Výročí kosmonautiky září 2024

13. 9. 1994 – prolétla sonda Ulysses kolem jižního pólu Slunce.

Sonda Ulysses neboli Odysseus, byla vypuštěna v roce 1990 a fungovala celých 19 let. Byla určena k výzkumu Slunce a meziplanetárního prostoru. Jednalo se o společný projekt kosmických agentur NASA a ESA.

Vypuštění sondy Ulysses. Zdroj: multimediaexpo

Poté, co byla sonda vynesena na oběžnou dráhu raketoplánem Discovery, byla pomocí raketového stupně vyslána směrem k Jupiteru. U Jupiteru využila sonda gravitačního praku k velmi neobvyklému manévru.

Sonda Ulysses poblíže Jupiteru, umělecká představa. Zdroj: stoplusjednicka

Zatímco většina sond se pohybuje v rovině ekliptiky, a tím v podstatě i v rovině slunečního rovníku, sonda Ulysses byla vyslána na dráhu téměř kolmou k ekliptice. Díky tomuto manévru se sondě podařilo dostat několikrát nad oba sluneční póly. Přelet mezi nimi sondě trval jeden pozemský rok.  Sonda se pohybovala ve vzdálenosti přibližně 300 milionů kilometrů od Slunce a jeden její heliocentrický oběh trval přibližně 6 let.

Dráha sondy Ulysses. Zdroj: multimediaexpo

Ulysses byla vybavena velkým množstvím přístrojů, některé však při druhém polárním přeletu v době slunečního maxima nemohly sloužit. Bylo však zjištěno že množství slunečních částic je u pólů značně menší než u rovníku.

Umělecká představa letu sondy Ulysses ke Slunci. Zdroj: kosmonautix

Během třetího přeletu v roce 2006, tedy v období minima sluneční aktivity, bylo Slunce sledováno v období magnetického přepólování. Bylo možno sledovat změnu magnetické polarity naší nejbližší hvězdy.  

Činnost sondy byla ukončena 30. 6. 2009.

Záznamy sluneční činnosti během tří obletů Slunce sondou Ulysses. Zdroj: sci.esa.int

Další výročí kosmonautiky.

8. 9. 2004 – Proběhlo přistání návratového tělesa sondy Genesis. Ta byla vypuštěna 8. 8. 2001 a sloužila především k průzkumu slunečního větru. Byla vyslána do Lagrangeova bodu L1, tedy do místa, které vůči soustavě Země – Slunce nemění svou polohu. K tomu byla vybavena téměř třemi sty lapačů slunečních částic, vyrobených z rozličných materiálů. Zatímco sonda dál zkoumá Slunce, návratovému pouzdru se vinou špatné indikace zemské atmosféry neotevřel padák a  těleso se roztříštilo v poušti. Navzdory tomu probíhá výzkum trosek, z lapačů je odstraňována kontaminovaná vrstva.

Umělecká představa sondy Genesis. Zdroj: Genesis

9. 9. 1994 –  STS-64 byla 19. misí raketoplánu Discovery. Během ní proběhl jeden výstup do otevřeného kosmu, hlavním cílem byly zkoušky používání lidaru. Lidar je atmosférický radar, který je schopný detekovat i řídkou oblačnost a aerosolové vrstvy nad členitým terénem. Experimenty dopadly velmi úspěšně. Raketoplán se vrátil na Zemi 20. 9. 1994.

Logo mise STS – 64. Zdroj: Wikipedie (wikipedia.org)

22. 9. 2014 –Na oběžnou dráhu kolem Marsu se dostala Americká sonda Maven, agentury NASA. Start sondy byl uskutečněn pomocí nosné rakety Atlas V dne 17. 11. 2013. Sonda se specializuje na výzkum vrchní vrstvy velmi řídké marsovské atmosféry.

Umělecká představa sondy Maven nad povrchem Marsu. Zdroj: Data Manager Online

24. 9. 2014 –  Prolétla indická sonda Mangalaján kolem Marsu. Sonda byla vynesena na oběžnou dráhu upravenou indickou raketou Polar Satellite Launch Vehicle C-25 v listopadu 2013. Následující září se přiblížila k Marsu s desetidenním zpožděním oproti plánu, způsobeném technickými závadami během letu. Na oběžnou dráhu Marsu se tak sonda dostala dva dny po americké sondě Maven. Mangalaján dodnes zkoumá složení atmosféry planety.

Sonda Mangalján nad povrchem Marsu ve vizi výtvarníka. Zdroj: wikipedia

25. 9. 2014 – Před deseti lety odstartovala kosmická loď Sojuz TMA – 14M k ISS. Lodi se během letu neotevřel jeden solární panel, což však nikterak neovlivnilo úspěšné připojení ke stanici. Sojuz se vrátil na Zemi se stejnou posádkou se kterou odstartovala 11. 3. 2015.

Kapsule Sojuzu TMA 14-M po přistání. Zdroj: kosmonautika.cz

30. 9. 1994 –  Odstartoval raketoplán Endeavour na misi STS – 68. Jednalo se o jeho 7. let do vesmíru a celkově 65. misi raketoplánu. Posádka během svého pobytu na oběžné dráze se soustředila zejména na zkoušky kosmického radaru Space Radar Laboratory s jehož pomocí pozorovala povrch Země. Raketoplán se vrátil na Zemi 10. 10. 1994.

Externí palivová nádrž raketoplánu shořela v atmosféře nad Indickým oceánem. Zdroj: bing.com

Zdroje:

Hvězdářský kalendář 2024

cs.wikipedia/Ulysses

Genesis/wikipedia

STS-64/wikipedia

wikipedia/MAVEN

wikipedia/Mars_Orbiter_Mission

wikipedia/STS-68

Sojuz TMA-14M/Wikipedie

Články

Astrosloupek říjen 2024

V říjnovém astrosloupku se zaměříme především na souhvězdí podzimní oblohy a podíváme se na několik objektů vzdáleného vesmíru, které můžeme pozorovat.

Ukážeme si, kdy dojde k setkání Měsíce a Saturnu na večerní obloze a kde hledat ostatní planety Sluneční soustavy.

Stručně si povíme, kde můžeme spatřit prstencové zatmění Slunce a v samotném závěru si představíme kometu C/2023 A3, Tsuchinshan-ATLAS, kterou bude možné pozorovat ve druhé polovině měsíce na večerní obloze.

Číst dále