skutečnost, že meteority jsou kosmického původu. Meteority byly na počátku 19. století nazývány prostě kameny, a ačkoliv se jejich výskyt někdy spojoval se záblesky na obloze, většinovou společností byly tyto teorie pokládány za pouhé fantazie.
V roce 1803 byl Jean-Baptiste Biot vyslán francouzskou Akademií věd do L´Aigle, kde byl hlášen dopad mnohočetných meteoritů. Biot prozkoumal více než 3000 vzorků a poté, co zanalyzoval jejich složení, prokázal jejich kosmický původ. Meteority jsou tvořeny hmotou, která neprošla tavením jako horniny naší planety.
Od té doby byly souvislosti mezi světelnými jevy na obloze a pozemskými nálezy všeobecně uznány a přijaty.
Meteority z L´Aigle. Zdroj: normandie-tourisme.fr
Roku 1804 se uskutečnil historicky první vědecký let horkovzdušným balonem. Spolu s Biotem se jej účastnil fyzik Joseph Louis Gay-Lussac (1788 – 1850). Tento vědec byl autorem dvou zákonů týkajících se vlastností plynů, o kterých se učí již na středních školách. Rovněž se zabýval variantami směsí vody a alkoholu. Dodnes se mnohde používá Gay-Lussacova stupnice pro měření těchto látek.
Přípravy na start Biotovy a Gay-Lussacovy balonové mise. Zdroj: techmania.cz
Cílem Biotovy a Gay-Lussacovy mise byl průzkum atmosféry, odběr jejích vzorků a měření rozdílů teploty v rozličných výškách. Rovněž se věnovali výzkumu zemského magnetismu. Balonem vystoupali do výšky 4 km nad povrchem. Při další misi, kterou uskutečnil Gay-Lussac sám, se balon dostal až 7 km nad povrch Země. V tomto případě let bez kyslíkového přístroje byl již značným hazardováním se životem.
Biotův let horkovzdušným balonem v roce 1804. Zdroj: www.scientificlib.com
V roce 1806 jako zaměstnanec Úřadu pro míry spolu s Francoisem Aragem (1786 – 1853) vyměřoval poledník. Jednalo se o měření pařížského poledníku a tato činnost byla potřeba k přesné definici metru. Přátelství mezi oběma fyziky nakonec rozbil spor o povahu světla. Biot zastával newtonovskou částicovou představu šíření světla, kdežto Arago se z dobrých důvodů přiklonil k vlnové teorii.
Od roku 1812 se Biot zabýval studiem optiky, zejména se pak věnoval polarizaci. Sledoval otáčení polarizovaného světla po a proti směru hodinových ručiček v rozličných organických roztocích. To vysvětloval rozdílnou stavbou molekul. Biot svým výzkumem položil základy polarimetrie.
Jean-Baptiste Biot na fotografii z roku 1851. Zdroj: (wikipedia)
Za své veliké zásluhy na poli vědy získal Biot celou řadu ocenění, byl čestným členem mnoha zahraničních akademií věd a byl pasován do rytířského stavu.
Jean-Baptiste Biot zemřel v Paříži 3. 2. 1862. Je po něm pojmenován měsíční kráter a tmavý druh slídy, biotit. Ložiska biotitu se nacházejí i v našem regionu v Krušných horách, například v Horní Krupce.
Zdroje:
