Letošní čtvrtý astrosloupek opět přináší souhrn toho nejzajímavějšího, co pro nás noční obloha připravila: hned první dubnový večer nabízí zákryt Plejád Měsícem. V noci z 21. na 22. dubna vrcholí aktivita meteorického roje Lyrid. Podíváme se také samozřejmě na souhvězdí jarní oblohy a na galaxie, které lze pozorovat dalekohledem.
Stav oblohy
V první polovině noci spatříme v dubnu nad západem typická zimní souhvězdí: Býka, Oriona nebo Blížence. V prvním zmíněném souhvězdí se nachází výrazný Jupiter. Východním směrem od Jupiteru, zhruba 7° východně od hvězdy Pollux (β Gem), pak září načervenalý Mars.
Posuneme-li se od Blíženců směrem na východ, dostaneme se k nikterak výraznému Raku. V něm spatříme otevřenou hvězdokupu Jesličky. Ještě dále východním směrem nalezneme Lva s jasným Regulem (α Leo) a Pannu se Spicou (α Vir). Všechna tato souhvězdí leží na ekliptice, tedy kružnici, po které se Slunce v průběhu roku zdánlivě pohybuje.
Severně od Panny nalezneme čtvrtou nejjasnější hvězdu oblohy, Arcturus (α Boo). K jejímu nalezení si můžeme pomoci prodloužením úsečky spojující dvě koncové hvězdy oje Velkého vozu, Alkaid (η UMa) a Mizar (ζ UMa). Mizar spolu s méně jasným Alcorem (g UMa) tvoří mezi pozorovateli známou vizuální dvojhvězdu. Máte-li dobrý zrak, můžete ji bez dalekohledu spatřit jako dvě samostatné hvězdy. Obrazec známý jako Jarní trojúhelník, sloužící na jarní obloze pro lepší orientaci, tvoří Regulus, Spica a Arcturus.
Na rozdíl od zimní a letní oblohy je ta jarní relativně chudá, co se počtu jasných hvězd a hvězdokup či mlhovin týče. To je způsobeno tím, že se pozemský pozorovatel dívá mimo rovinu disku naší Galaxie do mezigalaktického prostoru. Z tohoto důvodu ale můžeme o to lépe pozorovat cizí vzdálené galaxie.
Galaxie (vesmírné ,,ostrovy“ obsahující až stovky miliard hvězd) se shlukují do větších uskupení, tzv. kup. Jednu z takových kup nalezneme na pomezí souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky. Počet členů této kupy se odhaduje na téměř 2 000 galaxií. Odhadovaná vzdálenost, která ji dělí od Země, převyšuje 55 milionů světelných let.
Co se hmotnosti týče, dominuje v kupě galaxií v Panně objekt M87. Ten je klasifikován jako eliptická galaxie. Obsahuje až biliony hvězd, převážně starých, s mimořádně hmotnou a aktivní černou dírou uprostřed (hmotnost odpovídající 6 až 7 miliardám Sluncí). Mezi vizuálně zajímavé objekty pak patří M84, M86 nebo M87, tedy obří eliptické galaxie, které můžeme spatřit už ve středním dalekohledu jako relativně výrazné mlhavé skvrny.
Pro zajímavost: kupa galaxií v Panně je středem ještě mohutnějšího celku, tzv. Místní nadkupy, kam patří i naše Mléčná dráha. Tato nadkupa galaxií zabírá oblast o průměru zhruba 150 miliónů světelných let.
Další dubnové zajímavosti
Zákryt Plejád Měsícem
Zajímavou podívanou nabízí přechod Měsíce přes otevřenou hvězdokupu Plejády, a to hned první dubnový večer v souhvězdí Býka. Nad západem je mladý Měsíc (3 dny po novu), který se postupně přibližuje k východním členům Plejád.
Těsně po 22:00 SELČ začne kotouč Měsíce pozvolna zakrývat jednotlivé členy hvězdokupy. Kolem 23:45 SELČ se bude Měsíc nacházet zhruba ve středu Plejád. V tu chvíli už ale budou obě tělesa z našeho území viditelná jen velmi nízko nad obzorem (necelých 5°). Pod severozápadní obzor zapadá Měsíc s Plejádami kolem 0:30 SELČ.
Vzhledem k tomu, že se Plejády nachází zhruba 4° severně od ekliptiky, dochází poměrně často k jejich zákrytům Měsícem. Úkaz je pozorovatelný bez použití dalekohledu, nicméně pro podrobné pozorování postupného zakrývání jednotlivých členů hvězdokupy Měsícem je ideální použít triedr (pokud bychom použili větší dalekohled s menším zorným polem, hvězdokupa by se nám do něj nevešla celá).
Plejády (česky nazývané též Kuřátka) jsou jednou z nejznámějších a nejjasnějších otevřených hvězdokup na obloze. Ve známém Messierově katalogu zaujímá označení M45. Jedná se relativně mladou skupinu hvězd (odhadem přes 100 miliónů let), kterou snadno spatříme bez dalekohledu i z míst se zvýšeným světelným smogem, jakými jsou zejména města.
Nutno dodat, že i přes to, že obě tělesa pozorujeme na obloze vedle sebe, nachází se od nás v naprosto odlišných vzdálenostech. Měsíc máme „za rohem“ a od něj odražené sluneční světlo k nám letí jen něco málo přes sekundu. Světlo z povrchu hvězd v Plejádách k nám pak putuje zhruba 450 let.
Jižně od Měsíce nízko nad obzorem lze pozorovat v malém dalekohledu Uran (5,84 mag), západně od Měsíce oranžový Aldebaran (α Tau) a k Zemi nejbližší otevřenou hvězdokupu Hyády.
Meteorický roj Lyridy
V noci z 21. na 22. dubna vrcholí meteorický roj známý jako Lyridy. Co do počtu meteorů, jedná se spíše o chudší roj – jeho zenitová hodinová frekvence (počet zahlédnutých meteorů za ideálních pozorovacích podmínek při poloze radiantu v zenitu, po celé obloze a jedné hodině pozorování) se pohybuje v nižších desítkách za hodinu. Zdrojem Lyrid je dlouhoperiodická kometa C/1861 G1 (Thatcher). Lyridy jsou jedním z nejdéle pozorovaných rojů v historii: pozorujeme je již 2 800 let.
Rady pro pozorování Lyrid
Pro pozorování meteorů je vždy vhodné vycestovat dál od světel měst a mít volný výhled na oblohu. U Lyrid si pak ideálně počkáme na druhou polovinu noci, kdy je jejich radiant vysoko nad obzorem. Zvýšenou aktivitu Lyrid je možné pozorovat několik dní před i po maximu. Dobrou zprávou pro pozorování je, že v období maxima roje nás nebude rušit Měsíc. Ten totiž bude ve fázi úzkého srpku a vycházet nad obzor bude až ve 4:19 SELČ.
Viditelnost planet
Merkur: nepozorovatelný
Venuše: před východem Slunce velmi nízko nad V, maximální jasnost (-4,5 mag)
Mars: celou noc kromě rána v Raku
Jupiter: večer vysoko nad Z v Býku
Saturn: nepozorovatelný
Uran: večer nízko nad Z v Býku (pro pozorování je třeba použít alespoň menší dalekohled nebo triedr)
Neptun: nepozorovatelný
Fáze Měsíce (v SELČ):
Zdroje
[2] NASA: Hubble ACS Image of Elliptical Galaxy M87
Hvězdářský kalendář 2025
Astronovinky.eu: Pozoruhodné a vzácné úkazy v roce 2025
Wikipedie: Místní nadkupa galaxií
Autor
Karel Slavík
