Astronomická výročí  – květen  2024

Anders Celsius (8. 12. 1701 Uppsala – 6. 5. 1744 Uppsala) byl švédský astronom, geodet, fyzik a matematik. Nejvíce jej proslavila po něm pojmenovaná stupnice.

Anders Celsius. Zdroj: cubahora

Anders Celsius pocházel z astronomické rodiny. Jeho otec, Nils Celsius, byl astronomem, jeho matka byla dcerou Anderse Spoleho (1630 – 1699), profesora astronomie. Ten v roce 1679 vybudoval ve svém domě v Uppsale astronomickou observatoř. Tato hvězdárna však v roce 1702 vyhořela.

Anders Spole, Celsiův děd a zakladatel Observatoře v Uppsale. Zdroj: wikipedia

Na astronomickou činnost v Uppsale navázal Eric Burman (1692 – 1726), který po korespondenci s Giovannim Cassinim navrhl a nechal postavit novou uppsalskou observatoř. U Burmana studoval také Anders Celsius. Po smrti svého učitele nahradil ve funkci profesora na Uppsalské univerzitě.

V roce 1732 cestoval Celsius po hvězdárnách v Itálii, Francii a v Německu, získával informace a nakupoval vybavení pro uppsalskou observatoř. Navázal také užitečné kontakty s předními astronomy té doby.

Celsius navrhl uskutečnit Laponskou expedici, které se sám zúčastnil a která proběhla v letech 1736 – 1737. Celsius se aktivně podílel na měřeních prováděných za severním polárním kruhem. Expedice byla vedena  francouzským přírodovědcem Pierrem di Maupertuisem (1698 – 1759), který později jako první vyslovil domněnku o srážkách Země s kometami a planetkami a následných celoplanetárních katastrofách. Expedice byla paralelní k druhé výpravě, která směřovala do Ekvádoru . Cílem expedic bylo přesným změřením poledníkového oblouku dokázat Newtonovu hypotézu o zploštění Země na pólech, což se nakonec podařilo.Celsiova observatoř v Uppsale.

Zdroj: wikipedia

V roce 1741 Celsiovi byly přiděleny finance na stavbu observatoře. Tu postavil na střeše původní středověké budovy a vybavil ji nejmodernějšími přístroji své doby.

Jako jeden z prvních astronomů zde sledoval Saturnovy měsíce. Zkoumal rovněž závislost výšky hladiny Baltského moře vzhledem k poloze Měsíce vůči Zemi.  Všechna svá pozorování zveřejnil, zejména v publikacích Švédské akademie věd (Paměti akademie stockholmské), jejímž byl členem.

Při studiu polárních září jako první zaznamenal souvislost mezi jejich výskytem a poruchami zemského magnetického pole, neboť zjistil, že v průběhu polární záře se střelka kompasu rozkmitá. V roce 1733 publikoval pozorování 316 polárních září. 

Velmi přesně na svou dobu, s chybou 0,4 magnitudy, změřil jasnost více než 300 hvězd. Vytvořil na první pohled jednoduchou metodu, kdy na sebe při měření hvězdného jasu kladl průsvitné skleněné desky a to až do doby, kdy nebylo možné hvězdu spatřit. Například k utlumení svitu Síria potřeboval 25 desek.  

Nejvíce však Celsia proslavila teploměrná stupnice, rozdělená na 100 dílků. Oproti dnešku však byla obrácená, bod varu vody byl na teploměru označen jako 0 °C a naopak, bod tuhnutí činil 100 °C.

Tato stupnice byla obrácena do dodnes používané podoby v roce 1745 a zasloužil se o to  pravděpodobně významný přírodovědec Carl von Linné (1707 – 1778). Jiné prameny uvádějí jako autora inovace Celsiovy stupnice jeho žáka Martina Strömera (1707 – 1770). V jednotkách SI je teplota základní fyzikální veličinou. Má jednotku kelvin (K) a jeho odvozenou jednotkou je právě stupeň Celsia (°C).

Převod jednotek Kelvina, potažmo Fahrenheita na Celsiovy stupně. Zdroj: kidspressmagazine

Andres Celsius zemřel v roce 1744 v pouhých 42 letech na tuberkulózu. V jeho nekrologu vydaném Královskou švédskou akademií věd není jako autor teploměrné stupnice vůbec zmíněn, tato skutečnost byla tehdy pokládána za marginální.

Zdroje:

cs.wikipedia

lib.cas.cz

techmania.cz

Články