V rubrice Psalo se před sto lety se pravidelně vracíme k textům, které vyšly v astronomických publikacích přesně o století dříve.
Tentokrát se vrátíme do léta roku 1924, kdy veřejnost fascinoval rudý Mars. Své vzpomínky na tehdejší „marsovské šílenství“ sepsal český astronom Vladimír Guth (3. 2. 1905 – 24. 6. 1980), tehdy ještě mladý pozorovatel na ondřejovské hvězdárně. Guth se ve své odborné dráze věnoval především kometám a meteorickým rojům, v letech 1952–1958 působil jako předseda komise pro meteory a meteority Mezinárodní astronomické unie.
Jeho svědectví o planetární horečce roku 1924 připomíná, že senzace kolem Marsu nejsou výsadou dnešních dnů – i tehdy noviny plnily články o kanálech, signálech a domnělých obyvatelích této sousední planety. A stejně jako dnes, i tehdy se zájem veřejnosti střídal s rozčarováním – když místo velkolepé podívané spatřili jen malý kotouček s čepičkou.
Říše hvězd, březen – duben 1925:
Oposice Marta v roce 1924
(původní text, autor: Prof. RNDr. Vladimír Guth, DrSc., zkráceno)
Rudá hvězda, nevysoká u nás, na letním nebi večerním zářící, budila živý zájem i pozornost. Byl to Mars, který se každým okamžikem přibližoval k Zemi, Mars, o kterém noviny tolik sensačního napsaly, o jeho podivuhodných obyvatelích, o kanálech, o signálech nám dávaných. Není divu, že Mars se stal sensací dne.
S dychtivostí bylo očekáváno největší jeho přiblížení 23. srpna. V Praze pouliční astronom byl stále obklopen velkým zástupem zvědavců a někteří nedočkavci aspoň divadelním kukátkem pozorovali rudou tuto hvězdu. Ba i klid hvězdáren byl porušen; telefonické dotazy o planetě, žádosti, zda bylo by možno ji pozorovati, nebraly konce. Vzpomínám, jak krásné noci pod ondřejovskou oblohou nejednou byly rušeny nezvyklou návštěvou, která si přála viděti Marta.
Došlo tu k leckterým veselým návštěvám: Tak oné osudné noci z 22. na 23. srpna se vypravila část redakce kteréhosi pražského deníku na ondřejovskou hvězdárnu. Nebožáci vyjeli z Prahy za jasného večera, ale než se dostali na »kopeček«, obloha se zatáhla a milý Mars se schoval. Redaktor, který byl pověřen napsati referát, naříkal, že prý musí za každou cenu napsat, jak Mars vyhlížel v největším přiblížení. Obloha však zůstávala beznadějně zatažena. Alespoň v částečné odškodnění byla jim ukázána hvězdárna; ale to jen dokonalo zhoršení nálady pana referenta, takže, když opouštěl hvězdárnu, si povzdechl: »Tolik všelijakých inštrumentů a trub jsem viděl, řadu cizích jmen slyšel, až se hlava z toho točí — a teď mám o tom psát. Jakoby naschvál, jen návštěva odešla, oblaky se roztrhly, rudý Mars se objevil a svým svitem se vysmíval redakci, která tmou klopýtala někde k Senohrabům.
A zase jiný obraz se mi vynořuje ve vzpomínkách. Stojíme v centrální kopuli u osmipalcového Clarka. Řada návštěvníků dychtivě čeká, už přistoupí k dalekohledu, aby si prohlédli povrch Marta. Tu jeden z účastníků se rozohní, vykládá cosi o bujné a fantastické vegetaci sousední planety — a nakonec se táže prof. Nušla, co prý hvězdáři o tom soudí. Ten zcela vážně povídá: »No víte, příteli, fialky tam hledat nebudou. «
Jaké rozčarování se však leckdy ukázalo, když spatřili jen malý žlutavý kotouček, nahoře s bílou čepičkou a sem tam několika tmavými skvrnkami: Kde že jsou ony pověstné kanály, křižující celý povrch? Diváci věci neznalí podléhají témuž klamu, jako při jiných objektech nebeských.
Zpravidla fotografie neb obraz jen z části ukáže to, co viděti je ve skutečnosti; ale u nebeských objektů je tomu naopak. Fotografická deska nashromáždí po několikahodinové exposici takové podrobnosti, jichž oko, byť i bylo opatřeno sebe větším optickým strojem, nepostřehne. Podobně mapy povrchu planety, které takové zklamání zaviňují, jsou sestaveny ne podle jednoho zběžného pohlédnutí, ale po usilovném a pečlivém studiu řady soustavných pozorování. Přešel 23. srpen, přišly jiné sensace novinářské a — zájem o Marta utuchl.
Sem tam malá poznámka v novinách a nic více. A přece vlastně teprve teď začínají se ukazovati výsledky pozorování, ne sice ohromující, jaké ve vážných kruzích ani nebyly očekávány, ale výsledky, které dala soustavná práce a které obohatily naše vědomosti o sousední planetě… [2]
Po sto letech: duben 2025
(komentář k původnímu textu, autor: Radim Neuvirt)
Také v současnosti se může Mars stát senzací dne či týdne tak, jako před sto lety. Vzpomínám, jak před dvaceti lety v období přiblížení Marsu k Zemi stála fronta zájemců o pozorování rudé planety až pod kopcem, na kterém se nachází naše hvězdárna. Novináři sice nepsali pikantnosti o jeho obyvatelích, kanálech a signálech nám vysílaných, ale právě média mohla za zvýšený zájem o jeho pozorování pomocí dalekohledů.
První desetiletí nového milénia zaplavily také pravidelné hoaxové zprávy přicházející v době před vznikem sociálních sítí – vždy o prázdninách pomocí e-mailu. V nich se psalo, že Mars bude na obloze viditelný koncem srpna, a to o velikosti Měsíce v úplňku. Návštěvníci hvězdáren byli nezřídka zklamáni a nebrali v potaz vysvětlení, že by to bylo možné pouze při veliké kosmické kolizi či pokud bychom byli již na palubě kosmické lodi blížící se k Marsu.
Situaci, kdy přijdou na hvězdárnu návštěvníci sledovat Mars či jakýkoliv jiný objekt a v ten samý moment se obloha zahalí mračny, dodnes zažívají všechny hvězdárny. Výjimkou nejsou ani rozčilené telefonáty po odchodu zklamaných návštěvníků, když jsou již téměř doma a obloha je zase zcela jasná.
Vzhledem k tomu, že Mars se dostává nejblíže Zemi přibližně jednou za dva pozemské roky, nejedná se zase o tak mimořádnou podívanou.
Mars v současnosti pozorujeme pozemskými dalekohledy pouze pro zajímavost, pro daleko lepší snímky slouží teleskopy kosmické. Ani ty však nejsou hlavním zdrojem informací o Marsu – dnes preferujeme zejména kosmické družice, které obíhají a mapují Mars nad jeho povrchem. Máme také k dispozici sondy pracující přímo na povrchu planety, a dokonce vozítka provádějící přímý výzkum rozličných lokalit Marsu.
Zdroje:
[1] Web ASU: Vladimír Guth jako sluneční astronom amatér I
[2] Archiv Hvězdárny Františka Pešty: Říše hvězd (březen-duben 1925), str. 40 a dál
[4] Web Newsweek: What NASA’s Mars Perseverance Rover Mission Has Achieved In Its First 50 Days
