11. 6. 2004 – prolétla sonda Cassini agentury NASA kolem Saturnova měsíce Phoebe. Hlavním cílem mise byla sice planeta Saturn, avšak trajektorie letu umožnila vzdáleně prozkoumat jeho měsíce.
Cílem sondy Cassini byla planeta Saturn. Zdroj: space.com
Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 z mysu Canaveral pomocí silné nosné rakety Titan 4B Centaur. Sonda disponovala modulem Huygens, jehož cílem bylo přistání na Saturnově měsíci Titanu. Na její výrobě a vybavení se, kromě NASA, podílela i ESA a italská kosmická agentura.
Vzhledem k několikatunové hmotnosti sondy byl zvolen, z ekonomických důvodů, let k cíli pomocí gravitačních manévrů.
Gravitační manévry sondy Cassini při letu k planetě Saturn. Zdroj: superfffmk.life
Prvním navštíveným tělesem patřícím do rozlehlé rodiny měsíců Saturnu byla právě Phoebe. K ní se sonda přiblížila na pouhých 2000 km a pořídila několik velmi detailních snímků jejího povrchu.
Phoebe je objekt, který byl objeven v roce 1898 a dlouhá léta byl pokládán za nejvzdálenější Saturnův měsíc. Nachází se 13 milionů kilometrů od své mateřské planety. Po roce 2000 byly objeveny další měsíce, ale jedná se spíše o menší tělesa, oproti nimž je Phoebe se svými 220 km průměru opravdovým obrem. Rotace měsíce kolem své osy je přibližně 9 hodin, Saturn oběhne za 18 pozemských měsíců. Phoebe obíhá v opačném směru oproti ostatním Saturnovým měsícům.
Ze snímků pořízených sondou Cassini je patrné, že povrch tělesa je velmi přeoraný meteorickým bombardováním, mísí se zde ledové plochy s vyvrženým pevným povrchem. V současnosti se usuzuje, že Phoebe je jedno z prapůvodních těles upomínajících vznik Sluneční soustavy.
Snímek Saturnova měsíce Phoebe pořízený sondou Cassini. Zdroj: cs.wikipedia
Měsíc Phoebe již v roce 1981 sice pozorovala sonda Voyager 2, ovšem ze vzdálenosti 2,2 milionů kilometrů, takže snímky povrchu rozhodně nebyly příliš detailní. V podrobných záběrech má Cassini jednoznačné prvenství.
Další výročí kosmonautiky.
21. 6. 2004 – Space Ship One 15P byla první pilotovaná mise raketoplánu Space Ship One s použitím motoru. Předchozí mise probíhaly formou kluzáku anebo i s použitím motoru, ovšem v menších výškách. Letoun startoval z kosmodromu Mojave, podvěšen pod nosným letadlem White Knight. Od něj se odpoutal ve výšce 14 km nad Zemí a spustil raketový motor. Kvůli drobným technickým závadám se nepodařilo dosáhnout zamýšleného apogea, stroj přesto dosáhl solidní výšky přes 100 kilometrů nad povrchem. Prvního nevládního astronauta světa přivítal po přistání Buzz Aldrin.
Mike Melvill byl první astronaut světa, jenž byl vyslán do kosmického prostoru soukromou firmou. Zdroj: en.wikipedia
24. 6. 1974 – byla vynesena na oběžnou dráhu sovětská kosmická stanice Saljut 3. Stanice byla vynesena na oběžnou dráhu raketou Proton z kosmodromu Bajkonur. Jednalo se o druhou tajnou vojenskou kosmickou stanici třídy Almaz (diamant), to vše se odehrávalo pod krytím programem Saljut. Předchozí Almaz, označovaný jako Saljut 2 však nebyl nikdy navštíven lidskou posádkou, neboť po několika dnech provozu mu selhalo přístrojové vybavení.
Salut 3 / Almaz 2 pracoval na oběžné dráze půl roku, mezitím se k němu připojila kosmická loď Sojuz 14, jejíž posádka na stanici pracovala 14 dní. Jednalo se tak o historicky první pobyt lidské posádky na vojenské kosmické stanici. Následující misi Sojuz 15 se spojení nepodařilo.
Před zánikem stanice se od ní oddělilo přistávací pouzdro s daty, Saljut 3 zanikl vstupem do atmosféry 24. 1. 1975.
Umělecká představa kosmické stanice Saljut 3 na oběžné dráze. Zdroj: wordpress
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
