Říše hvězd; květen – červen 1924
Pozorování amerických astronomů velkými dalekohledy byla ve 20. letech 20. století v Čechách dobře známá. V témže čísle Říše hvězd zakončuje svůj článek Nordická Medvědice Dr. Arnošt Ditrich slovy:
Na konec návrh. Po léta se obírám studiem souhvězdí, snahou čísti nebeský piktograf. Učinil-li jsem v poslední době některé pokroky, má na tom kolega Bor podíl citáty, s nimiž nás seznámil. Nebylo by moudré, kdyby se studium takových pramenů postavilo na širší základnu? Což, kdyby si členové České Společnosti astronomické, znalí klasických jazyků, soustavně rozdělili četbu klasiku (pro začátek) a sbírali metodicky místa pro historii astronomie důležitá? Tím by vznikl jakýsi »thesaurus astronomicus«, jenž by byl spolehlivou základnou pro takové studie, jaké pěstuje prozatím jen kolega Bor a navrhovatel. Dalekohledu, jenž by se vyrovnal americkým, nikdy snad míti nebudeme. Ale z inkoustu a píle může i chudý a malý národ tvořiti v zájmu celého lidstva.
Na Staré Ďale po zimním slunovratu 1923.
Reprodukce reprodukce fotografie Johna Ch. Duncana, nyní již bohužel bez osobního svolení autora. Zdroj: hvezdarna-fp
O autorovi fotografie:
Autor snímku, John Charles Duncan (8. 2. 1882 – 10. 9. 1967), byl americký astronom. V roce 1912 získal titul bakaláře na univerzitě v Indianě. Poté co získal stipendium na Lowellově observatoři v Arizoně, věnoval se fotografickému srovnávacímu vyhledávání planety ležící za oběžnou drahou Neptunu. Po více než sto letech se tomuto vyhledávání věnují opět týmy astronomů.
Kromě profesorské práce na několika univerzitách trávil velké množství času jako dobrovolník na observatoři Mount Wilson, kde pracoval v letech 1920 – 1949. Tam se zabýval fotografováním galaxií a mlhovin. Z raného období jeho působení na Mount Wilson pochází i snímek publikovaný v Říši hvězd, práce tohoto astronoma měla tedy i zahraniční dosah.
John Charles Duncan. Zdroj: wikipedia
Po sto letech:
Na poslední stránce časopisu Říše hvězd z období květen – červen 1924 je krásná fotografie mlhoviny Messier 8. V té době se jednalo bezpochyby o mimořádně kvalitní snímek tohoto objektu. My se vypravíme do současnosti, předvedeme si záběry z našich soudobých, pozemských i kosmických teleskopů a řekneme si, jak postoupilo lidské vědění v poznávání této mlhoviny
Necelý rok před publikováním fotografie v Říši hvězd pozoroval Edwin Hubble tzv. „Velkou mlhovinu v Andromedě“ a zjistil, že obsahuje velké množství hvězd, včetně proměnných. Hubble zjistil, že se jedná o velký hvězdný ostrov podobný Mléčné dráze, a tedy že to, co nazýváme mlhovinami, je třeba přehodnotit. Útvar zvaný galaxie byl na světě a Vesmír se nám v tu chvíli opět trochu zvětšil.
Duncanem fotografovaný objekt, Messier 8 neboli mlhovina Laguna je však emisní mlhovinou. Jedná se tedy o útvar nacházející se v blízkosti hvězd, které svým silným elektromagnetickým zářením ionizují plyn, který poté vyzařuje světlo různých barev.
Pozice mlhoviny Laguna v souhvězdí Střelce. Zdroj: wikipedia
Mlhovina byla objevena před rokem 1654 Giovanni Battistou Hodiernou a v roce 1654 ji Guillaume Le Gentil popsal jako mlhovinu s hvězdokupou. Pro pozorovatele z naší zeměpisné šířky je po mlhovině v Orionu druhou nejjasnější, bohužel však kulminuje poměrně nízko nad obzorem, čili nejsou pro ni u nás zrovna ideální pozorovací podmínky. Od Země je tento objekt vzdálen 4100 světelných let a jeho rozměry jsou 110 x 50 světelných let.
M8 na amatérském snímku Huntera Wilsona. Zdroj: wikipedia
V mlhovině M8 se nachází celá řada zajímavých objektů. Především je to otevřená hvězdokupa NGC 6530 obsahující minimálně 2700 hvězd. Jejich zrození započalo před 15 miliony let, ale hvězdy poblíže středu jsou necelé dva miliony let staré. Dále je tato mlhovina tvořena oblastmi vzniku nových hvězd, menšími temnými mlhovinami a horkým plynem.
Detail M8 pořízený Hubbleovým teleskopem. Zdroj: NASA
Zdroje:
