12. 1. 1955 byla zahájena stavba kosmodromu Bajkonur, nyní známého pod původním kazašským jménem Ťuratam. Vesnice Bajkonur byla vzdálena přes 300 km od kosmodromu. Ten nesl své jméno z důvodu utajení. Jedná se o sovětský kosmodrom (v současnosti ruský), který později doplnily kosmodromy Jasnyj, Pleseck, Svobodnyj a nejnovější Vostočnyj. Bajkonur, který se po rozpadu Sovětského svazu nachází na území Kazachstánu, má aktuálně v dlouhodobém pronájmu Ruská federace.
Záměr a využití kosmodromu
Původním zadáním pro stavbu kosmodromu byly zkoušky balistických raket: novému vícestupňovému typu totiž první kosmodrom Kapustin Jar přestal vyhovovat. První balistická střela byla z Bajkonuru vypuštěna 3. 8. 1957. O dva měsíce později, tj. 4. 10. 1957, byl odtamtud vypuštěn Sputnik 1, první umělá družice Země. Kosmodrom je rozdělen na vojenskou a civilní část. Má 15 odpalovacích ramp různých určení dle typu vypouštěného nosiče. Kosmodrom dále disponuje montážními halami, železničním propojením objektů a menším muzeem kosmonautiky.
Z Bajkonuru startovaly veškeré sovětské a později ruské pilotované lety. Probíhá odtud zásobování ISS a jsou z něj vysílány lunární a meziplanetární sondy. Nosnými raketami těchto misí jsou stroje typu Sojuz, Zenit a Proton v různých modifikacích. Probíhaly zde i starty pokusných či nízkosériových nosičů. V 80. letech minulého století sloužil Bajkonur i ke startům silných nosičů Energija.
Bajkonur na české hudební scéně
Kosmodrom Bajkonur jako ústřední téma stejnojmenné skladby z alba 15 let jsem na Kovárně na plech využila kapela Tři sestry.
Další výročí kosmonautiky
11. 1. 1975
Kosmická loď Sojuz 17 odstartovala s cílem doletět k na orbit nově umístěné kosmické stanici Saljut 4 – kosmonauti Gubarev a Grečko se tak stali její první posádkou. Pobyli na stanici necelý měsíc a během té doby se, vůbec jako první sovětská posádka, věnovali cvičení v mikrogravitaci. Vědecká činnost spočívala ve zkouškách slunečního UV spektrometru a ve snímkování povrchu Země.
12. 1. 2005
Sonda Deep Impact byla vypuštěna na svou misi, jejímž cílem se stala periodická kometa Tempel 1. Ke kometě přiletěla sonda začátkem července. 3. 7. 2005 pak vypálila k jádru komety projektil, který z ní o den později vyrazil velké množství hmoty tvořené vodou a prachem. Po této akci se sonda zapojila do dalšího výzkumu komet a sledování exoplanet. Dodnes je aktivní a pohybuje se po heliocentrické dráze.
14. 1. 2005
Sonda Huygens agentury ESA přistála na Saturnově měsíci Titanu. Jedná se o dosud jediné přistání na satelitu vnější planety a zároveň o nejvzdálenější dosednutí landeru na povrch kosmického tělesa. Sonda Huygens byla součástí mise Cassini – Huygens a kvůli atmosféře Titanu byla vybavena padákem a tepelným štítem. Přistání proběhlo na bažině tvořené zmrzlým metanem a křemičitými sloučeninami. Kvůli chybě v palubním programu nedošlo k odeslání téměř poloviny nasbíraných dat. I tak ale byla mise mimořádně úspěšná.
19. 1. 1965
Kosmická loď Gemini 2 byla vypuštěna: jednalo se o bezpilotní let podobný předchozímu letu Gemini 1. Na rozdíl od něj se však nejednalo o orbitální misi, ale pouze o let balistický. Hlavním úkolem mise byla zkouška tepelného štítu. Gemini 2 byla první kosmickou lodí, která byla po úpravách znovu (opět bezpilotně) použita při kosmickém letu, a to následujícího roku v rámci projektu MOL.
24. 1. 1975
V atmosféře zanikla sovětská kosmická stanice Saljut 3. Stanice byla vynesena na oběžnou dráhu v červnu 1974 a byly k ní vyslány dvě mise: Sojuz 14 a Sojuz 15. Posádce Sojuzu 15 se však nepodařilo spojit se se stanicí, a tak zůstala opuštěna až do svého konce. Saljut 3 zanikl v atmosféře nad Tichým oceánem po sedmi měsících letu. Ještě před tím byla nahrazen Saljutem 4.
25. 1. 1995
Kosmická loď Dlouhý pochod, neboli Čchang-čeng 2E, odstartovala. Jednalo se o pátý start tohoto typu nosiče, z nichž pouze jeden byl neúspěšný. Pátá mise Dlouhého pochodu 2E skončila necelou minutu po startu masivní explozí. Ta zničila i svůj náklad: americký satelit Apstar 2. Výbuch déle usmrtil 6 členů pozemního personálu. Od této nehody již z Číny nebyl vypuštěn žádný americký satelit.
Zdroje:
Hvězdářský kalendář 2025
Autor:
Radim Neuvirt
