Listopad roku 1964 byl ve znamení průzkumu Marsu: k rudé planetě odstartovaly dvě sesterské sondy agentury NASA a jedna sonda sovětská.
5. 11. 1964 startovala k Marsu v rámci projektu Mariner-Mars 1964 sonda Mariner 3. Cílem mise byl průlet sondy kolem Marsu a přenos informací nejen o planetě, ale i o kosmickém prostoru.
Ačkoli samotný start proběhl úspěšně, nedošlo k odhození aerodynamického krytu rakety. Kvůli tomu se nerozložily solární panely a sonda se tedy po vybití baterie odmlčela. Neoddělení krytu také snížilo její rychlost, takže i kdyby kryt odpadl později, sonda by minula cíl své mise o miliony kilometrů.
28. 11. 1964 proběhl start sondy Mariner 4. Jejím cílem byla opět planeta Mars a na rozdíl od předchozí mise byla Mariner 4 úspěšná. Přiblížila se k Marsu 14. 7. 1965 a její palubní kamery zaznamenaly na detaily povrchu Marsu o velikosti už 3 km. Snímkování probíhalo ze vzdálenosti přibližně 10 000 km.
Sonda pořídila celkem dvacet jedna snímků povrchu Marsu: na Zemi byly odeslány záběry 1 % povrchu planety. Byly rozeznány různě veliké impaktní krátery a sonda rovněž zjistila, že atmosféra Marsu je podstatně řidší než ta pozemská.
Poté, co se Mariner 4 začala od Marsu vzdalovat, pokračovala ve výzkumu slunečního větru. Při průletu rojem mikrometeoritů dostala sonda několik zásahů. Spojení s ní se navždy přerušilo 21. 12. 1967.
30. 11. 1964 byla vypuštěna k Marsu také sovětská sonda Zond 2. Kvůli závadě jí ale solární panely dodávaly pouze polovinu energie potřebné pro její provoz. Spojení se sondou bylo přerušeno po půl roce letu, kolem Marsu prolétla pravděpodobně 6. 8. 1965. Sonda nyní obíhá po heliocentrické dráze.
Další výročí kosmonautiky
3. 11. 1994 odstartoval raketoplán Atlantis na misi STS-66. Hlavním úkolem posádky byl výzkum zemské atmosféry. K tomu sloužila laboratoř ATLAS-3, která sledovala sluneční činnost a její vliv na atmosféru a klima na Zemi. Další přístroje na palubě raketoplánu sledovaly složení střední vrstvy zemské atmosféry a také množství ozónu v těchto vrstvách: americko-evropský modul CRISTA-SPAS následoval raketoplán e vzdálenosti 40 – 70 km a zkoumal složení atmosféry. Po osmi dnech průzkumu byl opět naložen na palubu. Raketoplán se vrátil na Zemi po jedenácti dnech, tj. 14. 11. 1994.
8. 11. 1984 započala mise STS-51A raketoplánu Discovery. Jednalo se o čtrnáctý let raketoplánu, druhý let Discovery. Hlavním cílem mise bylo vypuštění dvou telekomunikačních satelitů a záchrana dvou satelitů nefunkčních, vypuštěných únorovou misí STS-41B raketoplánu Challenger. Během dvou výstupů do otevřeného prostoru se astronautům mise podařila: vypustili satelity a dva poškozené převezli zpátky na Zemi.
20. 11. 2004 byla vypuštěna sonda Explorer 84 SWIFT. Jejím hlavním cílem bylo studium vesmírných gama záblesků. Gama záblesky jsou nenadálá uvolnění velkého množství energie v podobě gama záření. Z hlediska zářivého výkonu se jedná o doposud nejvýraznější známé fyzikální jevy ve vesmíru.
Dalším cílem sondy bylo určit původ záblesku, klasifikovat jej podle typu, popřípadě určit nové druhy tohoto jevu. Sonda měla za úkol také zjišťovat reakce prostředí na pozorovaný gama záblesk. Ačkoli činnost sondy byla plánována na dva roky, ve službě je napříč původnímu plánu dodnes.
Autor: Radim Neuvirt
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
Wikipedie: Mariner 3 (CZ), Mariner 3 (EN), Mariner 4, Zond 2, STS-66, STS-51-A
