6. 10. 1964 byla vypuštěna na oběžnou dráhu kosmická loď Kosmos 47. Jednalo se o nepilotovaný let nového typu kosmické lodi Voschod.
Závěrečná pozemní kontrola lodi Kosmos 47. Zdroj: Kosmos-47
Projekt Voschod vznikl na základě informací sovětských tajných služeb, týkajících se skutečnosti, že se NASA chystá vypustit dvoumístnou kosmickou loď v rámci projektu Gemini. Obě mocnosti se tehdy předháněly v prvenství na oběžné dráze, po první družici, psu, kosmonautovi a ženě – kosmonautce si SSSR nechtěl nechat uniknout ani vícečetnou posádku. V době závodů v dobývání Vesmíru vedl to vedlo k urychlení konstrukce kosmické lodi pro tři kosmonauty, jednalo se o přímou politickou objednávku.
Nešlo však o novou kapsuli s veškerým komfortem, ale o upravenou kosmickou loď typu Vostok. Počítalo se s přistáním bez katapultáže, s letem v teplákových kombinézách místo skafandrů a s přenesením přístrojů na podporu života mimo kabinu lodi.
Bylo jasné, že přistání s katapultáží posádky, jak tomu bylo u lodí Vostok, není možné. Z možných technických řešení vyplynulo, že ke kabině lodi bude muset být připojen brzdící motor. V červenci 1964 byl špionážní satelit Kosmos 34 před startem vybaven speciálním prototypem brzdícího motoru určeného pro loď Voschod. Když se ovšem Kosmos 34 po přistání kutálel několik desítek metrů po svahu kopce, bylo navrženo, aby byla posádka vybavena motorkářskými přilbami. Brzdicí motor byl nakonec úspěšně použit u obou misí Voschod i u bezpilotní mise Kosmos 47. Jeho umístění je patrné na vrcholu kabiny.
Hlavním rozdílem ve vnějším pohledu mezi loděmi typu Vostok a Voschod bylo umístění brzdícího motoru na vrcholu kabiny. Zdroj: idnes.cz
Po několika pokusech o atmosférické testy přistávací kabiny došlo 6. 10. 1964 ke startu pokusné kabiny Kosmos 47. Místo původně zamýšlených psů, tvořily posádku tři figuríny kosmonautů.
Loď obíhala kolem Země jeden den a vykonala 17 obletů. Přistála v kazašské stepi, kde byla vláčena téměř dvacet metrů padákem. Tento neduh však byl pro pilotovaný let vyřešen možností ručního odpojení padáku.
Přistání kosmické lodi Kosmos 47. Zdroj: russianspaceweb
Šest dní po úspěšném startu Kosmosu 47, tedy 12. 10. 1964, dozrál čas na první pilotovaný let. Jednalo se historicky o první let kosmické lodi s vícečetnou posádkou.
Posádka kosmické lodi Voschod 1. Zdroj: kosmonautika.cz
Posádku tvořila trojice kosmonautů, Vladimír Komarov, Boris Jegorov a první kosmonaut, který nebyl zároveň vojákem – Konstantin Feokistov. Feokistov se již před startem staral jakožto inženýr o ergonomii kabiny a vybavení lodi. Vybrán byl proto, aby za letu posuzoval výhody a nevýhody zařízení lodi.
Start kosmické lodi Voschod 1. kosmonautika.cz
Vzhledem k velkým improvizacím při výrobě a uspořádání kabiny se jednalo o nejnebezpečnější misi na oběžnou dráhu – která naštěstí skončila úspěchem. Během letu posádka fotografovala Zemi, hvězdy a polární záři nad Antarktidou. Kosmonaut – lékař Jegorov prováděl u svých kolegů odběry krve během letu a rozličná biometrická měření.
Umělecká představa letu kosmické lodi Voschod 1. Zdroj: youtube
Voschod 1 přistál v Kazachstánu po jednom dni letu. Poznatky z letu byly využity při dvoučlenné misi Voschod 2, předurčené k prvnímu výstupu člověka do otevřeného prostoru. Poslední lodí tohoto typu byl Kosmos 110, jehož posádku tvořili dva psi a jednalo se o výzkum dlouhodobého vlivu kosmického prostoru na živé bytosti.
Další výročí kosmonautiky.
3. 10. 1994 – odstartovala kosmická loď Sojuz TM-20 z kosmodromu Bajkonur. Posádku tvořili ruští kosmonauti Viktorenko a Kondakovová spolu s astronautem ESA Merboldem. Kosmonauti doplnili posádku kosmické stanice Mir. Na Miru se věnovali biologickým experimentům a výzkumu odolnosti materiálů v kosmickém prostředí.
Logo mise Sojuz TM-20. Zdroj: MEK
5. 10. 1984 – proběhl start raketoplánu Challenger na jeho šestou misi označovanou STS – 41G. Hlavním úkolem posádky bylo vypuštění satelitu Earth Radiation Budget. Posláním tohoto satelitu byl výzkum radiačního energetický účet Země, tedy radiační energie, kterou Země dostává od Slunce a kterou vrací do Vesmíru. Jednalo se o první satelit vypuštěný z paluby raketoplánu. Během své mise byl raketoplán údajně ozářen laserovým zařízením z území Sovětského svazu.
Vypuštění satelitu ERBS. Zdroj: STS-41-G ERBS
10. 10. 1964 – odstartoval na svou misi Explorer 22. Jeho hlavním úkolem bylo poskytnout přesná geodetická data a také byl zaměřen na průzkum složení zemské atmosféry. Do experimentu bylo zapojeno 80 pozemských stanic a výsledky měření přispěly k podrobnému zmapování nepravidelností zemského povrchu.
Pozemní zkoušky Exploreru 22. Zdroj: Wikipedie
21. 10. 1974 – americká sonda Mariner 10 podruhé přeletěla nad planetou Merkur. Hlavním úkolem této sondy, poslední z řady Mariner, byly průlety kolem Venuše a Merkuru. Tomu byla také přizpůsobena i její dráha. Jednalo se o historicky první sondu, která využila gravitačního praku k úpravě své dráhy. Po prvním setkání s Merkurem a oběhu sondy kolem Slunce se Mariner opět přiblížil k planetě a pořídil mnoho fotografií od rovníku k jižnímu pólu.
Snímky Merkuru poskládané do jednoho celku. Byly pořízeny během druhého průletu sondy Mariner 10. Zdroj: Wikipedie (wikipedia.org)
23. 10. 2014. proběhlo vypuštění čínské sondy Čchang-e 5-T1. Jednalo se o součást čínského lunárního programu, jehož cílem byl odběr vzorků měsíční horniny a jejich doprava na Zemi. Hlavním posláním mise byla zkouška technologií pro průlet kolem Měsíce a pro návrat na Zemi se vzorky. To se pak vydařilo v roce 2015 sondě Čchang-e 5.
Sonda Čchang-e 5-T1 po návratu na Zemi. Zdroj: skylab19.blogspot.com
28. 10. 1974 – byla vypuštěna na svou měsíční misi sovětská sonda Luna 23. Jejím hlavním cílem bylo přistání na měsíčním povrchu, odběr vzorků a návrat na Zemi. Sonda se po přistání na Měsíci ovšem převrátila na bok a tak tato mise skončila neúspěchem.
Porovnání orbitálních snímků a rekonstrukce polohy sond Luna 23 a následné úspěšné mise Luna 24.
a) Luna 23 po přistání; b, c) Luna 24 po přistání a odpojení návratové části; f, i) pohled z oběžné dráhy Měsíce na obě sondy; d, e) snímek ležící sondy Luna 23; g, h) snímek startovací plošiny sondy Luna 24.
Zdroj: Semantic Scholar
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2024
Voschod 1/Wikipedie (wikipedia.org)
STS-41-G/Wikipedie (wikipedia.org)
Explorer 22/Wikipedie (wikipedia.org)
Mariner 10/Wikipedie (wikipedia.org)
