30. 5. 1934 – uplyne 90 let od narození sovětského kosmonauta ruské národnosti Alexeje Archipoviče Leonova. Ačkoliv se Leonov dostal na oběžnou dráhu pouze dvakrát, vždy se jednalo o přelomové a výjimečné lety. Leonov vystudoval vojenskou leteckou školu a v roce 1957 byl vybrán do první dvacítky sovětských kosmonautů.
Posádka Voschodu 2 před startem. Zdroj: kosmonautix
První Leonovův kosmický let se uskutečnil 18. 3. 1965. Vykonal jej spolu s kosmonautem a zároveň velitelem mise Pavlem Běljajevem na palubě kosmické lodi Voschod 2. Jednalo se o upravený modul Vostok, určený v tomto případě k výstupu do otevřeného kosmu. Leonov vystoupil skrze nafukovací turniket. Od kabiny Voschodu se dostal do vzdálenosti přibližně 5 metrů, byl jištěn lanem. Cestou zpět měl velké potíže se zduřelým skafandrem, avšak projevil dostatek chladnokrevnosti a po odpuštění vzduchu se dostal zpátky do lodi (Američané o tři měsíce později nepoužili žádný zvláštní výstupní uzel, astronaut Ed White opustil přímo dveřmi nehermetizovanou kabinu lodi Gemini).
Pro Leonovovo racionální uvažování v kritických situacích byl nejžhavějším kandidátem na sovětského kosmonauta pro plánované přistání na Měsíci. Z tohoto záměru však kvůli špatně zkonstruované nosné raketě N-1 sešlo.
Umělecká představa výstupu Alexeje Leonova mimo kabinu kosmické lodi. Autorem tohoto autoportrétu byl sám Alexej Leonov. Zdroj: www.aeroweb
Po deseti letech od historického letu Voschodu 2 se Alexej Leonov vypravil jako velitel modulu na speciální misi Sojuz – Apollo. Jednalo se o společnou misi sovětských a amerických kosmonautů. Lodě byly propojeny speciálním spojovacím modulem a kosmonauti – astronauti se navzájem navštěvovali ve svých kabinách.
Alexej Leonov a Thomas Stafford spojují plaketu symbolizující spojení lodí Sojuz a Apollo. Zdroj: aeroweb
Alexej Leonov byl i výtvarně nadán. Maloval většinou obrazy s kosmickou tematikou, nevyhýbal se ani motivům sci-fi. Zemřel 11. 10. 2019.
Další výročí kosmonautiky.
13. 5. 2004 – byl vypuštěn raketoplán Space Ship One k misi označované 14P. Jednalo se již o třetí let, při kterém byl použit raketový motor. V předchozích misích byl Space Ship One používán pouze jako kluzák. Kosmická loď opustila svůj nosný letoun White Knight ve výšce 14 km a po zážehu motoru dosáhla výšky 64 km. Poté se loď vrátila na kosmodrom, poslední část letu uskutečnila opět jako kluzák.
Přistání kosmické lodi Space Ship One. Zdroj: drewexmachina
23. 5. 1984 – odstartovala raketa Ariane 1-V9, která dopravila na oběžnou dráhu sondu Spacenet 1. Jednalo se o devátý start tohoto typu nosné rakety a první let s telekomunikačním satelitem typu Spacenet. Tento satelit byl o devět let později zakoupen Číňany. Byl přejmenován na ChinaSat 5 a zároveň byla změněna jeho lokace.
Start rakety Ariane 1-V9. Zdroj: esa
28. 5. 2014 – byla vypuštěna na oběžnou dráhu kosmická loď Sojuz TMA – 13M. Na palubě byla mezinárodní posádka v sestavě Maxim Surajev z Ruska, německý kosmonaut Alexander Gerst a Američan Gregory Wieseman. Na ISS doplnili přítomnou Expedici 40. V listopadu téhož roku se kosmická loď vrátila s původní posádkou na Zemi.
Sojuz TMA -13M zadokovaný u stanice ISS. Zdroj: wikipedia
29. 5. 1974 – proběhl start sondy Luna 22 k Měsíci. Jednalo se o sesterskou sondu Luny 19, lunární automatické těleso. Sonda byla určena k dlouhodobému mapování povrchu Měsíce. Na palubě sondy byl fotoaparát s přenosovou televizní soustavou, dále pak radiový výškoměr, detektor mikrometeoritů a další zařízení. Sonda při příletu k Měsíci 2. 6. 1974 přešla na elipsovitou dráhu kolem Měsíce, snímky povrchu byly posílány na Zemi v jednotlivých relacích. Sonda přestala fungovat v září 1975.
Obrázek sondy Luna 22. galspace
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
