Ve vesmíru je bezpočet světů, stejně jako je bezpočet zrníček písku na
všech plážích na Zemi. Každý z těch světů je stejně skutečný jako ten náš. Na
každém z nich dochází k řetězci událostí, příhod, náhod, které ovlivňují jeho
budoucnost. Bezpočet světů, nesčetné okamžiky, nezměrnost Vesmíru a času. A my
na naší malé planetě, v tomto momentě a právě zde, čelíme kritickému zlomu v
historii. To, co s naším světem v tuto chvíli podnikneme, se bude dál šířit
stoletími a zásadním způsobem ovlivní osud našich potomků. Je v naší moci
zničit naší civilizaci a možná i náš druh.
~Carl Sagan
Listopadové výročí je věnováno americkému astronomovi, planetárnímu vědci, astrofyzikovi, spisovateli a především velkému popularizátorovi astronomie Carlu Saganovi (9. 11. 1934, New York – 20. 12. 1996, Seattle). V americké astronomii druhé poloviny 20. století je jen málo významných projektů, na kterých by se nepodílel.
Carl Sagan se narodil v newyorské čtvrti Brooklyn v rodině ruských emigrantů židovského původu. V 50. letech minulého století navštěvoval nejprve vysokou školu v Rahway, poté pokračoval ve studiích na univerzitě v Chicagu. Po získání doktorátu z astronomie a astrofyziky přijal práci na observatoři Smithonova institutu v americké Cambridge, kde pracoval v letech 1962 až 1968. Již od konce 50. let byl poradcem NASA. V roce 1962, na základě pozorování, předpověděl velmi nepříznivé podmínky na povrchu Venuše a podílel se na projektu sondy Mariner 2 mířící právě k této planetě. Saganovy předpoklady, tedy vysokou teplotu a atmosférický tlak, výsledky pozorování a měření sondou potvrdily. Sagan byl prvním, kdo vyslovil názor o složení atmosféry Saturnova měsíce Titanu či o vodě pod ledovým příkrovem Jupiterova měsíce Europa.
Byl instruktorem astronautů programu Apollo, podílel se také velmi výrazně na automatických misích k jiným planetám. Na počátku 70. let se stal vedoucím planetárního výzkumu na Cornellově univerzitě v New Yorku. Tam také vyučoval kritické myšlení. V přístupu k náboženství byl agnostikem. Jednou prohlásil: ,,Ateista musí vědět podstatně více než já!“
Carl Sagan prosadil názor, že na sondách opouštějících Sluneční soustavu by měl být umístěn vzkaz pro případ, že se sondy setkají s mimozemskými civilizacemi, a to tak, aby z něj bylo možné rozluštit, kdo a odkud sondy vyslal. Navrhl zlaté plakety umístěné na plášti meziplanetárních sond Pioneer 10 a 11. Tyto sondy byly vypuštěny v letech 1972 a 1973, jejich cílem bylo kromě průzkumu některých vnějších planet i opuštění Sluneční soustavy. Tato plaketa byla nazývána ,,vzkazem v lahvi“ mimozemským civilizacím. Na pozadí s obrysem sondy zobrazuje plaketa dvě lidské postavy: muže a ženu. Postavy se záměrně nedrží za ruce, aby bylo zřejmé, že se nejedná o civilizaci dvouhlavých bytostí s určitými fyziologickými asymetriemi. Mapka Sluneční soustavy ukazuje, odkud byla sonda poslána, a také zobrazuje polohu Slunce vzhledem ke 14 pulsarům a centru Galaxie. V roce 1974 byl poradcem Franka Drakea (1930 – 2022) při sestavování Arecibského poselství: zprávy o lidstvu vyslané eventuálním mimozemským civilizacím pomocí radioteleskopu v Arecibu. O tři roky později, roku 1977, se podílel na zlaté desce kosmických sond Voyager, která umožňuje přehrát zvuky planety Země případným objevitelům sondy.
Carl Sagan byl autorem či se jinak podílel na více než 20 knihách, napsal přes 600 vědeckých článků a prací. Zastával skeptický postoj k mimořádným jevům a událostem a výrazně se zasadil o projekt vědeckého hledání aktivit případných mimozemských civilizací v rámci programu SETI. Vůči pozorováním UFO byl velmi vstřícný, neboť tyto události přitahovaly pozornost veřejnosti k vědě – zastával však skeptický postoj k jejich mimozemskému vysvětlení.
Sagan se širší veřejnosti představil v roce 1980 televizním seriálem Cosmos, ověnčeném mnoha televizními cenami. Do současnosti jej shlédlo přes půl miliardy lidí.
Ve svých vědeckých pojednáních řešil otázku jaderné války a nebezpečí vyhubení lidstva vlastní zásluhou. Sagan byl celý život zastáncem jaderného odzbrojení. Drakeovu rovnici interpretoval tak, že se technologické civilizace při určitém stupni vývoje vyhubí samy. V případě Drakeovy rovnice se jedná o velmi hrubý odhad počtu planet, které mohou v naší Galaxii obývat mimozemské civilizace, které by byly schopné s námi komunikovat. Sagan byl zastáncem expanze lidstva do vesmíru a osídlování nových světů.
Sagan byl třikrát ženatý, s manželkami měl celkem pět děti. Byl svátečním kuřákem marihuany, obhajoval její legalizaci a sám přiznával, že mu její užívání prohloubilo intelektuální prožitky a podpořilo tvůrčí činnost.
Životní pouť Carla Sagana skončila v prosinci roku 1996: po těžké nemoci zemřel na zápal plic. Sagan byl nositelem mnoha astronomických vyznamenání a ocenění. Za všechny je možno zmínit například Řád za popularizaci vědy či medaili NASA za vynikající veřejnou službu. Po Carlu Saganovi je rovněž pojmenováno několik za astronomii udělovaných ocenění.
Místo přistání sondy Pathfinder na Marsu v červenci 1997 bylo pojmenováno Carl Sagan Memorial Station. Jeho jméno nese také asteroid (2709) Sagan.
O Carlu Saganovi, podobně jako o Eugenu Shoemakerovi, složila finská skupina Nightwish symfonickou píseň.
Autor: Radim Neuvirt
Zdroje:
