3. 8. 2004 – byla vynesena raketou Delta 7925H meziplanetární sonda Messenger, jejímž cílem byla planeta Merkur. Název sondy je důmyslná zkratka slov MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging, tedy v češtině to znamená povrch, kosmické prostředí, geochemie a parametry Merkuru. K cíli, jímž byla oběžná dráha kolem planety, sonda dorazila 18. 3. 2011. Nebylo to však její první setkání s Merkurem, trajektorie jejího letu byla velmi nepřímá. K dosažení oběžné dráhy bylo nutno vykonat jeden průlet kolem Země, dva průlety kolem Venuše a tři kolem samotného Merkuru. Tato, poměrně komplikovaná, cesta byla vybrána kvůli použití minima energie pro celou misi.
Start sondy Messenger uskutečněný pomocí rakety Delta 7925H. Zdroj: cs.wikipedia
Vědecké vybavení sondy obsahovalo několik přístrojů; byla tam dvojice kamer, širokoúhlá a teleskopická. Dále byly na palubě dva hlavní spektrometry, gama a neutronový, které ještě doplňovaly spektrometry rentgenový, ultrafialový a infračervený. K dalšímu měření vlastností planety byly určeny magnetometr, výškoměr a komunikační zařízení, které zajištovalo spojení se Zemí a jež zároveň sloužilo k měření gravitačního pole Merkuru.
Sonda Messenger nad Merkurem v představě umělce. Zdroj: cs.wikinews
Ačkoli byla plánována životnost sondy nad Merkurem alespoň na jeden rok, nakonec fungovala přes deset let a nad samotným Merkurem vykonávala svá pozorování a měření přes 4 roky. Za dobu své aktivity poslala na Zemi množství údajů a přes čtvrt miliónu snímků.
Povrch Merkuru nasnímaný sondou Messenger. Zdroj: astro.cz
Svou činnost ukončila záměrným dopadem na povrch Merkuru 30. 4. 2015. Poblíže kráteru Janáček tak vznikl kráter nový, umělého původu.
Na Merkuru jsou pojmenovány krátery podle slavných umělců, ať již malířů, spisovatelů či hudebních skladatelů. Kráter Janáček je jedním z nich.
Kráter Janáček pojmenovaný po českém hudebním skladateli. Zdroj: en.wikipedia
Další výročí kosmonautiky.
4. 8. 1984 – odstartovala první loď typu Ariane 3 na misi označovanou V10. Na její palubě byly telekomunikační satelity ECS-2 a Telecom-1A. Jednalo se o telekomunikační satelity pro civilní i vojenská spojení.
Start rakety agentury ESA Ariane 3-V10. Zdroj: www.esa.int
16. 8. 1984 – Byla vypuštěna na oběžnou rovníkovou dráhu sonda Explorer 65, mise byla rovněž nazývána AMPTE – CCE neboli(Active Magnetospheric Particle Tracer Explorers). Mise Explorer 65 byla součástí tří družic zabývajících se studiem vstupu iontů slunečního větru do magnetosféry a dalšími aspekty interakce slunečních částic s atmosférou. Poslední spojení s Explorerem 65 proběhlo 12. 7. 1989.
Sonda Explorer 65 v uměleckém zpracování. Zdroj: cs.wikipedia
22. 8. 2014 – Byla vypuštěna pomocí nosné rakety Sojuz dvojice družic Galileo, evropského navigačního systému. Zcela běžně jsou vynášeny páry či větší skupiny družic různými typy nosičů. V tomto případě však kvůli závadě na třetím stupni nosné rakety vypadalo, že jejich správné umístění na oběžnou dráhu skončí neúspěchem. Nakonec se však podařilo družice navést na náhradní oběžnou dráhu a celkově je zprovoznit.
Nosná raketa Sojuz vynáší družice systému Galileo. Zdroj: cs.wikipedia
25. 8. 1964 – Byla pomocí nosné rakety Scout X-4 vynesena na oběžnou dráhu družiceExplorer 20. Jedná se o vědeckou družici umístěnou na geocentrické dráze s odhadovanou životností 800 let. Cílem mise byl průzkum ionosféry sledováním odrazu radiových vln.
Družice Explorer 20. Zdroj: en.wikipedia
26. 8. 1974 – Odstartovala sovětská kosmická loď Sojuz 15 s kosmonauty Sarafanovem a Ďominem ke kosmické stanici Saljut 3. Jednalo se ovšem o vojenskou stanici z utajovaného projektu Almaz a mise Sojuzu měla být rovněž vojenského charakteru. Na palubě Sojuzu došlo k výpadku automatického kontaktního systému Igla (Jehla) a kvůli tomu mohli kosmonauti pouze vizuálně prohlédnout stanici. Let byl zkrácen ze třiceti dnů na pouhé dva dny, po kterých návratové těleso s kosmonauty přistálo zpět na Zemi.
Zdroj: antikvariat.skoda
29. 8. 2009 – započala mise STS-128 k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Hlavním úkolem bylo dopravit ke stanici víceúčelový modul Leonardo se zásobami, experimenty a vybavením. Během mise došlo ke třem výstupům do otevřeného prostoru za účelem sejmutí experimentálních boxů umístěných na vnějším plášti stanice. Veškerá zařízení z modulu Leonardo byla v závěru mise přenesena do ISS a raketoplán přistál na Zemi 12. 9. 2009.
Raketoplán při misi STS 128. V nákladovém prostoru je patrný modul Columbus. Zdroj: en.wikipedia
30. 8. 1984 – Na svůj historicky první let se vypravil při misi STS-41D americký raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise bylo vypuštění tří telekomunikačních satelitů. Satelit Leasat 1 byl prvním zařízením zkonstruovaným pro vypouštění z raketoplánu, jednalo se o vojenskou družici určenou pro spojení Pentagonu s americkými vojsky v zámoří. Další dva satelity sloužily k přenosu počítačových dat a televizního signálu. Raketoplán se po úspěšném vypuštění všech tří družic vrátil na Zemi 3. 9. 1984.
Raketoplán se připravuje na start. Zdroj: upload.wikimedia
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
#/media/Soubor:Galileo_launch_on_Soyuz,_21_Oct_2011_(6266227357).jpg){kind=link}
. Mise Explorer 65 byla součástí tří družic zabývajících se studiem vstupu iontů slunečního větru do magnetosféry a dalšími aspekty interakce slunečních částic s atmosférou. Poslední spojení s Explorerem 65 proběhlo 12. 7. 1989. Sonda Explorer 65 v uměleckém zpracování. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Explorer#/media/Soubor:CCE_AMPTE-1.jpg 22. 8. 2014 - Byla vypuštěna pomocí nosné rakety Sojuz dvojice družic Galileo, evropského navigačního systému. Zcela běžně jsou vynášeny páry či větší skupiny družic různými typy nosičů. V tomto případě však kvůli závadě na třetím stupni nosné rakety vypadalo, že jejich správné umístění na oběžnou dráhu skončí neúspěchem. Nakonec se však podařilo družice navést na náhradní oběžnou dráhu a celkově je zprovoznit. Nosná raketa Sojuz vynáší družice systému Galileo. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Galileo_(naviga%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)#/media/Soubor:Galileo_launch_on_Soyuz,_21_Oct_2011_(6266227357).jpg 25. 8. 1964 – Byla pomocí nosné rakety Scout X-4 vynesena na oběžnou dráhu družice Explorer 20. Jedná se o vědeckou družici umístěnou na geocentrické dráze s odhadovanou životností 800 let. Cílem mise byl průzkum ionosféry sledováním odrazu radiových vln. Družice Explorer 20. Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Explorer_20#/media/File:Explorer-20_IE-A.jpg 26. 8. 1974 – Odstartovala sovětská kosmická loď Sojuz 15 s kosmonauty Sarafanovem a Ďominem ke kosmické stanici Saljut 3. Jednalo se ovšem o vojenskou stanici z utajovaného projektu Almaz a mise Sojuzu měla být rovněž vojenského charakteru. Na palubě Sojuzu došlo k výpadku automatického kontaktního systému Igla (Jehla) a kvůli tomu mohli kosmonauti pouze vizuálně prohlédnout stanici. Let byl zkrácen ze třiceti dnů na pouhé dva dny, po kterých návratové těleso s kosmonauty přistálo zpět na Zemi. Zdroj: https://antikvariat.skoda-abzeichen.eu/fotografie/sojuz-15-g-sarafanov-a-l-domin 29. 8. 2009 – započala mise STS-128 k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Hlavním úkolem bylo dopravit ke stanici víceúčelový modul Leonardo se zásobami, experimenty a vybavením. Během mise došlo ke třem výstupům do otevřeného prostoru za účelem sejmutí experimentálních boxů umístěných na vnějším plášti stanice. Veškerá zařízení z modulu Leonardo byla v závěru mise přenesena do ISS a raketoplán přistál na Zemi 12. 9. 2009. . Raketoplán při misi STS 128. V nákladovém prostoru je patrný modul Columbus. Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/STS-128#/media/File:382853main_128-aug30-1_full.jpg 30. 8. 1984 - Na svůj historicky první let se vypravil při misi STS-41D americký raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise bylo vypuštění tří telekomunikačních satelitů. Satelit Leasat 1 byl prvním zařízením zkonstruovaným pro vypouštění z raketoplánu, jednalo se o vojenskou družici určenou pro spojení Pentagonu s americkými vojsky v zámoří. Další dva satelity sloužily k přenosu počítačových dat a televizního signálu. Raketoplán se po úspěšném vypuštění všech tří družic vrátil na Zemi 3. 9. 1984. Raketoplán se připravuje na start. Zdroj: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/STS-41D_on_Launch_Pad_%2819059938111%29.jpg Zdroje: Hvězdářský kalendář 2024 https://cs.wikipedia.org/wiki/MESSENGER https://www-esa-int.translate.goog/ESA_Multimedia/Images/2019/12/Ariane_3_V10?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc https://en-m-wikipedia-org.translate.goog/wiki/AMPTE-CCE?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc https://kosmonautix.cz/2014/11/dve-druzice-galileo-dostanou-druhou-sanci/ https://www.lib.cas.cz/space.40/1964/051A.HTM https://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_15 https://cs.wikipedia.org/wiki/STS-128 https://cs.wikipedia.org/wiki/STS-41-D){kind=link}