Dne 10. 1. uplynulo 60 let od úmrtí Antonína Bečváře (10. 6. 1901 – 10. 1. 1965), českého klimatologa a astronoma, autora světově proslulého Atlasu Coeli – Skalnaté Pleso 1950.0 a dalších hvězdných map.
Život Antonína Bečváře
Antonín Bečvář se narodil v Brandýse nad Labem, kde dokončil reálné gymnázium. V mládí byl Bečvář často nemocen – jeho celkově nedobrý zdravotní stav se zlepšil a stabilizoval až po třicátém roce jeho života. Při studiích Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, v letech 1925 až 1927, si nechal ve svém rodném městě postavit vlastní soukromou hvězdárnu. Univerzitu dokončil v roce 1934.
Roku 1937 se stal státním klimatologem ve Státních lázních ve Štrbském plese (k získání této práce pomohla proslulost Bečvářova výzkumu). Na terase hotelu vybudoval svou v pořadí druhou hvězdárnu, kde prováděl astronomická pozorování a meteorologická měření.
Po prvním rozpadu Československa v roce 1939 zapůsobil Bečvář na vládu Slovenského státu a nechal v letech 1941 až 1943 postavit novou hvězdárnu na Skalnatém plese. Tato horská observatoř se nachází v nadmořské výšce 1783 m a je dodnes v provozu. Antonín Bečvář se stal prvním ředitelem oné hvězdárny a zůstal jím až do roku 1951. Na Skalnatém plese se věnoval Bečvář především pozorování Slunce a výzkumu meziplanetární hmoty. Prováděl i zákresy sluneční fotosféry: za 15 let činnosti vytvořil 3670 kreseb.
Publikace a ocenění
Kromě přednášek na přírodovědecké fakultě v Bratislavě se ještě v poválečném období Antonín Bečvář věnoval fotografování a studiu oblaků. Tato pozorování zveřejnil v knize Atlas horských mraků. V době svého působení na Slovensku se také vydatně věnoval horské turistice a vydal obrazovou publikaci Vysoké Tatry.
Antonín Bečvář měl po komunistickém puči v únoru 1948 problémy s publikováním svého díla: například sazba knihy Zrcadlo kosmu byla kvůli cenzorským zásahům zničena a nově vyšla až v roce 2022.
Poté, co byl v roce 1951 propuštěn z hvězdárny na Skalnatém Plesu, se vrátil do rodného Brandýsa. Tam opravil svou první hvězdárnu a započal práce na dalších atlasech.
Celkově zpracoval čtyři atlasy. Atlas Coeli – Skalnaté Pleso 1950.0 je soubor šestnácti map obsahující kromě asi 35 000 hvězd také dvojhvězdy, vícenásobné hvězdné systémy, mlhoviny a další nebeské objekty. Následovaly Atlas Eclipticalis a jeho dvě doplnění: Atlas Borealis a Atlas Australis. Jedná se o atlasy sloužící pro astrofotografii a fotometrii, atlasy jsou založeny na znalosti přesné polohy hvězd a jejich vlastního pohybu. Hvězdy jsou v těchto atlasech rozlišeny barevně podle jejich spektrálních typů.
RNDr. Antonín Bečvář zemřel ve svých 64 letech. Jeho práce byla oceněna Nušlovou cenou, na jeho počest byla pojmenována planetka č. 4567 a jméno Bečvář nese i kráter na odvrácené straně Měsíce.
„Jsme vězni, zajatci na povrchu jediného prachového zrna hmoty, unášeného bezmocně hlubinami prázdného prostoru, po drahách, proti nimž všechny pozemské vzdálenosti jsou ničím, v časových propastech, proti nimž trvání lidského života i nejdelšího je méně než okamžik.“
(A. Bečvář, Zrcadlo kosmu)
Zdroje:
web České astronomické společnosti
