17. 7. 1984 – proběhl start kosmické lodi Sojuz T-12, jejím cílem byla kosmická stanice Saljut 7. Posádku tvořila skupina tří kosmonautů, Vladimira Džanibekova a Igora Volfa doplnila Světlana Savická.
Pro ni se jednalo již o druhý let. Poprvé se do kosmu vypravila v létě 1982 a stala se tak po Valentině Těreškovové druhou kosmonautkou světa.
V SSSR tehdy platilo pravidlo, že v každé misi musí být kosmonaut, který již prodělal kosmický let, první let Igora Volka předurčoval k velitelství plánované pilotované mise tehdy projektovaného raketoplánu Buran. K tomuto letu však nikdy nedošlo.
Poštovní známka bývalého Sovětského svazu zobrazuje posádku mise Sojuz T-12 ve složení Džanibekov – Savická – Volf. Zdroj: sk.wikipedia
Sojuz zakotvil u kosmické stanice Saljut po jednodenním letu. Posádka doplnila stávající osazenstvo stanice a věnovala se po dobu pobytu medicínským experimentům. Džanibekov se Savickou se několik dní věnovali adaptaci na stav mikrogravitace. K tomuto výstupu byl i přizpůsoben režim činností na palubě Saljutu.
Posádka Sojuzu T-12 při pozemním nácviku. Zdroj: spacefacts
Dne 25. 7. 1984 vystoupila Světlana Savická jako první žena do otevřeného prostoru mimo kosmickou stanici. Spolu s Vladimirem Džanibekovem zkoušeli nový typ svářecího a řezacího přístroje. Kosmonauti na plášti kosmické stanice zkoušeli řezání kovů, tavení a stříkání kovového materiálu.
Světlana Savická svařuje v otevřeném kosmickém prostoru opláštění. Zdroj: spacefacts
Návratová kabina se vrátila na Zemi s původní posádkou 29. 7. 1984. Všechny úkoly mise se podařilo splnit. Tím Světlana Savická mnohonásobně předčila svou předchůdkyni Valentinu Těreškovovu, jejíž plnění úkolů mise bylo velice tristní.
Další výročí kosmonautiky.
1. 7. 2004 – byla sonda Cassini navedena pomocí gravitačního manévru na oběžnou dráhu Saturnu. V lednu 2005 sonda vypustila na povrch Titanu přistávací těleso Huygens, které měřilo složení atmosféry a povrchu tohoto měsíce. Zkoumala i další Saturnovy měsíce, podrobněji například Enceladus. Cassini zanikla v roce 2017 řízeným navedením do atmosféry planety.
Sonda Cassini v představách umělce. Přelet nad pólem Saturnu. Zdroj: zpravy.aktualne.cz
5. 7. 1974 – zadokovala kosmická loď Sojuz 14 u kosmické stanice Saljut 3. V případě stanice se jednalo o prototyp vojenského objektu se skutečným názvem Almaz, jejíž hlavní účel byl v té době utajován. Hlavním cílem mise bylo vyzkoušení vojenských a energetických systémů stanice. Kosmonauti se po dobu pobytu na oběžné dráze věnovali cvičení, a proto byli schopni po 15 dnech letu, po přistání, opustit návratový modul vlastními silami.
Kosmonauti Popovič a Arťuchin na palubě kosmické stanice Saljut 3. Zdroj: spacefacts
9. 7. 2014 – proběhl první start nosné rakety Angara 1 agentury Roskosmos. Jednalo se o první typ zamýšlené škály nových nosičů, kterými Rusové hodlají nahradit dosud používané rakety Sojuz. Nosnost takovéto rakety je 1,5 tuny nákladu na nízkou oběžnou dráhu.
Nosná raketa Angara 1 je převážena na startovací rampu. Zdroj: kosmosnews.fr
8. 7. 1994 – odstartoval na svou 26. misi označovanou STS-93 raketoplán Columbia. Navzdory potížím při startu se hlavní cíl mise – vypuštění astronomické observatoře Chandra – vydařil. Rentgenová observatoř Chandra je velmi úspěšným astronomickým zařízením o čemž svědčí skutečnost, že je funkční dodnes. Kromě rentgenových zdrojů ve Vesmíru zkoumá tato sonda také černé díry a zabývá se temnou hmotou a energií. V současnosti se vedou bouřlivé diskuse o prodloužení její činnosti.
Astronomická observatoř Chandra vypuštěná z paluby raketoplánu. Zdroj: spaceline
13. 7. 2014 – odstartovala zásobovací kosmická loď Cygnus Orb-2 k mezinárodní stanici ISS. Ke stanici byla přichycena mechanickou rukou a posádky z jejích útrob vynesla celkem 1650 kg nákladu. Jednalo se o třetí misi tohoto typu kosmické lodi.
Kosmická zásobovací loď Cygnus Orb – 2 se přibližuje k ISS. Zdroj: eoPortal
28. 7. 1964 – odstartovala americká sonda Ranger 7. Cílem mise bylo tvrdé přistání na Měsíci, v podstatě šlo o to, Měsíc trefit. Dne 31. 7. 1964 Ranger 7, ještě před dopadem, pořídil celou řadu snímků, které televizním signálem odeslal na Zemi. Měsíční povrch zasáhl rychlostí 2,3 km/s.
Americká lunární sonda Ranger 7. Zdroj: cs.wikipedia
29. 7. 2014 odstartovala raketa Ariane 5 se zásobovací kosmickou lodí Georges Lemaître ATV. Start proběhl na kosmodromu ESA v Kourou. Modul ATV dopravil na ISS 6,6 tuny materiálu. Jednalo se o poslední loď projektu ATV. ESA dokázala postavit zásobovací loď, která dopravila na stanici nejtěžší náklad ze všech soudobých zásobovacích lodí.
Umístění zásobovací kosmické lodi ATV v raketě Ariane 5. Zdroj:esa
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
