Prosinec se nese ve znamení nejdelších nocí celého roku. Pozorovat můžeme výrazná zimní souhvězdí. Zaměříme se na souhvězdí Býka a otevřenou hvězdokupu Hyády. Největší zajímavostí bude vrchol meteorického roje Geminid, z planetárních úkazů je to pak Merkur na ranní obloze.

Stav večerní oblohy

Prosincové noci patří k těm nejdelším, proto ho, pokud nám bude alespoň trochu přát počasí, využijme pro pohled na oblohu bohatou na výrazná souhvězdí nebo planety Sluneční soustavy.

Začněme tím, co je možné na obloze spatřit v první polovině noci. Po západu Slunce dominují obloze podzimní souhvězdí: Pegas, Andromeda, Kasiopeja nebo bájný hrdina Perseus.

Nad jihovýchodem postupně vychází typická souhvězdí oblohy zimní. Jedním z nich je i Vozka se svou nejjasnější hvězdou Capellou (α Aur), šestou nejjasnějších hvězdou noční oblohy. Ta nad naším územím nikdy nezapadá. Podle jedné z řeckých legend představuje Capella kozičku Amaltheu, která na Krétě v ústraní kojila svým mlékem nejvyššího boha Dia.

Severovýchodně od Vozky spatříme jedno z dvanácti souhvězdí zvěrokruhu: Blížence, které představují nerozlučná dvojčata Kastora a Polluxe. V Blížencích spatříme druhý nejjasnější objekt noční oblohy (-2,6mag) – Jupiter. Podmínky pro pozorování největší planety Sluneční soustavy se postupně zlepšují, a to až do lednové opozice, kdy budou nejpříznivější.

Jižně od Vozky nalezneme další souhvězdí zvířetníku: Býka a jeho nejjasnější hvězdu Aldebaran (α Tau), která tvoří pomyslné býčí oko. Býčí hlavu pak na obloze představuje otevřená hvězdokupa Hyády.

Aldebaran je rudý obr, hvězda v pokročilém stádiu vývoje. Tato hvězda dosahuje zhruba 45násobek poloměru našeho Slunce, teplota povrchu přesahuje 3 900 °C (teplota našeho Slunce je o zhruba 1 800 °C vyšší).

Východně od Aldebaranu a Hyád spatříme asi nejznámější otevřenou hvězdokupu Plejády, jejíž hvězdy připomínají na obloze tvar malého vozíku. V Plejádách můžeme v závislosti na kvalitě zraku spatřit kolem pěti až sedmi hvězd.

Hyády – fakta

Jak již bylo řečeno, pomyslnou býčí hlavu tvoří otevřená hvězdokupa Hyády (lze se setkat i s názvem Prasátka). Díky malé vzdálenosti Hyád od Země (většina zdrojů uvádí vzdálenost mezi 150 až 160 světelnými lety) je spatříme bez použití dalekohledu, a to i z přesvětlených měst. Pro pozorování celé hvězdokupy v jednom zorném poli je nutné použít triedr, ideálně s co největším zorným polem.

Podle současných měřeních se odhaduje, že stáří Hyád přesahuje 600 miliónů let. V porovnání se zmíněnými Plejádami jsou tedy asi desetkrát starší. Dodejme, že shodou okolností se naoranžovělý Aldebaran nachází v oblasti Hyád (vizte mapu níže). Dnes ale s jistotou víme, že není členem této hvězdokupy, neboť se nachází asi v poloviční vzdálenosti.

Hyády – řecký mýtus

V řecké mytologii byly Hyády dcerami titána Atlase a mořské nymfy Pleione. Podle jedné z verzí legendy sestry truchlily nad ztrátou svého bratra Hyase, jenž tragicky zahynul při lovu. Bez bratra už nechtěly dál žít a za jejich oddanost je nejvyšší bůh Zeus umístil na oblohu mezi ostatní hvězdy. Jelikož Hyády vychází v jižní Evropě nad obzor na začátku období dešťů, lidé přisuzovali déšť slzám sester plačících nad ztrátou milovaného bratra.

Merkur v maximální západní elongaci

V neděli 7. 12. bude Merkur od Slunce úhlově nejdále (zhruba 21°) – v největší západní elongaci. Merkur nalezneme na obloze relativně snadno, neboť se bude v tuto dobu zdržovat v nevýrazných Vahách. Vycházet bude nad jihovýchodem několik minut před šestou hodinou ranní, tedy zhruba dvě hodiny před východem Slunce.

Příznivé podmínky pro pozorování Merkuru na ranní obloze budou trvat až do druhé poloviny prosince, kdy se začne tato nejmenší planeta Sluneční soustavy postupně přibližovat zpět ke Slunci a ztrácet se tak ve sluneční záři.

Maximum meteorického roje Geminid

V polovině prosince můžeme být svědky jednoho z nejvydatnějších meteorických rojů celého roku – Geminid. Nejvyšší aktivita roje nastává za denního světla 14. prosince kolem 9:00 SEČ. Bude záhodno vyčkat na noc z neděle 14. na pondělí 15. prosince, ideálně od půlnoci do zhruba druhé hodiny ranní, kdy bude radiant roje kulminovat. V tuto dobu ještě nebude rušit jas Měsíce, který vychází až po 2:00 SEČ, díky tomu bude možné spatřit i slabší meteory. Na tmavé obloze dál od měst můžeme očekávat i vyšší desítky „padajících hvězd“ za hodinu.

Místo, odkud meteory na obloze zdánlivě vylétají (radiant), nalezneme v souhvězdí Blíženců přibližně 2° severovýchodně od druhé nejjasnější hvězdy Blíženců, Castor (α Gem), jak lze vidět na mapě níže.

Mateřským tělesem Geminid není aktivní kometa, jak je tomu u většiny meteorických rojů, ale pravděpodobně neaktivní kometární jádro nebo planetka s označením (3200) Phaethon.

Zimní slunovrat

V neděli 21. prosince v 16:03 SEČ nastává na severní polokouli zimní slunovrat. Jedná se o okamžik, kdy je Slunce na severní polokouli v pravé poledne nejníže nad obzorem, vizte obrázek níže. Na severní polokouli nastává nejkratší den v celém roce, přičemž na polokouli jižní je tomu právě naopak.

Kdybychom zimní slunovrat popsali odborněji, řekli bychom, že se jedná o okamžik, kdy má kotouč Slunce vůči nebeskému rovníku z celého roku nejnižší deklinaci (obdoba zeměpisné šířky).

Právě v tuto dobu je severní polokoule nejvíce odkloněna od Slunce a začíná astronomická zima. Do okamžiku zimního slunovratu se dny postupně zkracují, přičemž Slunce vychází každý den stále více jihovýchodně. Od okamžiku zimního slunovratu následuje obrat, po němž se místa východů Slunce další půlrok postupně posouvají zpět k severovýchodu, a to až do okamžiku slunovratu letního.

Viditelnost planet

Merkur

  • v první polovině měsíce ráno nad jihovýchodem
  • 7. 12. 2025 v 22 SEČ v největší západní elongaci (21° od Slunce)

Venuše

  • nepozorovatelná

Mars

  • nepozorovatelný

Jupiter

  • téměř po celou noc v Blížencích

Saturn

  • v první polovině noci ve Vodnáři

Uran

  • po většinu noci kromě rána v Býku

Neptun

  • v první polovině noci v Rybách

Fáze Měsíce (uvedené časy v SEČ):


Zdroje:

[1] Program Stellarium

[2] Wikipedia (EN): Aldebaran

[3] Wikipedia (EN): Urania´s Mirror

[4] Praktické úlohy z astronomie, Petr Pudivítr, Praha, 2001. Diplomová práce. MFF UK

Wikipedia (CZ): Meteorický roj Geminidy

Astro.cz: Seznamte se: Hyády

Wikipedia (EN): Hyades

Wikipedia (EN): Capella

Astronovinky.eu: Pozoruhodné a vzácné úkazy v roce 2025

Hvězdářský kalendář 2025

Autor

Karel Slavík