Dne 2. 8. si připomeneme 170 let od chvíle, kdy světlo světa spatřil významný propagátor astronomie, baron Artur Kraus.
Baron Artur (též Artuš ) Kraus (2. 8. 1854 Pardubice – 21. 3. 1930 Pardubice) byl bezesporu renesanční osobností v tom významu, v jakém chápeme toto slovní spojení. Mezi obory jeho činnosti a zájmů nepatřila pouze astronomie, byl stejně zaníceným průkopníkem nových druhů sportů a neúnavným provozovatelem nejnovějších technologií své doby.
Baron Artur Kraus. Zdroj: astropardubice
Otcem Artura Krause byl pardubický poštmistr Josef Kraus, později cukrovarník a krátkou dobu i starosta města. Otcův bratr, JUDr. Alfred Kraus byl místodržitelem Království Českého, což byla nejvyšší správní funkce v české části monarchie. Po jeho smrti v roce 1909 zdědil Artur Kraus po svém bezdětném strýci titul barona. Velmi si na svém titulu zakládal, proto jej značně rmoutilo, když byly šlechtické tituly po vzniku ČSR zakázány.
Po přerušených studiích na pardubické reálné škole odcestoval do Paříže, kde studoval u slavného astronoma a popularizátora vědy Camille Flammariona (1842 – 1925). Flammarion byl popularizátor astronomie, vydal velké množství knih a publikací, zasloužil se o vznik Francouzské astronomické společnosti. Studia v Paříži a vliv Flammarionův měly zásadní vliv na další Krausovy aktivity.
Artur Kraus si v roce 1895 pronajal vrchol věže zámku v Pardubicích a vytvořil zde svou první hvězdárnu. Tu provozoval 17 let, a poté si v roce 1912 otevřel hvězdárnu ve svém vlastním domě „Na Staré poště.“ Novou observatoř pojal v pravém slova smyslu jako lidovou hvězdárnu, jednalo se o první takové zařízení na území Království Českého.
Pamětní deska připomínající první Lidovou hvězdárnu v Čechách. Zdroj: wikipedia
Hvězdárna měla na svou dobu skvělé vybavení. Tvořily je čočkový dalekohled Merz 160/1790, protuberanční spektroskop od firmy Carl Zeiss, astronomické hodiny a pasážník. Pasážník, neboli průchodní stroj, je dalekohled pohybující se pouze podél místního poledníku a slouží k přesnému měření těles procházejících tímto poledníkem. Díky tomuto pasážníku plnila hvězdárna časovou službu, do doby než byla tato činnost nahrazena rádiovým signálem.
Refraktor Merz umístěný na terase Krausova domu. Zdroj: wikipedia/Artur_Kraus
Hlavním účelem Krausovy hvězdárny byla popularizace astronomie. Artur Kraus měl do budovy vstup pro návštěvníky zdarma a rovněž zájemcům rozdával publikace o astronomii. Velmi pečlivě zde zaznamenával činnost Slunce, prováděl zákresy slunečních skvrn a vytvářel statistiku protuberancí.
Krausův zákres sluneční aktivity z 23. 1. 1923. Zdroj: wikipedia/Kraus_slunce
Na hvězdárně byly pozorovány a zaznamenávány rozličné astronomické, meteorologické a dokonce i geologické události. Zachovány jsou záznamy o průletech meteorů, částečných zatměních Slunce, polární záři a dokonce i o zemětřesení z 8. 10. 1927.
Za dobu své činnosti rozšířil počet dopisovatelů a pozorovatelů na téměř dvě tisícovky osob, sám vydával publikace, které astronomii popularizovaly a i díky nim získával nové pozorovatele. V publikacích popisoval metody, jak sledovat rozličné astronomické úkazy či tělesa.
Jedna z publikací z edice Hvězdářem snadno a rychle, které vydal baron Kraus pod pseudonymem Carchesius. Zdroj: trhknih
Baron Kraus vedl čilou spolupráci se svými astronomickými kolegy, velice se zasloužil o vznik České astronomické společnosti v září 1917.
K jeho zájmům nepatřila pouze astronomie, byl činný i v mnoha sportech. Byl nadšeným tenistou, již na sklonku 19. století si na svém pozemku nechal vystavět tenisový kurt. Přeložil z angličtiny a vydal knihu pravidel tohoto sportu. Dále ještě holdoval cyklistice a lyžování.
Kromě astronomie a sportu, zajímala barona Krause také nejnovější technika. Vlastnil jako první z občanů Českého království motocykl, byl prvním pardubickým majitelem psacího stroje, patřil do sdružení amatérských fotografů a rovněž byl dobrovolným hasičem.
Veliký zájem projevoval Arthur Kraus o letectví, tehdy zcela nové odvětví lidské činnosti. Pokusil se, po konzultacích s dalším průkopníkem letectví Otto Lilienthalem (1848-1896) o letoun vlastní výroby. Snažil se postavit ornitoptéru, tedy stroj pohybující se máváním křídly, letoun se však při pokusu o vzlet rozpadl. U druhého modelu se mu sice podařilo pár skoků vzduchem, ani to však s letem nemělo mnoho společného.
Ornitoptéra barona Krause spolu s Krausovou asistentkou, psem a majordomem. Zdroj: wikipedia/Artur_Kraus
Ani po neúspěších Kraus na letectví nezanevřel. Rakouský zákon tehdy vyžadoval, aby každý let měl „ředitele letů“, který by dohlížel nad jejich průběhem. Artur Kraus se stal ředitelem letů, při aviatických pokusech našich prvních letců, Jana Kašpara (1883-1927) a Evžena Čiháka ( 1885-1958).
Artur Kraus zemřel 21. 3. 1930 jako bezdětný a tak spolu s ním skončil i jeho rod. Pochován je v rodinné novogotické hrobce v Pardubicích. Po jeho smrti byla hvězdárna nabídnuta městu Pardubice, které však o ni neprojevilo zájem. Většinu vybavení získala Česká astronomická společnost, dalekohled Merz je v současnosti majetkem hvězdárny v Úpici. Po Arturu Krausovi je dnes pojmenována pardubická hvězdárna a také planetka (7171) Arthurkraus objevená v lednu 1988 na jihočeské Kleti.
Zdroje:
