Astronomická výročí  – červenec  2024

Cyprián Karásek Lvovický ze Lvovic latinsky Cyprianus Leovitius, německy Cyprian von Leowitz   (8. 7. 1514 Hradec Králové – rok 1574 Lauingen, Bavorsko).

Cyprián Karásek ze Lvovic. Zdroj: zlatovna.cz

Cyprián Karásek se narodil do měšťanské rodiny v Hradci Králové. Jeho otec byl radním a poté i primátorem Hradce Králové. Po ukončení studií ve Vratislavi a v Lipsku začal roku 1542 studovat astronomii v saském Wittenberku. V roce 1556 by lkurfiřtem Ottou Heinrichem Falckým (1502 – 1559) jmenován profesorem astronomie a matematiky, nastoupil do latinské partikulární školy v Lauingeně a posléze se stal i jejím ředitelem. Za zmínku stojí, že Otta Heinrich Falcký byl mimořádně osvíceným člověkem, podporoval vědu všemi možnými prostředky a měl ve své době jednu z nejobsáhlejších knihoven na území Svaté říše římské (do sjednocení Německa scházelo tehdy ještě pár století).

Cyprián Karásek byl také astrologem, což bylo v oněch časech běžné, pro učence zabývající se astronomií byla astrologie zdrojem obživy. Pro srovnání je to totéž, ačkoli to působí absurdně, jako by si dnes lékař přivydělával léčitelstvím. Karásek však astrologii doopravdy věřil, pokoušel se neúspěšně najít její vědecký základ. To však bylo dobré k tomu, že výtečně pochopil principy astronomie.

V roce 1556 poté co vydal astronomické tabulky, byl navštíven Tychem Brahe. Mezi oběma učenci vzniklo přátelství a často si dopisovali a sdíleli své poznatky. Tycho Karáskovi zdvořile vytýkal, že se málo věnuje přímému pozorování a více času věnuje teoretickému bádání. Je pravděpodobné, že právě díky Karáskovým informacím o poměrech v Českém království Brahe se rozhodl v Čechách usídlit. Karásek i Brahe vedli také četnou korespondenci s Tadeášem Hájkem z Hájku (1525 – 1600), který byl astronomem, alchymistou a osobním lékařem císaře Rudolfa II.

Představa Cypriána Karáska o průběhu zatmění Slunce a Měsíce. Zdroj:  zcu.cz

Karásek byl autorem několika astronomických publikací, kupříkladu v roce 1557 vydal Ephemeridum Novum Atque Insigne Opus Ab Anno Domini 1556 Usque in 1606 accuratissime supputatum
což lze přeložit jako Nová a významná efemerida, dílo od roku 1556 až do roku 1606 počítáno s největší přesností. Na vydání této publikace se podílel jihočeský šlechtický rod Rožmberků.

Nejznámějším Karáskovým dílem je soubor efemerid Měsíce, Slunce, planet a komet, které autor vytvořil roku 1564. Spis se nazýval De coniunctionibus magnis insignoribus superiorum planetarum, solis defectibus, et de cometis effectum historica expositione a nesl podtitul Pragnostika nová a vztahující se na 20 let pořád nastávajících, totiž let 1564–1574 z spojení a naproti sobě hořejších planet patření…pro výstrahu a vzdělání lidu obecného. Tabulky byly vydány na pokyn Maxmiliána II. Habsburského (1527 – 1576). Toto dílo jej proslavilo po celé Evropě. V jiných tabulkách Cyprián Karásek předpověděl zatmění Slunce a Měsíce až do roku 1605, uvedl tam místa pozorování a časy začátku a konce úkazu. K výpočtům využíval údaje o dráze Měsíce odpozorované Mikulášem Koperníkem. Dopustil se však, ke škodě díla, několika nepřesností.

Titulní stránka Karáskovy nejslavnější knihy Opus insigne. Zdroj: Eduportál Techmania

Od roku 1565 navštěvoval Karásek Čechy, zejména svůj rodný Hradec Králové. Pravděpodobně byl autorem školního řádu hradecké školy, čímž výrazně zlepšil kvalitu výuky. Do rodného Hradce Králové se hodlal ke stáří rovněž i odstěhovat, avšak skonal ještě před uskutečněním tohoto záměru.

Zdroje:

Cyprián Karásek Lvovický – Wikipedie (wikipedia.org)

Cyprián Karásek Lvovický ze Lvovic | Eduportál Techmania

Články